Ilustrační foto: Výzkumná plocha s borovicí pokroucenou na lokalitě Třeboň, Mláka. Autor: Jiří Čáp
„S postupem klimatických změn se zhoršil i zdravotní stav některých porostů borovice lesní, u níž začíná v důsledku sucha docházet k napadání houbovými patogeny i podkorním a dřevokazným hmyzem. I v případě původní dřeviny, s níž se v podmínkách ČR vždy spolehlivě počítalo při výsadbách na lokalitách s nízkou dostupností půdní vláhy, se tak ukazuje jako racionální zabývat se preventivně i jinými druhy, které by mohly na extrémních stanovištích prosperovat. Tím by bylo umožněno pokračování plnění mimoprodukčních funkcí lesa při zachování alespoň minimální přijatelné produkce. Jedno z možných alternativních řešení uvedeného problému představuje borovice pokroucená," uvádějí řešitelé Petr Novotný a Martin Fulín z VÚLHM, kteří ve spolupráci s expertem na lesnické rekultivace na výsypkách Konstantinem Dimitrovským zpracovali metodiku „Potenciál využití borovice pokroucené (Pinus contorta) v podmínkách České republiky“.
Metodika je k naleznutí zde.
Cílem jejich práce je snaha poskytnout komplexní informaci o charakteru rozšíření, ekologických vlastnostech a pěstebních nárocích borovice pokroucené, které při zohlednění nejnovějších poznatků lesnického a rekultivačního výzkumu umožňují nastínit potenciál možného využití této dřeviny v měnících se podmínkách České republiky.
Posouzení, zda je dřevina, resp. její konkrétní dílčí populace (provenience), schopna uplatnění v nových podmínkách, je možné pouze na základě výsledků výzkumu či praktických zkušeností. Introdukovaný druh by měl být vysazován pouze na takových stanovištích, kde může prokázat svůj pozitivní vliv a současně nepředstavuje výrazný negativní prvek pro neživou přírodu ani autochtonní flóru.
Formulovaná doporučení vycházejí z aktuálních výsledků provenienčního výzkumu, resp. v případě zalesňování antropogenních substrátů ze sumarizace mnohaletých zkušeností získaných při projektování a praktické realizaci lesnických rekultivací na územích s ukončenou povrchovou těžbou hnědého uhlí v regionu Sokolovska.
Podnebí střední Evropy snáší borovice pokroucená dobře a zejména v mládí poměrně rychle roste. Hodí se pro chudší písčitá až sterilní, suchá až čerstvá, slunná stanoviště. Je odolná zejména v dubovém až bukovém vegetačním stupni, ale pro lesnické využití se s ní uvažuje i v podhorských oblastech. Je spolehlivě mrazuvzdorná, značně odolná proti sněhovým polomům, horku a sypavce. Na rozdíl od původních vysokohorských lokalit některých proveniencí (kolem 2800 m n. m.) nemá druh v běžných středoevropských lesích dostatek vzdušné vlhkosti, což se může projevit až po určité době od výsadby. Záleží na provenienci a konkrétních genotypech, zda se s novými podmínkami vyrovnají. Dosavadní pokusné aplikace této dřeviny v lesích (např. Krušné hory) lze považovat za zdařilé.
Samostatným problémem je využívání borovice pokroucené při lesnických rekultivacích, které je od běžné obnovy lesa výrazně odlišné. Sleduje se řada faktorů, například přirozený výskyt dřeviny v dané oblasti, ekologické vlastnosti dřeviny, nároky na klimatické a půdní podmínky, pedologickou a hydropedologickou charakteristiku výsypkových zemin. Důležité jsou i otázky vytváření vhodných směsí, časové posloupnosti obnovy, výchovy, pěstební techniky a prostorové výstavby porostů.
Borovice pokroucená může být jedním ze skutečně perspektivních jehličnanů vhodných pro účelové zalesňování antropogenních substrátů i tam, kde je ovzduší poměrně hodně kontaminováno oxidem siřičitým. Spolu s některými dalšími druhy má při splnění požadavků na kvalitu sazenic a včasnou, dobře provedenou výsadbu i na takto specifických stanovištích téměř stoprocentní ujímavost, kdy se úhyn bez ohledu na stáří sadebního materiálu pohybuje do 6 %. Pokud jde o význam borovice pokroucené pro lesnické rekultivace, je považována za jednu z nejlépe vyhovujících.
Borovice pokroucená je pro lesnické využití v ČR zajímavá zvláště díky své odolnosti vůči biotickým i abiotickým činitelům (např. suchu) a dále díky svým výrazným pionýrským vlastnostem, včetně schopnosti kolonizovat plochy narušené lidskou činností. Do budoucna se bude s ohledem na předpokládaný postup klimatických změn její význam nepochybně zvyšovat, a to s ohledem na schopnost určitých proveniencí odrůstat na stanovištích, která jsou již dnes pro pěstování domácích lesních dřevin, včetně borovice lesní, nepříznivá. Daný druh bude možné využívat i v rámci rekultivací, výsadeb městské zeleně či na dalších místech s antropogenně znečištěným ovzduším.
Podle TZ VÚLHM (5. 3. 2019), red.
