Daniela Tunklová, redaktorka ČT
Myslivci mají za sebou rekordní sezónu. Od dubna do března skolili o 40 % víc divočáků než rok předtím, tedy skoro 300 tisíc kusů.
Přesto divokých prasat přibývá, stejně jako srnek nebo jelenů. Zvířata škodí na zahrádkách i na polích a čím dál častěji se objevují v centrech měst.
Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT
V noci se myslivec Václav Šutera moc nevyspal. Musel vyjet do Ústí nad Labem, a to kvůli odstřelu divočáka, který se toulal v blízkosti rodinných domů. Kam jste ho trefil?
Václav Šutera, předseda, Okresní myslivecký spolek ČMMJ Ústí nad Labem
Tak jak se má, za slecho. To znamená velice rychlá rána.
Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT
Divočáci sem do okrajových částí města Ústí nad Labem přichází čím dál častěji. Lidé z nich mají obavy a prasata jim ničí záhony. Škody zanechává přemnožená zvěř i mimo město. Okolní louky jsou rozryté, stromy okousané. Zemědělcům ničí úrodu. Nejen divočáci, ale také srnky nebo jeleni. Těch je místy až patnáctinásobně víc, než je ideální stav.
Václav Šutera, předseda, Okresní myslivecký spolek ČMMJ Ústí nad Labem
Tady ty jablka potom začnou padat, takhle dozrávají. To jsou divoký jablíčka. Tak to mají prasata taky hrozně rádi.
Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT
Vše navíc komplikuje změna klimatu. Zatímco dřív byly semenné roky, tedy období, kdy zvířata mají potravu, a lesy neopouští v intervalu 3 až 8 let. Dnes už je prakticky každý druhý rok semenný.
Václav Šutera, předseda, Okresní myslivecký spolek ČMMJ Ústí nad Labem
V podstatě tady se podívejte, jak je to zarostlý. Tady mají klid. V podstatě mají tady vodu a mají tady dostatek krmení.
Jan Cukor
Ten trend dlouhodobě za posledních 20, 30 let je neustále stoupající a nebude tomu jinak ani v těch následujících sezónách pravděpodobně.
Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT
Škody na zemědělských pozemcích a plodinách se odhadují na 1,5 až 2 miliardy ročně, v lesích pak na další 3,5 miliardy. Řešení je podle odborníků střílet víc zvířat, a to zejména bachyně, které mohou být březí celoročně. A v jednom vrhu mají 6 až 7 selat. Tentokrát souhlasí i ekologové.
Jaromír Bláha
Je to začarovaný kruh a ten nelze rozetnout jinak, než radikálním dočasným snížením stavů zvěře. V momentě, kdy se sníží stavy zvěře na únosnou míru, umožní obnovu těch přirozených lesů.
Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT
A právě tam by divočáci i vysoká zvěř měli najít dostatek potravy, aby ji nemuseli hledat ve městech. Do té doby se myslivci jako Václav Šutera nejspíš pořádně nevyspí. Kristina Marie Kupcová, Česká televize, Ústecko.
ČT 1
Komentáře
Protože bylo dost pytláků, to je třeba si přiznat.
Kdo pak by dneska šel lovit pro maso, když si srnčí hřbet objedná přes e-shop až domů ?
Jo, děda vyprávěl, jak vyráželi klást oka / žádný divočáci tenkrát nebyli / a největšímu majstrštiku se smáli s bráchou ještě v 90 letech - sežrali hajný pečenou husu přímo z okna hájovny, zbyl jen pekáč s kostma....
Dneska už hlad nikdo nezná.
Ve vsi, odkud děda pocházel, byli jen chalupníci, Kinský a z druhé strany Franz Josef. Sedlák žádný.