VÚLHM popsal a ověřil metody hodnocení sucha

Smrkový porost zničený suchem a kůrovcem, okolí obce Luka nad Jihlavou, foto: archiv VÚLHM

Společně s Martinem Haisem z Katedry biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity zpracovali metodické postupy hodnocení dopadů sucha na lesní ekosystémy ve velkém prostorovém měřítku na území České republiky. Postupy jsou určeny především odborné veřejnosti v lesnictví a pracovníkům státní správy. Vyžadují odborné znalosti, použití specifického softwarového vybavení a jsou náročné na objem zpracovávaných dat. Zároveň však umožňují získávat informace o reálném stavu jehličnatých porostů i o oblastech, které jsou ohroženy suchem jako primárním stresorem lesních porostů s následným možným rozvojem dalších nežádoucích jevů.

„Existují v zásadě dva přístupy využitelné k hodnocení dopadů sucha na lesní vegetaci ve velkém prostorovém měřítku. Jedná se o hodnocení na základě modelování meteorologických charakteristik a hodnocení na základě dat dálkového průzkumu Země (DPZ). V rámci uplatnění nástrojů popsaných v metodice lze snáze identifikovat nejen oblasti, ve kterých jsou smrkové porosty ohrožené suchem na základě nepříznivé vláhové bilance, ale i konkrétní porosty, ve kterých již došlo ke snížení jejich vitality. Tyto postupy sníží náklady na podrobný terénní průzkum s cílem hodnocení zdravotního stavu lesních porostů jako odpovědi na působení sucha," uvádějí autoři Kateřina Neudertová Hellebrandová a Vít Šrámek z VÚLHM.

Hodnocení na základě modelování meteorologických charakteristik je výsledkem kombinace měření srážek, vlhkosti, evapotranspirace (výdej vody v podobě vodní páry z rostlin), půdní vláhy a dalších parametrů. Většina těchto metod byla vyvinuta pro odhad deficitu vlhkosti v zemědělské krajině. Lesní ekosystémy a jednotlivé druhy dřevin reagují na sucho rozdílným způsobem, proto není reálné dopady sucha na lesní porosty hodnotit pouze pomocí jediného přístupu.

Metody dálkového průzkumu Země umožňují sledovat stresové reakce lesních porostů a další vegetace v širokém prostorovém měřítku. Zároveň však neumožňují určit skutečné příčiny pozorovaných změn a rozpoznat, zda se jedná skutečně o účinky sucha, nebo zda má narušení lesního porostu jinou příčinu.

Hodnocení na základě meteorologických charakteristik vede k určení oblastí s výskytem epizod sucha o různé intenzitě a různé délce. Na základě metod dálkového průzkumu Země je možné určit oblasti, ve kterých dochází k nevratnému poškození lesních porostů.

Propojením výsledků obou popsaných metod dojde k zpřesnění informace o porostech potenciálně poškozených suchem ve sledovaném vegetačním období.
Pro hodnocení na základě dat DPZ jsou využity scény systému Landsat, jehož parametry jej řadí mezi nejvyužívanější systémy pro hodnocení změn vlastností zemského povrchu v delším časovém měřítku.

„V metodice je ukázána identifikace poškozených smrkových porostů na příkladu indexu NDMI pro rok 2015. Tento rok je vhodný pro testovací účely, neboť zahrnuje vysoce podprůměrný srážkový deficit během vegetační sezóny, který měl podle terénního šetření významný dopad pro změnu zdravotního stavu lesních porostů. Přestože jsme testovali citlivost spektrálních vegetačních indexů pro jeden rok, metodický přístup má obecnou platnost a je přenositelný i pro jiné časové období. V této studii byly hodnoty spektrálních indexů vypočteny pro všechny lesní porosty, které mají podíl smrku vyšší než 70 % a zároveň je jejich plocha vyšší než půl hektaru," upřesňují řešitelé.

Pro vymezení oblastí ohrožených suchem na základě modelování meteorologických dat byl použit meteorologický model AVISO. V rámci řešení výzkumného projektu „Metody hodnocení sucha v lesních porostech" byly parametry tohoto modelu upraveny pro smrkové porosty.

Metodika hodnocení dopadů sucha ve smrkových porostech v ČR je ke stažení zde.

Kontakt: Kateřina Neudertová Hellebrandová (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), Martin Hais, Vít Šrámek

Red.