Foto: Jan Lubojacký
Ale až teprve aktuální vědecké studie realizované na území České republiky a Rakouska umožnily vypracování certifikované metodiky. Ta přichází s inovativním řešením a uceleným návodem, jak nejlépe toto odchytové zařízení použít pro likvidaci kůrovců – lýkožrouta smrkového (Ips typographus) a lýkožrouta severského (Ips duplicatus).
Cílem práce je podrobně popsat metodické postupy použití navnaděných otrávených lapáků v podobě trojnožek k odchytu lýkožrouta smrkového a severského. Dalším účelem je seznámit praktické uživatele s inovativním konstrukčním řešením, které umožnilo vyhodnotit účinnost obranného opatření a konfrontovat ji s odchyty na klasické stromové lapáky a feromonové lapače. V neposlední řadě řešitelé zhodnotili vliv lapáků – trojnožek na necílové druhy bezobratlých živočichů. Na výzkumu společně pracovali výzkumní pracovníci z Katedry ochrany lesa a entomologie Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Lesní ochranné služby.
Trojnožky jsou tvořeny třemi smrkovými výřezy, které jsou v horní části pevně spojeny železným trojzubcem, případně hřebíky, dráty, provazy apod. do tvaru tzv. trojnožky. Celý povrch z vnější i vnitřní strany jednotlivých polen trojnožek je ošetřen insekticidním postřikem, který obsahuje výrobci doporučené množství (koncentraci) insekticidu, barviva a vody. Ve vrcholové části je připevněna feromonová návnada v podobě feromonového odparníku (k dispozici jsou různá konstrukční řešení odparníků i zacílení na konkrétní druhy kůrovců).
Navnaděné otrávené lapáky ve tvaru trojnožky jsou obvykle instalovány na jaře těsně před předpokládaným začátkem letové aktivity cílového organismu. Jejich účinnost je následně udržována po celou dobu letové aktivity škůdce opakovaným ošetřením insekticidními postřiky a výměnou feromonových návnad (ČSN 48 1000). Je však možné je instalovat i později během celé vegetační sezony.
Protože se u trojnožek nevyžaduje pravidelná kontrola, jsou nejčastěji instalovány na obtížně přístupných místech. Umístění trojnožek je ve shodě s feromonovými lapači, tj. bezpečnostní vzdálenost feromonové návnady 10–25 m od nejbližšího žijícího smrku by měla být dodržena. Při nižší vzdálenosti vzrůstá nebezpečí napadení žijících smrků, naopak se vzrůstající vzdáleností klesá jejich atraktivita a účinnost odchytu.
Výhody navnaděných otrávených lapáků spočívají ve srovnání s klasickými stromovými lapáky ve zvýšení atraktivity prostřednictvím feromonové návnady, v prakticky neomezené odchytové kapacitě a bez nutnosti odkornit dříví nebo jej jinak asanovat. Hlavní nevýhodu trojnožek představuje vyšší množství usmrcených necílových členovců, zejména predátorů lýkožroutů (např. pestrokrovečníci rodu Thanasimus apod.). Výraznou eliminaci odchytu pestrokrovečníků lze dosáhnout pozdější expozicí trojnožek. „Náš postup rozšířený o využití záchytných rámů, které zabraňují ztrátě usmrcených jedinců pod odchytovým zařízením, poskytuje nové možnosti hodnocení odchytu cílových i necílových druhů. Takto modifikované obranné opatření pomůže lesníkům usnadnit detekci letové aktivity lýkožrouta smrkového a lýkožrouta severského a odstraní hlavní nevýhodu metody otrávených lapáků, tedy nemožnost kontroly efektivity," vysvětlují řešitelé.
Metoda je uplatnitelná v oblastech, kde jsou zaznamenávány vysoké kůrovcové těžby a kde je na základě kalamitního základu třeba instalovat velké množství obranných opatření a personální kapacity potřebné pro monitoring jsou nedostačující. Navíc aplikace modifikované metody pro monitoring a obranu proti lýkožroutu severskému je vyžadována s ohledem na jeho šíření v rámci České republiky a nemožnosti aplikace klasických stromových lapáků na tento druh, protože na ležící dříví nenalétává.
Z ekonomického hlediska je metoda trojnožek méně náročná (cena za jedno zařízení na celou vegetační sezónu je zhruba 600 Kč), než feromonový lapač (cena za jedno zařízení na celou vegetační sezónu je zhruba 2000 Kč). Na jednom zařízení je tak možné ušetřit okolo 1400 Kč ročně, což na lokalitách s velkým množstvím instalovaných odchytových zařízení v kalamitních kůrovcových oblastech může znamenat značnou finanční úsporu.
Metoda je podrobně popsána v certifikované metodice z řady Lesnický průvodce a je ke stažení zde.
Autoři metodiky:
Jaroslav Holuša, Karolina Lukášová
FLD ČZU v Praze
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jan Lubojacký
VÚLHM, v. v. i.
