Žaludy dubu letního. Autor: Jan Řezáč
Možnosti využití této metody zkoumal VÚLHM, v. v. i., výsledky byly publikovány v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2020 v článku „Vliv živin v půdě na úspěšnost umělé inokulace ektomykorhizními houbami u sazenic dubu letního".
Mykorhiza je symbiotické (vzájemně prospěšné) soužití hub s kořeny vyšších rostlin. Může docházet buď k pronikání houbových vláken do kořenových buněk primární kůry (endomykorhiza), v druhém případě zůstávají vlákna jen v mezibuněčném prostoru a na povrchu kořene (ektomykorhiza).
V případě ektomykorhizní symbiózy, známé téměř výhradně u dřevin (včetně dubu letního), je houbou kolonizovaný úsek kořene (mykorhiza, mykorhizní špička) často zduřelý, tedy tvarem výrazně odlišný od nekolonizovaných kořenů. Houbová vlákna (hyfy) ektomykorhizních hub zpravidla vytvářejí v mezibuněčných prostorách hostitelské dřeviny tzv. Hartigovu síť a na povrchu kolonizovaného kořene tzv. hyfový plášť, z něhož hyfy prorůstají do půdního substrátu.
Umělá inokulace (očkování) mykorhizními houbami má pozitivní vliv na ujímavost i růst rostlin a vede ke zvýšení odolnosti vůči různým abiotickým vlivům a biotickým škodlivým činitelům. V lesnictví nachází metoda uplatnění zejména ve školkách, kde může představovat alternativu k běžným hnojivům. Pro úspěšnou inokulaci je třeba, aby použité houby snadno a rychle vytvořily s hostitelskou rostlinou ektomykorhizy, byly přizpůsobené stanovištním podmínkám a odolné vůči stresům. Pro určitý druh dřeviny neexistuje univerzální optimální symbiont.
Pozitivní vliv umělé inokulace mykorhizními houbami na dřeviny je výrazný především v nepříznivých podmínkách, např. při stresu suchem. Aplikace ektomykorhizního inokula vede zřídka k inhibici (zastavení) růstu rostlin. K prokazatelné stimulaci růstu však v mnoha případech nemusí vůbec dojít a vliv umělé inokulace může být i při použití stejného přípravku na stejné dřevině rozdílný. Vysoké koncentrace některých minerálních živin v půdě, především dusíku a fosforu, mohou být pro mykorhizy škodlivé a vést k významnému snížení kolonizace kořenů dřevin.
Výzkumníci testovali vliv mykorhizního přípravku Ectovit od dodavatele Bioteck CZ s.r.o. (Česká republika) na sazenice dubu letního na dvou výzkumných plochách, nacházejících se ve smíšených lesních porostech s listnatými dřevinami poblíž obce Košťany (Krušné hory, Česká republika). Obě plochy byly z důvody ochrany proti zvěři oplocené.
„Zcela zásadní je naše zjištění, že vyšší koncentrace přístupného fosforu v půdě působí na rozvoj ektomykorhiz negativně, což vede k neúspěchu umělé inokulace.", říká František Lorenc, jeden z autorů a pracovník Lesní ochranné služby VÚLHM, v. v. i. V těchto případech může být takováto inokulace zcela zbytečná. Dále dodává: „Doporučujeme umělou inokulaci ektomykorhizními houbami využívat spíše na stanovištích s nepříznivými podmínkami (nedostatek vody a živin, silný infekční tlak patogenních organismů, půdy, u kterých došlo ke změně způsobu využití apod.) a vyhnout se aplikaci hnojiv s vysokými koncentracemi fosforu."
Negativní vliv fosforu na mykorhizy byl zaznamenán i v jiných studiích. Umělé hnojení fosforem vedlo k významně nižší kolonizaci ektomykorhizními houbami a také k nižšímu množství biomasy houbových hyf u dubu letního, břízy bělokoré a dalších dřevin. Přerušení přísunu fosforu naopak vyvolalo desetinásobné zvýšení tvorby biomasy symbiotických hub.
Kromě přístupného fosforu se také zjistili rozdíly v koncentraci dalších živin v půdě. V předchozích studiích byl negativní vliv vyšší koncentrace půdního dusíku i draslíku na kolonizaci ektomykorhizními houbami zaznamenán u dubu letního a břízy bělokoré v terénu i v umělých podmínkách.
Přestože by nižší koncentrace dusíku na inokulované ploše mohly působit příznivě, tento vliv se neprojevil kvůli výraznějším rozdílům v koncentraci protichůdně působícího fosforu. Celková koncentrace draslíku by mohla působit spolu s fosforem na mykorhizy negativně, ale ekologicky významnější koncentrace v přístupné formě byla naopak mírně nižší. Významný vliv hořčíku na ektomykorhizní houby nebyl jednoznačně prokázán.
Vyšší koncentrace fosforu v půdě může být překážkou pro rozvoj ektomykorhiz a může ovlivnit úspěšnost inokulace.
Při úspěšné mykorhizní inokulaci většinou dochází i ke zlepšení růstových charakteristik dřevin a rozvoji kořenového systému. Nicméně vliv umělé mykorhizní inokulace na růst dřevin nemusí být vzhledem k rozdílným půdním a klimatickým podmínkám vždy pozitivní, a to ani v případě statisticky významného pozitivního vlivu na mykorhizy.
Celý článek „Vliv živin v půdě na úspěšnost umělé inokulace ektomykorhizními houbami u sazenic dubu letního" je ke stažení na webu VÚLHM zde.
Kontakty na autory: František Lorenc, Radek Novotný, VÚLHM, v. v. i., E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ilustrační foto: Jan Řezáč
Podle TZ VÚLHM, red.
