Ing. Martin Šebestyán, MBA
*1973
Profesní kariéru začal v soukromém sektoru (GE Capital Bank, Energostrojírny Pardubice). Od roku 2000 do roku 2003 pracoval na Ministerstvu zemědělství a poté na různých pozicích ve Státním zemědělském intervenčním fondu, kde byl v letech 2014-2022 generálním ředitelem. V roce 2023 byl generálním ředitelem společnosti Agro Měřín, a.s., a od roku 2024 předsedou představenstva zájmového spolku Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků.
Ministrem zemědělství se stal 15. 12. 2025.
Jaké jsou vaše hlavní priority na pozici ministra zemědělství ve vztahu k lesnicko-dřevařskému sektoru?
Moje hlavní priority jsou v zásadě stejné pro celý resort: pracovat na vytvoření co nejvíce stabilního a předvídatelného prostředí. V lesnickém sektoru chceme, aby celý systém dával ekonomický smysl. To znamená, aby dřevo jako surovina bylo preferováno v rámci veřejných zakázek, u státních staveb a při výstavbě bydlení. Pamatujeme na to, aby se surovina zpracovávala u nás a tvořila se zde přidaná hodnota. Toto je potřeba akcentovat. V minulosti jsme intenzivně řešili skladbu porostů nebo kůrovce, ale nyní to musíme zarámovat do udržitelné ekonomické politiky sektoru. Těší mě, že se postupně daří snižovat objem vývozu surového dříví a obchodní bilance se začíná srovnávat.
Role státního podniku
Odůvodněním odvolání generálního ředitele Lesů ČR Dalibora Šafaříka jste otevřel zásadní téma role státního podniku na trhu s dřívím a jeho vlivu na cenotvorbu. Jak by podle vašeho názoru měla role státních lesů vypadat během vašeho působení a jak diskuze nad tímto tématem pokračuje?
Chtěl jsem, aby se politika Lesů ČR posunula k větší preferenci českých zpracovatelů a tvorbě přidané hodnoty. Lesy ČR spravují zhruba 45 % lesů v ČR a jsou hlavním hráčem na trhu. Nemělo by jít jen o to, za jakou nejvyšší cenu dříví prodáme, ale musí se zohlednit i dopady na národní hospodářství – zda se dříví zpracuje u nás a zda podpoříme i střední a menší čistě české podniky. Toho lze dosáhnout nastavením jasných parametrů v rámci obchodní politiky i veřejných zakázek a myslím, že s novým generálním ředitelem jdeme správným směrem.
Tento přístup ale může znamenat nižší zisky a nižší odvody do státního rozpočtu. Je to obhajitelné?
Ano, je to obhajitelné, protože pokud budeme dřevo zpracovávat doma, vrátí se to státu přes celkovou ekonomiku. Nemůžeme se na Lesy ČR dívat jen čistě skrze hospodářský výsledek podniku, i když je důležitý. Chceme, aby stát z vlastního dříví stavěl, například bydlení pro zaměstnance ve státních sektorech, jako je třeba zdravotnictví či armáda.
Původní předpoklad odvodů ze zisku Lesů ČR byl 2,5 miliardy korun, pak se mluvilo o 3,3 miliardách. Jaký je aktuální stav?
S hospodářským výsledkem za první čtyři měsíce roku 2026 jsem velmi spokojen. Číslo 3,3 miliardy je pro nás reálné a uvidíme, co se případně podaří nad jeho rámec. Lesy ČR jsou stabilní podnik, který od roku 2013 odvedl do rozpočtu kolem 50 miliard korun, a přitom se dokáže dál rozvíjet.
Rozhovor s ministrem zemědělství 11. června 2026. Foto: red.
Tím, kdo by měl vize Ministerstva zemědělství u státních lesů naplňovat, je generální ředitel Lesů ČR, jehož úkoly jsou do značné míry dány manažerskou smlouvou. Můžete uvést aktuální hlavní úkoly a kritéria, podle nichž bude práce Josefa Vojáčka hodnocena?
