Větší ochrana dřevin, změny pravidel ochrany ohrožených druhů živočichů i rostlin a vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. To jsou zásadní změny, které přináší novela zákona 114 o ochraně přírody a krajiny.
„Zavádíme přísnější ochranu stromů a stromořadí v uličním profilu. Finanční prostředky z poplatků za kácení dřevin půjdou do rozpočtu obcí na péči o dřeviny a zelenou infrastrukturu. Zároveň měníme systém péče o živočichy a rostliny tak, abychom zajistili účinnější ochranu ohrožených druhů s důrazem na ochranu jejich přirozeného prostředí. Zaměřujeme se také na větší ochranu opylovačů. Chceme lépe chránit jedinečnou přírodu na Křivoklátsku, a to vyhlášením národního parku,“ vyjmenovává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Druhová ochrana rostlin a živočichů
Cílem novely zákona je zajistit účinnější ochranu druhů, která bude primárně zaměřena na ochranu jejich přirozeného prostředí, čímž by mělo dojít k účinnější ochraně vybraných rostlin a živočichů. U nejvíce ohrožených druhů bude chráněn doslova každý jedinec, u jiných stačí chránit místo jejich trvalého nebo opakovaného výskytu a zachování populace druhu v daném místě. Nově dojde také ke změně kategorií ochrany chráněných druhů. Původní tři stupně ochrany – kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené – budou nahrazeny třemi novými kategoriemi označenými čísly (I, II a III).
Nejpřísnější režim ochrany v kategorii I bude vyhrazen druhům, které potřebují ochranu jak svého biotopu, tak jedinců. Pro méně chráněné druhy, u nichž není ztráta konkrétních jedinců kritická, ale je ohrožena celá jejich populace nebo lokalita, například houby či hmyz, je navržena kategorie ochrany III. Návrh nového seznamu zvláště chráněných druhů, včetně zařazení do kategorií ochrany, je veřejně dostupný zde.
Ochrana stromů ohrožených výstavbou
„Chceme zabránit nekontrolovatelnému kácení stromů, ke kterému často dochází při rekonstrukcích ulic. Zároveň nechceme, aby docházelo k likvidaci významných stromů, například staré lípy na návsi obce. Pokud je nutné strom pokácet, je potřeba za něj vysadit nový. Stromy jsou pro náš život nepostradatelnou součástí a je potřeba jim zajistit dostatečnou ochranu,“ řekl ministr Hladík.
Nová právní úprava tak doplňuje stávající systém povolování kácení dřevin, kdy na prvním místě je snaha o zachování stromů, dále pokud to není možné, tak stanovení náhradní výsadby, a pokud ani to není možné, tak je nově zavedena možnost stanovení poplatku za kácení. Vybrané prostředky využijí obce pro péči o zelenou infrastrukturu na svém území.
Čtěte také: Komora: Novela zákona o ochraně přírody bude mít negativní dopad na stavebnictví
Stanovování poplatků za kácení dřevin se bude vztahovat na kácení pro stavební záměry. Výjimku tvoří stavby pro bezpečnost, ochranu obyvatelstva a krizového řízení a dále stavby rodinných domů.
Stavebník bude i nadále žádat o povolení kácení v rámci Jednotného environmentálního stanoviska (JES), jako je tomu dosud. V JES jsou pevně dané lhůty, úprava tak nebude mít dopad na délku správních řízení. Výše poplatku bude stanovena pomocí zjednodušené kalkulačky, která je postavena na stávajícím modelu pro oceňování náhradní výsadby.
Nová legislativa rovněž zpřísňuje pokuty za nelegální kácení dřevin. Tato opatření mají zajistit, že ti, kteří dodržují pravidla a kácí na základě povolení, nebudou znevýhodněni oproti těm, kteří porušují zákon a kácí dřeviny bez příslušného povolení.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko
Novela zákona zahrnuje i vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Příroda Křivoklátska je v České republice unikátní, jde o mimořádně pestrý a zachovalý lesní komplex ve vnitrozemí. Hlavním cílem je zachování a rozvoj přírodních hodnot, ochrana druhové rozmanitosti a v dlouhodobém horizontu umožnění přírodních procesů na převažující ploše území národního parku.
