První díl z videosérie připravuje Jiří Nohel jako inspiraci pro vlastníky lesů a lesníky se zájmem o ekologické lesnictví, kde produkce dříví není prioritou, ale součástí celostní péče o lesní ekosystémy se všemi jejich složkami. Další díly se budou věnovat těmto tématům: „smysl a nesmysl“ ožínání na pasece, podpora vzniku lesních struktur, šetrná těžba dříví a výběr stromů k těžbě, tlející dříví v lesích a biodiverzita.
Video najdete zde.
Komentáře
Jako, že tak to fakt funguje ?
Tady je nafilmován stejný prů.... jako všude okolo, jen s vizí, jak dál, která ale zjevně nezafungovala.
Krásné zmlazení, ale zase jen smrčky, uvolňovat břízu ? U nás letos břízy téměř komplet zařvali....
Jestli to má mít následovníky, musí být patrné, že to funguje.
Tohle je jen vize...
1. proč byl les sežrán ?
- nesprávná vize vzhledem ke klimatické změně, respektive dřeviny, které to nedají
2. obnova je sice přirozená, ale z 90 % opět složená ze stromů, které to nedají
Jinak řečeno, správné by možná bylo, tak jako to naši předkové přesadili smrkem, to zase přesadit něčím, co je stanoviště a klimaticky O.K.
Což rozhodně není smrk, borovice ani bříza, ani z přirozené obnovy.
Takhle se jen problém odsunul o pár desítek let dál, ale nezbytně ten les bude opět brzo znovu sežrán.
Minimálně by se měla vysadit kostra něčeho, co tam zůstane i za 30 let.
Toho je tam naprosté minimum.
Ale samozřejmě souhlas s přirozenou obnovou jako takovou. Sadba a zvláště hrnkovaná je úlet, zvláště u některých dřevin.
/ většinu odolných dřevin lze zasít napřímo, typicky dub, kaštan, habr, ořešák i sojčíma krmítkama /
Jeden znám velmi dobře už 50 let, tak pro zajímavost.
https://prosilvabohemica.cz/wp-content/uploads/2025/05/DO-202402-Krusna-hora.pdf
Srovnejte tabulky přirozené a cílové dřevinné skladby. Proč ?
Před těma 50 rokama tam byl cca napůl buk s habrem a na půl borovice - buk původní, borovice sazená jako důlní dříví. V 70 letech se začalo s rychlou obnovou - buk v podstatě zmizel a většina borovice byla přesazená smrkem. Ten teď víceméně už zařval.
Je tam něco mladého dubu a modřínu.
Proč je ale v plánu opět 60 % borovice a smrku ? / borovice se tam neobnovuje a smrk v mladých chrasťácích také ne / dub jde suprově, stejně jako habr, buk tam byl bídný vždy - moc teplo /.
Z logiky věci je úplně jedno, jak ekologicky to tam probíhá - dokad je cílová skladba mimo přirozenou a už úplně mimo klimaticky realistickou...
Ale jasně, snaha je to nelze upřít.
https://prosilvabohemica.cz/prehled-donh-a-dp/
Tedy : za těch několik málo let smrk, borovice a jedle prakticky vypadli, drží se dub s modřínem. Jediný, co zmlazuje, je buk.
A - to v nepasečném lese podstatné - prakticky vůbec nepřibývají malé tloušťky, ani tady, ani v ostatních DO.
Tedy tak, jak se to dělá, stále se nijak moc neposouvá různorodost.
Jasně, je to krátkej čas, ale jeví se to tak, že pořád někde dělají soudruzi z NDR chybu. Třeba se to poddá.
CHybí tam klíčová veličina - přírůst.
Ideálně na hektar a dřevinu.
V datech máme i obnovu, ve výstupech zatím její vyhodnocení není zahrnuto.
Dorost tam samozřejmě ještě není vidět, na to je 5 let krátká doba, pokud tam není zmlazení z dřívějška a v době opakovaného měření nepřekročilo registrační hranici 7 cm.
Dosud převažující nedůvěra v nepasečné hospodaření je jen obtížně pochopitelná, ve světle všech těch kalamit pasečných lesů.
Ještě patrnější výstup je na Oldřichově A.
Širší dřevinná skladba.
https://prosilvabohemica.cz/prehled-donh-a-dp/
Žádná těžba ?? Chyba...
Co do počtu, žádný přírůst prvních tří tlošťkových stupňů.
Nevím, pět let zase tak málo není...
Vůbec nic je známka přehuštění, ničeho jinýho.
V cenném dříví - tedy DB,MD,DG,JV - úbytek jak počtu, tak zásoby.
Jediný, co dravě narůstá do zásoby, je buk.