V jeho manažerské smlouvě je zohledněn hospodářský výsledek i naplňování Surovinové politiky pro dřevo, kterou ministerstvo dlouhodobě prosazuje. Dále také zajištění financování investičních akcí v rozvoji a údržbě lesní cestní sítě a podpora tuzemského zpracování dříví. Jeho vyhodnocením se bude následně zabývat dozorčí rada podniku.
V podnikatelském sektoru je za jednu z podstatných příčin rozbalancování trhu s dřívím, ale i některých dalších aktivit, považována dlouhodobá snaha státního podniku posilovat vlastní činnosti. Mám na mysli zejména obchod s dřívím a provozování vlastních těžebně-dopravních kapacit. Měl by během vašeho působení doznat tento přístup nějakých změn?
Toto je role generálního ředitele. On musí rozhodnout, který směr je nejlepší pro dosažení stanovené profitability a cílů surovinové politiky. Nepovažuji se za experta, který by mu měl říkat, zda má více činností dělat ve vlastní režii, nebo více tendrovat firmy.
Tento vývoj ale hodně souvisí se stabilitou a předvídatelností pro podnikatelské prostředí…
Je to, jak říkáte, ale je úkolem generálního ředitele Lesů ČR, aby dal jasně najevo, jakým koncepčním směrem bude v tomto ohledu podnik postupovat. Máme také schválenou strategii rozvoje podniku do roku 2029, která řeší diverzifikaci prací, podíl vlastní režie a obchodní kanály. A musím dodat, že tato strategie je se stakeholdery lesnicko-dřevařského sektoru prodiskutována, takže by podnikatelské prostředí mělo být předvídatelné. Jak budou cíle strategie naplňovány, je na manažerském řízení Josefa Vojáčka a jeho týmu.
Pro mne je velmi důležité, že se pravidelně setkáváme se všemi skupinami stakeholderů, kde společně a ve shodě tvoříme strategie a vize, proto by nikdo neměl být překvapený.
Kompletní rozhovor najdete v aktuálním červencovém vydání časopisu Lesnická práce. Dozvíte se v něm například o potenciálu vzniku Lesnicko-dřevařského fondu, stavu příprav nového sídla Lesů ČR, postoji ministra k nařízení o odlesňování nebo role ministerstva a Lesů ČR v problematice uhlíkových offsetů. Předplatné Lesnické práce snadno získáte ZDE.
Nestátní vlastníci lesů
Zhruba polovina lesů v ČR patří nestátním vlastníkům. S jakými prioritami přistupujete k nim?
Slíbil jsem jim dořešení stávajících dluhů státu z pohledu dotčeného nařízení vlády, dle kterého se proplácí příspěvky na hospodaření v lesích a vybrané myslivecké činnosti. Chceme to vyrovnat do konce roku 2027. Bavíme se například i o diverzifikaci podpor dle velikosti majetku a intenzity dopadů kůrovcové kalamity. Poté se budeme zabývat novým systémem podpory a jeho prioritami.
Považujete za reálnou podporu formou platby za ekosystémové služby?
Chtěl bych, aby systémy podpory byly v principu podobné pro zemědělce i vlastníky lesů, včetně toho, jakou váhu budou mít na podpoře veřejné nebo ekosystémové služby. Závisí to ale na vývoji debaty se subjekty lesnicko-dřevařského sektoru a také samozřejmě na možnostech státního rozpočtu. Byl bych rád, kdybychom s partnery pečlivě zvážili všechna pro a proti, aby byl budoucí systém funkční, a platba za ekosystémové služby je jednou z cest. Nový lesní zákon platbu za ekosystémové služby již zavádí jako možnou formu podpory. Nyní je to nejen o dohodě na pravidlech, ale také o hledání zdrojů financování, které nemusí být jen z resortu Ministerstva zemědělství, ale i ze zdrojů například Ministerstva životního prostředí, třeba pro podporu zvýšení biodiverzity.
Zásadní ale je, aby podpora měla ekonomickou logiku. My nemůžeme vytvářet systémy příspěvků, které budou hospodáře motivovat k tomu, aby se nestarali o výši svých tržeb.
