Za jak závažný problém považujete vjezdy motorových vozidel, včetně motocyklů a čtyřkolek, do lesů? Jaké nástroje by mohly omezit tyto nelegální aktivity?
Bc. Viktorie Lindnerová
Absolvovala osmileté gymnázium a v současnosti studuje druhý ročník lesního inženýrství na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Zároveň působí jako adjunktka u Vojenských lesů a statků ČR v Brdech. Během studia získávala praktické zkušenosti u různých lesnických společností. Nyní studium dokončuje dálkově a naplno se věnuje práci v lesnickém provozu.
Vzhledem k tomu, že se pohybuji v Brdech, které momentálně „slaví“ desáté výroční otevření většiny vojenského prostoru pro veřejnost, uvědomuji si velmi silně celou problematiku nepovolených vjezdů do lesa. V posledních letech se situace stále více stupňuje – lidé jezdí na houby, lesní plody, vyvenčit psy nebo jenom tak na výlet. Laická veřejnost naprosto ignoruje potřeby hospodaření v lese, auta parkují na skládkách, obratištích, u vyústění svážnic na lesní cesty atd. Odvozní soupravy se ztěžka vyhýbají zaparkovaným vozidlům, kvůli zablokovaným skládkám se musí odkládat práce, nebo dokonce volit jiné prostory pro uložení zásob. Naštěstí jsem se doposud nesetkala ve větší míře s nepovoleným vjezdem motocyklů nebo čtyřkolek, a to ani mimo lesní cesty.
Vjezd vozidel a jejich množství je ale pouze část problému. Takové přestupky se určitě vždy děly a dít se budou. Nejvíc v šoku jsem ale byla z jednání řidičů těchto vozidel. Každý jsme jen člověk a myslím, že mohu mluvit za většinu kolegů, když řeknu, že se snažíme všechno řešit v klidu, domluvou a vysvětlováním. Bohužel se ale málokdy setkáváme s tím, že by druhá strana uznala chybu, poučila se a jednoduše opustila s vozidlem les. Většinou slyšíme hromadu výmluv, konspiračních teorií ohledně lesního zákona, zpochybňování naší autority v lese atd. Podle mého názoru dnes lidé často nabývají dojmu, že jim les patří a mohou se v něm chovat, jak chtějí – dojet, kam se jim zachce, vzít si, co chtějí, a nechat tam, co se jim nehodí.
Jaké je ale řešení? Možná jsem naivní, ale myslím si, že jsou lidé stále ještě málo seznámeni s pracemi, které v lese probíhají, z jakého důvodu probíhají, a proč jsou tedy nepovolené vjezdy do lesa nežádoucí. Často slýchávám fráze typu: „Jezdím sem už 20 let, proč to najednou vadí?“ nebo „Vždyť vy máte taky všichni auta, tak proč by tu nemohlo být o jedno víc?“. Z toho mi tedy opět plyne potřeba větší edukace „nelesnické“ veřejnosti. Další stránkou věci jsou ale poměrně dost svázané ruce lesníků. Ideální by byla vymahatelnost peněžitých trestů a možnost udělení pokuty na místě, pakliže by byla potřeba a situace by se skutečně nedala řešit jinak. Tuto možnost v praxi lesní stráž stále nemá (alespoň jsem se s tím tedy nesetkala), a tak musí incidenty dokumentovat a posílat do správního řízení, které se samozřejmě táhne a už nemá takový efekt, jako kdyby dostal řidič pokutu na místě. Nehledě na to, že jde o další práci navíc a lehce se stane, že na to daný lesník už nemá čas ani náladu, a rezignuje.
Abych ale nemluvila jenom o zákazech a perzekucích, musím zmínit, že považuji za vhodné umožnit také vydávání časově omezených povolení k vjezdu. Podle mě je totiž žádoucí vycházet vstříc například pohybově znevýhodněným seniorům, kteří byli celý život zvyklí chodit na houby nebo procházky na konkrétní místa v lese, ale teď už tam nedojdou. Pro lidi, kteří mají k daným lokalitám vztah, je často velmi důležité mít možnost se na ta místa párkrát do roka podívat. Takto ojedinělý vjezd poučené osoby není žádný problém a dochází pak k utužování dobrých vztahů mezi lesníky a obyvateli přilehlých obcí.
Tento článek měli k dispozici přednostně odběratelé časopisu Lesnická práce. Přidejte se k nim a mějte přístup k aktuálním informacím z oboru - předplatné snadno získáte ZDE.
