Zobrazení položek podle značky: VÚLHM

Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. zpracovali Generel obnovy lesních porostů po kalamitě (etapa III). Tento „Generel" navazuje na předchozí etapu II a pokračuje v monitoringu a vyhodnocení situace vzniku kalamitních ploch jako nových obnovních prvků (holin) po aktuálně probíhající kalamitě.

Foto: Marek Mejstřík

Duby patří k našim hospodářsky i ekologicky nejvýznamnějším lesním dřevinám, jejich zastoupení v lesích dnes činí 7,3 % a bude velmi pravděpodobně stoupat. Dva hlavní druhy – dub letní a dub zimní – mají značně rozdílné nároky na přírodní podmínky, v nichž se jim daří, rostou od nížin do pahorkatin. V době klimatických změn je důležitá adaptace jednotlivých druhů a jejich populací na měnící se podmínky prostředí.

Extrémní stanoviště s cennými populacemi dubů na stráních nad Vltavou u Štěchovic, archiv VÚLHM

Na otázku, kolik uhlíku ukládá douglaska v českých lesích, odpověděli vědci z VÚLHM, v. v. i., vytvořením nových národních modelů pro výpočet biomasy douglasky tisolisté, které zpřesní odhady množství uhlíku poutaného touto dřevinou.

Ilustrační fotografie: porosty douglasky v českých lesích, archiv VÚLHM

Se změnami klimatu a s nimi souvisejícími kalamitami přibývá v lesích nahodilých těžeb a následně rozsáhlých holin. Ty se zpravidla vyznačují extrémnějšími klimatickými podmínkami ve srovnání s holinami běžných výměr. I když obnovit zde úspěšně les je složitější, úspěšná a včasná obnova je významným krokem ke stabilizaci lesního prostředí. Nezastupitelnou úlohu při obnově kalamitních holin hrají přípravné dřeviny, což opakovaně dokazují výsledky výzkumu.

Ukázky porostů v břízou, osikou, lískou v České republice. Foto: archiv VÚLHM

Současné změny podmínek prostředí a s nimi spojený ústup smrkových porostů vedou lesníky k hledání alternativních řešení při obnově a pěstování lesů. Tím by mohlo být širší využití ekonomicky cenných a zároveň klimatickým výkyvům lépe odolných dřevin, včetně introdukovaných druhů. Jednou z perspektivních dřevin je severoamerická douglaska tisolistá, jejíž pěstování má ve střední Evropě více než stoletou tradici.

Poškozování lesa spárkatou zvěří představuje jeden z hlavních problémů ochrany lesů v Česku. Okusem vrcholu je v mladých lesních kulturách v současné době poškozeno kolem 30 % jedinců hlavních dřevin a kolem 60 % jedinců dřevin zpevňujících a melioračních. Modelovými výpočty bylo současně zjištěno, že nové a opakované poškození kultur zvěří vyšší než 20 % se nachází na více než polovině území Česka.

Vědci z lesnické a dřevařské fakulty ČZU v Praze vyvinuli a otestovali postupy zjišťování fyziologické kvality sazenic na principu měření obsahu a fluorescence chlorofylu v listech sadebního materiálu vybraných dřevin a identifikaci fyziologického stresu pomocí přenosných přístrojů. Své výsledky shrnuli do certifikované metodiky, kterou v ediční řadě Lesnický průvodce vydal VÚLHM, v. v. v. i.

Zachování cenných, původních a odolných populací dřevin pro další generace je důležitou prioritou lesnického výzkumu. Vedle generativního množení (semeny) ověřují odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin také metody vegetativního množení.

V chráněné krajinné oblasti (CHKO) Lužické hory je problematice ochrany tisu červeného (Taxus baccata L.) věnována systematická pozornost již od roku 1999. Hlavním cílem v současné době realizovaných projektů je především repatriace (zpětný návrat na území s historickým výskytem) tisu na vhodné lokality. Postupně tak již bylo vysazeno přes 2000 sazenic na téměř 50 místech CHKO.

Vlastníci lesa a lesní hospodáři mohou při zakládání nebo obnově porostů využít poradenských služeb, které nabízejí odborníci na semenářství, pěstování lesa nebo biologii a šlechtění lesních dřevin z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. K dispozici jim jsou také akreditované zkušební laboratoře Školkařská a Semenářská kontrola.