Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Výzkumníci navrhli a ověřili novou technologii pěstování sadebního materiálu lesních dřevin – pěstování listnatých prostokořenných poloodrostků a odrostků nové generace (PONG). Zejména v extrémních klimatických a přírodních podmínkách lze jejich použitím dosáhnout výrazně vyšší ujímavosti a tím nižších ztrát při zalesňování.

Nově vydaný Katalog pěstebních opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích je pomůckou při plánování péče o lesní ekosystémy v chráněných oblastech. Vydáním katalogu skončil projekt podpořený z EHP a Norských fondů 2009-14, jehož hlavním řešitelem byl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Útvar pěstování lesa (Výzkumná stanice Opočno). Partnery projektu byli za IDS (Information and data systems) Karel Matějka a zahraniční partner Norwegian Institute of Bioeconomy Research (NIBIO).

Kontaminace lesních půd může mít značný vliv na fungování celých lesních ekosystémů. Pro lesní půdy ale dosud nebyly stanoveny limitní ani srovnávací hodnoty a nebyla dosud přijata jednotná metodika stanovení obsahu, případně forem rizikových látek v lesních půdách ani hodnocení jejich vlivu. Proto odborníci z několika různých institucí, zabývajících se pedologií a ochranou půd, vytvořili jednotnou metodiku pro praxi, která soustřeďuje informace o analytických metodách stanovení potenciálně rizikových látek v lesních půdách.

Podstatou nového projektu KŮROVCOVÉ INFO (www.kurovcoveinfo.cz), za nímž stojí Lesnická práce a Lesní ochranná služba VÚLHM, je on-line sdílení informací o průběhu rojení lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v různých nadmořských výškách v různých lokalitách České republiky a reálném čase. KŮROVCOVÉ INFO je službou vlastníkům a správcům lesů v ČR i platformou pro další zkoumání bionomie lýkožrouta smrkového.

Zejména pro školkaře a také lesní hospodáře, kteří mají v plánu výsadbu listnatých dřevin, by mohly být zajímavé výsledky výzkumu, týkající se předosevní přípravy bukvic s různou hloubkou dormance. Dormance (z lat. dormans, spící) je souhrnné označení pro přechodné zastavení nebo omezení fyziologických procesů v živých organismech. Hlavní význam je v úspoře energie, která pomáhá organismu nepříznivé období přežít. Může být vyvolána geneticky i vnějšími vlivy, zejména nepříznivým počasím. Bukvice jsou typickým příkladem semen s hlubokou dormancí, což způsobuje ve školkařské praxi nemalé problémy s dosažením požadovaného počtu semenáčků vysoké kvality.

S následky sucha, které loni postihlo Česko, se budou lesy vyrovnávat nejen celý letošní rok, ale i v dalších letech. Suchem a přísušky oslabené lesní porosty totiž poskytují vhodné podmínky jak pro vznik gradace podkorního hmyzu, tak pro rozvoj a šíření kořenových hnilob. Právě tématu sucha vzhledem k nepříznivému vývoji počasí v posledních několika letech, byl věnován letošní seminář Lesní ochranné služby VÚLHM Škodliví činitelé v lesích Česka 2015/2016. Odborníci shrnuli situaci v lesích za loňský rok a přidali své prognózy na následující období.

Vliv těžby dřeva, případně dalších lesnických opatření na hydrologii lesa a krajiny je stále předmětem vědeckého výzkumu, hospodářské politiky a společenských aktivit. Vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VS Opočno) provedli analýzu působení těžeb dříví na vodnost v domácích poměrech na podhorských a horských experimentálních odtokových a bilančních plochách Česká Čermná (ČČ) a Deštenská stráň (DS) v Orlických horách. Výsledky srovnali s daty z horských experimentálních povodí Malá Ráztoka (MR) a Červík (ČE) v Beskydech (5. – 6. lesní vegetační stupeň).

Na lesních pozemcích loni vypuklo 1714 požárů, téměř dvakrát více než v roce 2014. Na vině bylo hlavně sucho, uvedla Lesní ochranná služba VÚLHM, v. v. i. Výrazný nárůst byl hlavně na travních plochách, v lesních školkách a v hrabance. Evidované škody stouply na trojnásobek předloňské hodnoty a činily 18,7 milionu korun.

Přicházející jaro představuje nejlepší dobu pro výsadbu nových stromů. Umělá obnova lesa představuje přibližně 75 % z celkové obnovy lesa, přirozená obnova pak činí 25 %. Ročně se obnoví les zhruba na 26 000 ha. V loňském roce uhynulo na různých lokalitách 25–40 % čerstvě vysazených mladých stromků vlivem extrémního počasí – tepla a sucha. Svůj podíl na tom mělo i podcenění tohoto faktoru při manipulaci se sazenicemi před výsadbou. 

Buk lesní je používán pro obnovu lesa na holinách i v podsadbách. Podle umístění se poté liší ekologické podmínky, které se mohou výrazně projevit na odrůstání sadebního materiálu po výsadbě. Významný vliv na růst mladých jedinců má přístup světla a s tím související teplotní a vlhkostní poměry konkrétního stanoviště. Právě působení světelných podmínek na růst semenáčků a sazenic zkoumali vědečtí pracovníci z opočenské výzkumné stanice Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.