Vyhlášení NP Křivoklátsko podle Ministerstva životního prostředí nijak zásadně neovlivní každodenní život místních obyvatel. I nadále bude možné sbírat lesní plodiny a houby tak, jak tomu bylo jako dosud. Naopak se očekává, že vznik národního parku přinese pozitivní dopady na regionální ekonomiku a nové příležitosti pro místní podnikatele, zejména v oblasti cestovního ruchu a souvisejících službách. Území národního parku je především lesní a nachází se mimo obce; žádné nové stavební projekty ani dopravní infrastruktura v na území národního parku plánovány nejsou. Podle současného návrhu je téměř 99 % dotčených pozemků ve vlastnictví státu.
Přes kritiku opozice
Předlohu zákona dostaly k posouzení výbory pro životní prostředí, hospodářský a bezpečnostní. Opozici se nepovedlo novelu vrátit vládě k přepracování.
Hladík ke kritice odpůrců mimo jiné podotkl, že 99 procent pozemků v parku je ve vlastnictví státu a že na jeho území není ani jedna obec nebo zastavěné území. Správa budoucího parku má podle mluvčí ministerstva Lenky Hanákové sídlit od poloviny letošního roku v Berouně, samotný park by měl oficiálně fungovat od počátku příštího roku. „Podle návrhu by mělo k vyhlášení parku dojít 1. 1. 2026, přičemž zřízení Správy NP Křivoklátsko je plánováno na 1. 7. 2025,“ sdělila ČTK mluvčí MŽP.
Berenika Peštová (ANO) poukázala na to, že nesouhlas s předlohou dala i Hospodářská komora mimo jiné kvůli podmínkám kácení dřevin při stavebních činnostech. Snahu změnit Křivoklátsko na národní park označila Karla Maříková (SPD) za „projev absolutní mocenské arogance a centralismu vlády“. Podle ní jsou z 29 obcí v oblasti pro zřízení národního parku pouze dvě, ostatní se obávají možnosti omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny. „Národní park se nemá vnucovat regionům z Prahy,“ přidal se exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Michal Kučera (TOP 09) podotkl, že i proti nynějším pravidlům šumavského národního parku byly tamní obce. Hladík podotkl, že na území plánovaného parku neleží žádná obec, pouze lesy a louky. Park má podle ministra zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Křivoklátsko je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách.
Námitky obcí proti vyhlášení národního parku stále u soudu
Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva. Iniciativa Otevřené Křivoklátsko upozorňuje na to, že současná CHKO vznikla především činností lesníků a původních je jen několik procent porostů. Legislativa definuje národní parky jako rozsáhlá území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů.
Soudy ještě řeší námitky obcí, které se záměrem parku nesouhlasí. Rozsudky by podle poslanců ANO mohly ovlivnit podobu novely. Obávají se, že vyhlášení národního parku, které podporují ekologické organizace včetně hnutí Duha, umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny a že vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy. Hnutí Duha uvedlo, že Sněmovna vyšla ve čtvrtek vstříc desetitisícům lidí, kteří dlouhodobě usilují o rozšíření ochrany divoké přírody. „Přírodní hodnoty Křivoklátska patří mezi nejcennější v celé republice a je nesporné, že si zaslouží důslednou ochranu. O vyhlášení národního parku se diskutuje už desítky let. Nyní nastává příležitost konečně proměnit slova v činy,“ uvedl za hnutí Jaromír Bláha.
Čtěte také: Soud řeší žalobu Karlovy Vsi o NP Křivoklátsko, k řízení se mohou přidat další
Řada starostů v oblasti ale dlouhodobě upozorňuje také na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti a vyhlášení parku by ji mohla ještě zvýšit. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí, Hladík jejich názor ignoruje, prohlásila velmi zvýšeným hlasem Maříková. „Máte to v paži,“ prohlásila poslankyně, podle níž jí ministr nevhodně vstupoval poznámkami do jejího vystoupení. Stěžovala si také na to, že jí Olga Richterová (Piráti) jako předsedající schůze kvůli velmi hlasitému projevu vypnula mikrofon. Maříkové se zastaly poslankyně ANO.
Podle TZ MŽP, ČTK, red.
Komentáře