Návštěva premiéra Andreje Babiše a ministra zemědělství Martina Šebestyána na ředitelství Lesů ČR v Hradci Králové dne 10. června 2026. Foto: Lesy ČR
Legislativa
Aktuálně je v parlamentu pozměňovací návrh Ministerstva zemědělství, který odebírá Ministerstvu životního prostředí kompetenci vykonávat vrchní státní dozor v oblasti lesního zákona a odstraňuje tak vlastníky lesů dlouho kritizovanou duplicitu. Podaří se tuto změnu prosadit? Jaké konkrétní přínosy očekáváte a jak byste odpověděl na kritiku této změny?
Předpokládám, že se tuto změnu podaří prosadit. Hlavním přínosem je snížení zbytečné byrokratické zátěže. Musíme do systému vrátit ekonomickou udržitelnost, bez ní se neposuneme ani v ochraně přírody a jejím financování. Kritiku některých nevládních organizací vnímám spíše jako strach ze změny. Od většiny profesních organizací naopak máme k tomuto kroku podporu, byť možná ne tak intenzivně mediálně sdílenou.
Kůrovcová kalamita poměrně zřetelně ukázala, že státní správa lesů (SSL) zejména na regionální úrovni často selhávala a v řešení kůrovcové kalamity nebyla kvůli svému systémovému nastavení i personálním možnostem moc užitečná. Mělo by během vašeho působení dojít k nějaké zásadnější reformě SSL, a pokud ano, k jaké?
Systém SSL se podle mého názoru z velké části z krizové situace související s kůrovcovou kalamitou poučil. Pokud jde o regionální úroveň (obce s rozšířenou působností – ORP), je důležité zachovat celistvost státní správy i po reformě stavebních úřadů, což se nám daří, přestože hrozilo její značné oslabení na úkor státních stavebních úřadů.
Musíme také respektovat, že máme systém nastavený na přenesenou působnost na kraje a ORP a nechceme kvůli krizím stavět úplně nové úřady, ale spíše sdílet příklady dobré praxe mezi jednotlivými kraji a ORP. Zároveň bych nerad více omezoval individuální a kompetentní rozhodování vlastníků lesů.
Přečtěte si také: Očima dvou generací: Připravenost absolventů středních a vysokých škol pro praxi
Zásadním legislativním tématem posledních spíše desítek let a velmi naléhavým zejména v situaci, kdy se obnovují velké plochy po kůrovcové kalamitě, jsou škody zvěří. Například Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR nebo Pro Silva Bohemica dlouhodobě vyzývají ke změnám, které budou dávat větší pravomoci vlastníkům pozemků a povedou k efektivnímu snižování stavů zvěře a škod zvěří tam, kde je přemnožená. Jak budete v této problematice postupovat?
My se nyní snažíme aktivně řešit možnost kontroly ulovené zvěře, což s tématem škod neoddělitelně souvisí. Plánujeme předat aplikaci pro kontrolu ulovené zvěře, která vznikla z výzkumného projektu, státnímu podniku Lesy ČR. Ten pak bude tuto aplikaci testovat a zavádět ve svých honitbách. Ve spolupráci se státním podnikem také testujeme metodiku Národního lesnického institutu, která řeší nastavení plánu lovu na základě vlivu zvěře na obnovu lesa.
V minulosti nám také několik pokusů o novelizaci zákona o myslivosti ukázalo, že je nereálné prosadit změnu bez shody všech zainteresovaných subjektů (vlastníci, myslivci, zemědělci, lesníci i ochranáři).
Zmiňujete nutnost posilovat ekonomiku zvýšením přidané hodnoty, upozorňujete na rizika dotačních systémů deformujících základní ekonomické principy nebo na potřebu kompetentního rozhodování vlastníků a zároveň chcete nové sídlo ředitelství Lesů ČR. Jak to jde dohromady s tím, že jste na ministra nominován za SPD, které se v naší předvolební anketě vyjádřilo například pro posilování role a činností státních lesů nebo proti stavbě jejich nového sídla?
Já nejsem členem žádné politické strany a má mise spočívá v naplňování programového prohlášení vlády, ne v naplňování programu nějaké politické strany.
Děkujeme za rozhovor (11. 6. 2026), Jan Příhoda, Martina Nentvichová
