Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Dlouho trvající sucho ohrožuje lesy nejen tím, že podporuje množení kůrovce, ale i dalších parazitů, včetně některých houbových patogenů. Suchem oslabené stromy mají malou šanci se ubránit. V roce 2018 byl výskyt některých houbových patogenů výrazně nižší než v minulých letech, neboť ani jim extrémní sucho nesvědčilo. Momentálně však jejich význam opět narůstá. Situaci monitoruje Lesní ochranná služba při VÚLHM, v. v. i. (LOS VÚLHM).

Škody způsobené lýkožroutem smrkovým (kůrovcem) jsou v posledních letech velmi diskutované téma. Výzkumem a prognostikou jeho invazivní strategie se zabývali odborníci z Lesů České republiky, s. p., a České zemědělské univerzity v Praze.

V současné době, kdy jsou lesy ohroženy suchem a při následném oslabení napadením kůrovcem, je na místě včas vyhodnotit míru stresu a dopady sucha na ekosystémy a pomoci tak ke stanovení postupů ochrany porostů. K tomu mohou posloužit metody hodnocení sucha v porostech smrku ztepilého, které podrobně popsali a otestovali experti na ekologii lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Lesníci nebo vlastníci lesa, kterým se podaří obstarat a vysadit vhodné sazenice, ještě nemusí mít vyhráno. Klíčovou roli při zalesňování hraje kvalita sadebního materiálu. Ten může trpět stresem ze sucha, pokud s ním bylo nesprávně manipulováno, a celá práce při výsadbě může vzít za své.

Nový Katalog asanačních metod, který vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., je průvodcem pro vlastníky a správce lesa, kteří bojují s kůrovcem. Autoři Marie Zahradníková a Petr Zahradník z Lesní ochranné služby VÚLHM lesnickému provozu představují všechny dostupné metody asanace kůrovcového dříví, jejich výhody a nevýhody a další omezení, která je nutné při jejich použití respektovat.

Douglaska tisolistá – v Česku a v lesích střední a západní Evropy se jedná o nejčastěji pěstovanou cizokrajnou jehličnatou dřevinu, produkující i v našich podmínkách kvalitní užitkové dříví s velkým produkčním potenciálem. Ale ani douglasce se nevyhýbají škůdci a choroby, stejně jako našim domácím dřevinám. Nejčastěji je v této souvislosti zmiňován lýkožrout lesklý, patřící mezi významné škůdce lesních dřevin.

Ačkoliv v současné době smrkové porosty, zejména na severní a střední Moravě, chřadnou, lze jejich úplnému rozpadu zabránit pěstební péčí. Tak zvaná výchova, pokud ji lesník zahájí včas, představuje významné stabilizační opatření, které nelze vynechat ani v chřadnoucích lesích. Do budoucna se skladba lesů změní na smíšené, ale stále ji bude tvořit i příměs smrku, jako ekonomicky cenné dřeviny. Odborníci na pěstování lesa připravili pro lesníky soubor pěstebních postupů v chřadnoucích mladých smrkových porostech v podmínkách 4. a 5. lesního vegetačního stupně.

V souvislosti s měnícími se klimatickými podmínkami se postupně změní i skladba lesů ve prospěch smíšených porostů. Nabízí se proto otázka, jak se jednotlivé druhy spolu snáší a zda se ve směsi například nezpomalí růst jedné dřeviny na úkor té druhé. Odborníci na ekologii lesa z VÚLHM se zaměřili na smrk a buk. Dvě dřeviny, které mají v České republice nejvyšší zastoupení (smrk absolutně, buk v rámci listnáčů) a zároveň velkou perspektivu tvorby směsí ve 4. až 6. lesním vegetačním stupni.

Poprvé se v Evropě objevila v roce 1852 a od té doby prokázala řadu příznivých vlastností. Její současné zastoupení v lesích je nepatrné, nicméně do budoucna lze potenciálně uvažovat s rozšířením jejího využití na specifických stanovištích s nízkou dostupností půdní vláhy nebo na rekultivovaných půdách. Řeč je o dřevině původem ze Severní Ameriky, borovici pokroucené. Výzkumem proveniencí této v mnoha ohledech užitečné dřeviny se zabývají odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Topol šedý, stejně jako ostatní topoly, patří mezi dřeviny v lesním hospodářství opomíjené a jeho výskyt je stále vzácnější. Přitom představuje naději na záchranu lužních lesů a je také výbornou přípravnou dřevinou na kalamitních holinách po odumírajícím smrku. Jeho vlastnosti, způsoby rozmnožování a pěstování studují odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.