Ing. Pavel Starý
Absolvoval gymnázium v Chotěboři a v letech 1984–1988 studoval obor lesní inženýrství na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes LDF MENDELU). Pracoval u Východočeských státních lesů, na lesním závodu Ronov nad Doubravou ve funkcích venkovního provozu, poté jako revírník u Lesů ČR. V roce 2014 nastoupil u Diecézních lesů Hradec Králové na pozici zástupce jednatele a od roku 2016 zde působí jako jednatel.
Problematika vjezdu motorových vozidel má více rozměrů a různou míru závažnosti. V podstatě se dá rozdělit do dvou základních okruhů – vjezd (a stání) na lesní cesty a vjezd do lesních porostů. Naší společnosti se týká především tam, kde máme souvislejší komplex lesa. To je zhruba na třetině výměry ze 7 000 ha spravovaných lesů.
Vjezd motorových vozidel na lesní cesty znamená především komplikaci při odvozu dříví a pohybu lesní techniky. Samostatnou kapitolou je rychlost pohybujících se vozidel. Přestože je teoreticky rychlost na lesních cestách omezena pouze zákonnými limity, fakticky by měla být omezena konstrukcí cesty. Maximální návrhová rychlost nejkvalitnějších lesních cest je 30 km za hodinu. Na lesních asfaltových cestách toto omezení běžně není nijak respektováno. Bohužel jsme již z tohoto důvodu zažili havárii nákladního auta. Aby zabránilo střetu s rychle jedoucím traktorem z protisměru, musel řidič strhnout řízení a auto skončilo převrácené v příkopu. Také nevhodné parkování na krajích lesa podél lesních cest způsobuje omezení, až znemožnění pohybu nákladních souprav provádějících odvoz. Mám-li to shrnout, problémem je komplikování lesní dopravy a riziko střetu s rychle jedoucími vozidly, což je asi nejzávažnější skutečnost.
Zásadní je rovněž vjezd motorových vozidel přímo do lesních porostů a na nezpevněné linky. Kromě rušení klidu v lese to znamená narušování půdního povrchu a riziko střetu s běžnými (pěšími) návštěvníky lesa. Obzvlášť problematické jsou vjezdy terénních motocyklů a čtyřkolek do svažitých terénů. Mohou se tak vytvářet podmínky pro půdní erozi. Bohužel tyto aktivity jsou poměrně běžné napříč různými typy majetků. V případě terénních motocyklů se často jedná o skupiny více jezdců. Toto vše jsou vlastní poznatky ze spravovaných lesů i z návštěv na jiných místech.
Nelegální vjezdy do lesů mohou být také spojeny s krádežemi dřeva nastojato i dříví na skládkách.
Pro zamezení vjezdu na běžné lesní cesty by v prvé řadě mělo pomoci řádné označení vjezdů do lesa zákazovými značkami. Dalším nástrojem je spolupráce s Policií ČR a pravidelné kontroly v době zvýšené návštěvnosti lesů. Tímto způsobem s policisty spolupracujeme v místech, kde máme kvalitní lesní asfaltové cesty a pravidelně zde dochází k porušování zákazu vjezdu. V případě vjezdu do lesních porostů je situace složitější. Vesměs se jedná o zcela úmyslné porušování zákonných ustanovení. Kromě uvedení tohoto přestupku v lesním zákoně by takové počínání mělo být klasifikováno jako poškozování životního prostředí s patřičnou sankcí. V případě opakovaného porušování by dalším opatřením mohlo být například odebrání řidičského oprávnění. Již nyní by bylo možné situaci zlepšit cíleným monitoringem zaměřeným na pohyb osob, které se těchto aktivit dopouštějí. Využití umělé inteligence by mohlo usnadnit například identifikaci vozidel bez registračních značek, jako jsou terénní motocykly. K odhalení osob přestupujících lesní zákon by přispěly i kontrolní akce správců lesa ve spolupráci s policií, které by probíhaly nahodile a bez předchozího ohlášení.
Přečtěte si také: Očima dvou generací: Kroky lesních hospodářů k adaptaci hospodářských lesů na klimatickou změnu
Úplné vymýcení nelegálních vjezdů motorových vozidel do lesů není reálné. Přesto jsem přesvědčen, že při dostatečné spolupráci a vůli všech zainteresovaných stran lze tyto aktivity výrazně omezit. Závěrem bych také zdůraznil spolupráci jednotlivých vlastníků a správců lesa. Všímavost, solidarita a ochota ke vzájemné pomoci a sdílení informací mohou přispět k předcházení závažnějším škodám.
Děkuji za odpovědi (19. 10. 2026),
Martina Nentvichová
Ilustrační foto: Pixabay
