Foto: Přirozená obnova smrku o hustotě 45 000 jedinců na hektar a horní porostní výšce 5 m; mateřský porost byl odtěžen v důsledku kalamity; v mlazině je patrný hojný výskyt žloutnutí, lesní správa Vítkov, 2013, archiv VÚLHM
Metodiku zpracovali řešitelé z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, kteří se opírají o praktické zkušenosti z experimentálních ploch v rámci celé České republiky. Metodika se soustřeďuje na výchovné zásahy v chřadnoucích porostech ve fázi nárostů, mlazin a tyčkovin, kde ještě lze relevantním způsobem ovlivnit statickou stabilitu, porostní mikroklima, koloběh živin, případně druhovou skladbu. Ve starších chřadnoucích smrkových porostech je naopak od aktivní výchovy ustupováno, neboť v současné době představuje značné riziko zrychlení rozpadu smrkových porostů zejména zvýšeným výskytem václavky v důsledku poškození kořenových systémů při vyklízení dřeva. Cílem navrhovaných pěstebních postupů je udržení příměsi smrku jako ekonomicky cenné dřeviny v porostní skladbě, nikoli pokračování v pěstování smrkových monokultur.
Odkládání či vynechání výchovných zásahů v mladých chřadnoucích smrkových porostech není řešením problému, ale pouze jeho odkladem do středního věku, kdy hrozí riziko rozpadu přeštíhlených porostů v důsledku sněhových a větrných kalamit.
Těžištěm chřadnutí smrku je čtvrtý a pátý lesní vegetační stupeň, tedy oblast, která pro něj není ekologicky vhodná. Ale na druhou stranu zde má smrk své optimum produkční.
Existují zde smrkové mlaziny a tyčkoviny vzniklé buď z přirozené obnovy, nebo z obnovy umělé.
Odborníci využili výsledky dlouhodobých experimentů (provozovaných VÚLHM-VS Opočno) s výchovou smrkových porostů a uplatnili také poznatky z nedávno založených experimentů v mlazinách a tyčkovinách na území severní Moravy (Vítkovsko, Bílovecko, Šternbersko), kde se plně projevuje chřadnutí smrku ve všech věkových kategoriích, včetně nejmladších porostů. Doporučení v této metodice se opírají o průkazně pozitivní efekt výchovy mladých smrkových porostů na akceleraci tloušťkového přírůstu, který byl jednoznačně potvrzen i v porostech s výskytem chřadnutí smrku.
„Cílem výchovy smrku v těchto oblastech je dosažení pestřejší druhové skladby, v níž však zůstane smrk stále zastoupen. Za realistické lze považovat dosažení zastoupení smrku do 10 až 20 procent ve čtvrtém a do 20 až 30 procent v pátém lesním vegetačním stupni. Výchovu přehoustlých mlazin z přirozené obnovy je třeba zahájit včas, aby při horní porostní výšce asi dva metry zůstalo v porostu 3 500 až 4 000 smrků na hektar. Výchovu smrkových mlazin z umělé obnovy, které byly zakládány v hustotě 3 500 až 4 000 jedinců, je třeba zahájit nejpozději při horní porostní výšce 5 až 7 metrů. Vždy je třeba upřednostnit selektivní zásahy před schematickými," upřesňují členové výzkumného týmu David Dušek, Jiří Novák, Marian Slodičák a Dušan Kacálek.
V porostech od stadia tyčkovin je zapotřebí porostní výchovu smrku výrazně omezit nebo dokonce zcela vyloučit, neboť dle současných poznatků zpravidla vede k zrychlení rozpadu porostů.
Díky včasným výchovným zásahům se majitelům lesa výrazně sníží náklady na pěstební činnost. Nevyčíslitelný je přínos v oblasti ochrany a tvorby krajiny a zachování lesního prostředí.
Metodika byla vypracována v rámci grantové podpory Ministerstva zemědělství projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum. Ke stažení je zde.
Kontaktní údaje: David Dušek, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., VÚLHMi, v. v. i., VS Opočno
Podle TZ VÚLHM, red.
