Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

V posledních desetiletích v Evropě, včetně České republiky, roste počet volně žijících kopytníků. Výrazný nárůst populace byl zaznamenán nejen u původních druhů kopytníků, jako je prase divoké či jelen evropský. Nárůst početnosti vykazují také introdukované druhy, mezi které u nás patří jelen sika, daněk skvrnitý, nebo muflon. Tento trend má velmi negativními dopady na lesní porosty.

Jedle bělokorá se v minulém století potýkala s velkými výkyvy vitality a zdravotního stavu, což v kombinaci s pro ni nevyhovujícími hospodářskými opatřeními vedlo k úbytku jejího zastoupení v lesích nejen na našem území, ale i např. ve Španělsku, Itálii a Rumunsku, Slovinsku, Chorvatsku nebo na Slovensku. V posledních dekádách se však zdravotní stav jedle zlepšuje, a to především ve srovnání se smrkem ztepilým nebo borovicí lesní. Setrvávajícím faktorem limitujícím rychlejší návrat jedle na odpovídající stanoviště je silné poškozování zvěří.

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích Evropy. V našich podmínkách měly pomoci vyřešit řadu problémů. U některých dřevin bylo hlavním cílem zalesnění extrémních stanovišť. Od 19. století tak byl využíván například trnovník akát, dnes doložený jako invazní druh, nebo borovice černá.

Zásadním problémem, s nímž se musí potýkat současný lesnický sektor, je globální klimatická změna. V Evropě je za nejvíce ohrožený region považován Mediterán a dále kontinentální mírná zóna, tedy i Česká republika, resp. její významná část. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se rozhodli demonstrovat vliv klimatické změny na aktivaci a aktivizaci biotických škůdců a zkoumali, jak tito škůdci mohou ovlivnit dosavadní pěstební postupy. Pro tento účel si vybrali dva rody – Dub (Quercus spp.) a Ořešák (Juglans spp.), jejichž druhy jsou oblíbené v ekonomicky zaměřených pěstebních systémech (modelech) poloh střední Evropy a České republiky.

Nepříznivý vývoj klimatu v posledních několika letech se negativně projevuje i na porostech borovice lesní. Kombinace sucha, podkorního hmyzu a houbových patogenů nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav a v mnoha oblastech ČR dochází k alarmujícímu nárůstu odumírání. Při následné obnově borových porostů nelze ale rezignovat na jejich produkční funkci.

Letošní rok si připomínáme 100. výročí od založení oddělení ochrany lesa v roce 1921, pozdějšího Ústavu pro ochranu lesa, jehož vznik byl iniciován tehdejší potřebou účinných nástrojů pro boj s mniškovou kalamitou. K příležitosti tohoto jubilea dnešního Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) si redakce Lesnické práce v korespondenčním rozhovoru povídala se současným ředitelem Vítem Šrámkem o jeho začátcích při nástupu do vedoucí funkce, poslání a roli ústavu při aktuálních výzvách a potřebách lesnictví i o významu stého výročí a budoucí úloze této instituce.

Vlastníci lesů i lesníci si naléhavě kladou otázky, jaké dřeviny mají vysazovat na holinách, způsobených kůrovcem, aby lesy zůstaly zachovány i pro budoucí generace. Řada vědců a vědeckých pracovišť se jim snaží pomoci nalézt odpověď. V současné době proto probíhá ve vědecké komunitě velmi důležitá debata, která se soustřeďuje na možnosti a přístupy k obnově lesa.

Podle zprávy Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) vedle dominantní kůrovcové kalamity, kdy především lýkožrout smrkový ničí smrkové lesy, řada jiných hmyzích škůdců poškozuje ostatní jehličnany – borovice, modříny, jedle. V souhrnu jsou devastovány dřeviny, které mají nižší zastoupení v našich lesích, avšak do budoucna se s nimi počítá jako s perspektivními druhy, proto musíme pozorně sledovat jejich zdravotní stav.

Postupující klimatická změna stále více nastoluje otázku vhodnosti dalšího pěstování smrku v řadě tradičních oblastí, kde začínají být podmínky pro jeho přežití do mýtního věku v dobrém zdravotním stavu značně nepříznivé. Lesnický výzkum se v současnosti zaměřuje především na ověřování geneticky podmíněné proměnlivosti a získání nových poznatků o možnostech šlechtitelského výběru. Aktuálně se do popředí dostávají otázky odolnosti dílčích populací smrku vůči změně klimatu.

Foto: Smrkový porost na výzkumné ploše Červená Voda, Jeseníky. Autor Jaroslav Dostál

Zdravotní stav našich lesů není dobrý, kůrovcová kalamita postupuje dál republikou, i navzdory deštivějšímu prvnímu pololetí letošního roku. Početní stavy lýkožroutů jsou totiž obrovské. Suchem oslabené porosty přes lepší zásoby vody regenerují jen obtížně. Ohlédnutí, jak vypadal loňský rok a prognózu pro letošní rok přináší „Zpráva o výskytu škodlivých faktorů v lesích Česka".

Foto: kůrovcové těžby v okrajové části NP České Švýcarsko (Českokamenicko, březen 2019, autor Jan Liška)