Jinak řečeno, paráda, je to zelený, ale nepracuje se s výnosem - buk by se měl těžit do paliva mnohem razantněji - jednak pro zmlazení, které není a jednak pro podporu výnosu, který buk nezajistí.
Měl by růst počet i zásoba nejnižších tlouštěk a jednotlivě nejvyšších ve výnostých dřevinách, ne v buku.
Čímž jsme ještě u toho, že buk v úrovni se jednotlivě dost blbě těží, takže ho tam radši každej nechá.
S bukem se moc pracocvat neumí - jako odtěžit včas, nenechat obrostlíky růst za žádnou cenu, ani kdyby vznikla mezera, bukové hločky pokud možno neprořezávat, buk se samoproředí vždy lépe, jak JMP.
Naučit se práci s dubem ve směsi, což je úplně největší vořech, páč je třeba mu dát místo výrazně, výrazně větší, jak se doteď chápalo.
Jsou to zatím jen nesmělé krůčky, které skalní odpůrci trvalého lesa snadno vidí....
Ani to tolik nepřerostlo, prostě zařvali z důvodu přehuštění, nemá to jiný výklad...
Aj tak je to poučné dosti, kdo chce i na papíře vidí, kde bota tlačí.
Třeba s tím bukem - DP 2020041 Tesliny - krásný příklad, jak se to s bukem nemá dělat.
Polovina počtu a většina zásoby je v kategorii "biotopové" - respektive přerostlé, neprodejné palivo v pozici nemožnosti skácení. Těžba - jen smrk tomu odpovídá...
Buk nad průměr 50, pokud není opravdu biotopový, měl být vytěžen. Ideálně daleko, daleko dříve, dokud to šlo.
Na hektar, co se týká zmlazení, je bohatě dostatečný jeden biotopák.
Možná by i nějaká příručka, jak s jednotlivými dřevinami, bodla.
U nás je to přesně stejný, každej "umí" jen smrk. S bukem je to naprostá trága a dub skomírá, dokud smrk nesežere kůrovec....
Všude to jiný a ty výběry jsou na začátku experimentů - proto se do toho taky málo komu chce.
S tím bukem máte pravdu, když už to zdědím v kategorii "přesílené" je to lepší nechat vyhnít.
Jenže dnes je všude vidět mrak buku v mladším věku, který do té kategorie neomylně míří - odcloněním, netěžením obrostlíků včas - jako, když to ještě technicky lze a vůbec nesmyslnou podporou buku v množství více než potřebném. V tom dávám za pravdu prof.Simanovi, protože buk není cesta ven, jen zdržení v přestavbě. Je to lepší než nic, ale jen, když ho nemusím sázet. A jen v množství nutně nezbytném.
Změnit druhovou skladbu "co nejlevněji" není o mnoho lepší, jak nasázet nejlevnější smrčky.
vím, že času není nazbyt, přesto bych v tomto případě navrhoval podiskutovat "o lese v lese". Právě k tomu DONH slouží. Snad se nepletu, u každého je kontakt na příslušného OLH uveden. Osobně mohu nabídnout společnou návštěvu na DONH Kryštofovo Údolí, Blana, Líšný a Na Hranici. Z vlastní zkušenosti si troufnu konstatovat, že obraz lesa v číslech je výsledkem působení velmi komplexních podmínek a faktorů, z nichž jen některé jsou přímo či snadno ovlivnitelné. Pokud se ozvete, rád se Vám budu věnovat a nepochybuji o tom, že i mne taková případná debata obohatí.
Žiju z minulosti a v tom lese za barákem pozorováním desítek let stejných míst - někdy to velmi překvapí.
Třeba jsem si do letoška myslil, že třešeň je velmi odolná suchu. A není....
Nebo že houby letos neporostou - a rostou.
Kryštofovo oudolí je výrazně živnější kotár, jak to znám u nás. Tady má co dělat i borovice s dubem.
Můj názor je, že tam u vás buk není řešení, jen přechod. Co kůrovec příští rok ?
Zkoušel jste zaplocené plošky výsev zimák, modřín, javory ? Klen i mléč už po cca deseti letech - když má prostor - plodí. Rychle zmlazuje a má vyšší produkci paliva, jak buk, speciálně mléč je docela teplu odolný. Ty javory lze s úspěchem házet do ostružin a rostou / semena /.
Líska, to není plevel, přesně na takovej kopeček patří. Máte to tam velmi, velmi chudé, u nás je rozmanitost výrazně vyšší.
Tam jdou dělat zázraky na počkání, jen ta ekonomika musí bolet.
Máte to rozmanitý.
Asi trochu problém se tam dostat ?