Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Borovice lesní je na území České republiky jednou z hlavních hospodářsky významných dřevin. Proto některé její populace zahrnuli odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., do výzkumu genetické charakterizace. Výsledkem jsou mapy významných regionálních potomstev borovice lesní v ČR, jejich zastoupení v národních parcích, přírodních rezervacích a genových základnách.

Pro obnovu lesa poničeného přírodními živly je velice vhodný alternativní způsob pěstování, tzv. dvoufázová obnova. Spočívá v principu využití přípravných dřevin, které postupně upraví málo příznivé růstové podmínky a následně umožní snazší vnášení cílových dřevin. Rychlý růst přípravných dřevin v mládí i schopnost odrůstat v podmínkách kalamitních holin zajišťuje vytvoření porostního zápoje, a tím vytvoření příznivějších růstových podmínek, do kterých může být vnášena cílová dřevina v časovém odstupu.

Jako rámcový podklad pro poskytování podpory pro obnovu porostů kalamitně poškozených suchem slouží mapy, které zpracoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Mapy ohrožení smrkových porostů vznikly na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Každým rokem budou aktualizovány.

Majitelé lesních školek mají možnost čerpat nové poznatky o hospodaření a hnojení půd na svých pozemcích z nové metodiky pro praxi. Ucelený souhrn doporučených postupů je určený především pro podmínky lesních školek založených na písčitých sedimentech. Doporučené metody při monitoringu vybraných ukazatelů půdní úrodnosti mohou nacházet širší uplatnění ve školkařských provozech v rámci celé České republiky.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., vydal v pořadí již čtvrtou příručku k určování domácích druhů lesních dřevin. Tentokrát se čtenáři mohou podle přehledného klíče naučit rozpoznávat jednotlivé druhy topolů. Příručce o topolech již předcházejí metodiky k určování domácích druhů dubů, bříz a olší.

Nejen živé stromy, ale také ty odumřelé mají nezastupitelné místo v naší krajině. Svědčí o tom výsledky výzkumu mrtvého dřeva v hospodářských lesích, kterému se dlouhodobě věnují odborníci z Katedry ekologie lesa, Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Na toto téma zpracovali metodiku s názvem Management mrtvého dřeva, kterou vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Jakou roli hrají ve formování horského smrkového lesa klimatické podmínky, historie porostů ve formě přirozených narušení nebo vlivu člověka, umístění svahu na sever či na jih nebo nadmořská výška? Vlivem těchto faktorů na horské smrčiny v centrální části Hrubého Jeseníku (NPR Praděd, CHKO Jeseníky) se zabývali odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty lesnické a dřevařské. Výsledky zkoumání prostorové struktury přirozené horské smrčiny v závislosti na věku, nadmořské výšce a expozici, publikovali v nejnovějším vydání Zpráv lesnického výzkumu.

Kvalita opadu lesních dřevin má určující význam pro vytváření humusových forem. Rozklad opadu je nejdůležitějším procesem při určování toku živin a organické hmoty v ekosystému a jejich vstup do půdy. Silně tak ovlivňuje půdní prostředí a produkci porostů.

Vlastnosti douglasky tisolisté nejsou doposud v lesním hospodářství České republiky dostatečně využívány a její podíl na druhové skladbě našich lesů je minimální (do 0,2 %). Důvodem jsou zřejmě také malé zkušenosti s jejím pěstováním a nečetné experimentální poznatky o výchově mladých douglaskových porostů v podmínkách ČR.

Otrávené lapáky ve formě trojnožek se používají v boji proti kůrovci od poslední dekády 20. století, kdy je aplikovaly především Vojenské lesy a statky, s. p. Výhody této metody, především její dlouhodobý účinek bez nutnosti pravidelných kontrol, byly natolik zjevné, že došlo k jejímu významnému rozšíření v lesnické praxi.