Kvalitní porost topolu šedého, foto: archiv VÚLHM
V rámci projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum „Záchrana a reprodukce cenné populace topolu šedého" zpracovali metodiku, jejímž cílem je navrhnout postupy využití topolu šedého v obnově lesa v 1. – 2. lesním vegetačním stupni (LVS) tak, aby byly v souladu s platnou legislativou i s požadavky lesnické praxe. Metodika Využití topolu šedého jako náhrady jasanu a olše při obnově zejména lužních lesů je určena vlastníkům lesa, kteří se zaměřují na zlepšení hospodaření v lese, posílení odolnosti lesních porostů zvýšením druhové diverzity, zefektivnění obnovy rozsáhlých kalamitních holin použitím krátkověké rychlerostoucí dřeviny s vysokou produkcí dřeva.
Řešitelé využili poznatky získané během detailní inventarizace a hodnocení vývoje jak přirozené populace topolu šedého v Dyjákovicích, tak vývoje umělých výsadeb. „Metodika se zabývá všemi praktickými aspekty zavedení topolu šedého do druhové skladby lesa, a to od získávání osiva a sadebního materiálu potřebných parametrů po výchovu založených porostů. Uvedeny jsou také mimoprodukční benefity, jejichž význam dalece přesahuje samotnou produkční funkci lesa, jak naznačuje stále narůstající rozsah kalamitních situací v lese," uvádí Luďka Čížková.
Topol šedý jako přirozený hybrid topolu bílého a osiky má morfologické znaky obou rodičovských druhů. „Je vhodné jej zařadit do druhové skladby lužního lesa při obnově odumírajících porostů jasanu a olše, ale může být používán také jako jedna z přípravných dřevin při zalesňování rozsáhlých kalamitních holin po vytěžení smrku ve 2. LVS. Jedná se o dřevinu, která plní produkční i meliorační funkci současně, a to v krátkém časovém horizontu," popisují řešitelé skvělé vlastnosti této dřeviny.
Porosty u Dyjákovic na Lesní správě Znojmo, LČR s. p., se v minulosti vyvíjely pravděpodobně jako převážně výmladkové lesy, a proto v nich je topol šedý významně zastoupen. Převažující složkou druhové skladby je zde jasan úzkolistý, který ale vykazuje stoprocentní úhyn v důsledku napadení voskovičkou jasanovou. Méně zastoupenými dřevinami jsou topol bílý, topol osika, dub letní, olše lepkavá a jilm vaz. Území je příkladem lužního lesa postiženého extrémním suchem, kdy dlouhodobý pokles hladiny podzemní vody vede ke snížení stability porostů a vyvolává nutnost změn v lesnickém hospodaření. Vhodnou alternativou náhrady porostů jasanu, je topol s obmýtím 25–30 let. Jedná se o náhradu dočasnou do doby, než odezní nepříznivé podmínky pro pěstování jasanu a bude možné opět vracet jasan do lesních porostů. Přiměřený podíl topolů však bude nutné zachovat vždy, neboť jsou přirozenou součástí lužního lesa.
Nejefektivnějším způsobem pěstování topolu šedého je generativní reprodukce (semeny). Jednou z podmínek úspěšného zalesnění je používání vhodného reprodukčního materiálu. Osivo pro generativní množení lze získat sběrem z uznaných jednotek reprodukčního materiálu ve vlastnictví LS LČR Znojmo v lesích u Dyjákovic, další zdroje osiva budou vyhledány a uznány v rámci lesnického výzkumu VÚLHM, v. v. i.
Sběr jehněd obvykle probíhá v druhé polovině dubna. Z jehněd se vyluští čisté osivo a výsev semen se provádí pod fólii obvykle v polovině května. Vypěstovaný sadební materiál uváděný do oběhu musí splňovat potřebné kvalitativní a kvantitativní parametry dané příslušnou legislativou. Velmi důležitá je kontrola životaschopnosti jakéhokoliv typu sadebního materiálu ještě před výsadbou. Předejde se tak jedné z možných příčin případného nezdaru zalesnění.
Zejména v lužních lesích je žádoucí vrátit topolům jejich nezastupitelné místo v ekosystému. Topol šedý je poměrně plastický ve svých nárocích na vodu, proto může být vysazován na stanovištích sezónně podmáčených i na stanovištích sezónně vysýchavých. Na plochách po rozsáhlých kalamitních těžbách je zakládání porostů přípravných dřevin nezbytně nutné k vytvoření optimálních půdních a mikroklimatických podmínek pro urychlenou obnovu dřevin cílové druhové skladby.
Cílené využívání topolu šedého v obnově lesa je motivováno záměrem zvyšovat druhovou rozmanitost lesa, která je jednou z podmínek zachování stability lesních ekosystémů. V dlouhodobé perspektivě by se měl topol šedý zařadit do druhové skladby jako dřevina s meliorační funkcí, popř. na optimálních topolových stanovištích jako hlavní cílová dřevina.
Metodika Využití topolu šedého jako náhrady jasanu a olše při obnově zejména lužních lesů je ke stažení zde.
Kontakt na autory:
Luďka Čížková, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Patrik Barnet, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Pavlína Máchová, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Podle TZ VÚLHM, red.
