Odumírání lesů ve velkém zažilo Česko ve druhé polovině minulé dekády. Týkalo se převážně smrkových lesů, avšak nikoliv výlučně, které neustály několikaleté sucho a nedokázaly se ubránit kůrovci. Kvůli suchu a snížené vitalitě odumíraly i borovice či buky. „Rozhodně se dá letošní situace srovnat s rokem 2018. Jestli budou dopady ještě horší, či nakonec ne tak velké, rozhodnou další týdny,“ řekl Krejza. Červenec a srpen jsou nejteplejší měsíce a variabilita srážek v nich bývá vysoká. Smrkové lesy, které přežily kůrovcovou kalamitu, jsou podle něj nyní ohrožené všechny. „Záleží už jen na tom, kde a jak moc se kůrovec namnoží,“ řekl Krejza.
Patrně nejhůře jsou na tom nyní lesy v jihozápadních Čechách a na jižní Moravě, kde voda chybí letos dlouhodobě. „V Česku je obecně vitalita lesů spojená s nadmořskou výškou. Zhruba od 800 až 900 metrů nad mořem výš je vodní bilance pozitivní, níže je negativní. V případě druhů dřevin se jedná spíše o lokální podmínky. Obecně jsou na tom lépe stromy, které mají hlubší kořenový systém,“ řekl Krejza. Proto při suchu ve velkém odumíraly smrky, které koření mělce.
Strom potřebuje dostatek vody na to, aby se dokázal v horkých dnech uchladit a zároveň potřebuje vytvořit podmínky pro fotosyntézu. S klesající vlhkostí musí strom odpařit spoustu vody, až stovky litrů denně. Když však vodní stres trvá příliš dlouho, strom postupně vydává zásobu vody, kterou má v sobě uloženou a nedokáže se přes noc dosycovat pomocí kořenů. Vitalita tak klesá a strom zastavuje funkce, které v té chvíli nepotřebuje udržovat. „Dochází tak k poklesu přírůstu dřevní hmoty, případně se přírůst zastaví zcela,“ řekl Krejza. Snižuje se také obranyschopnost proti škůdcům.
Čtěte také: Ministr zemědělství hodlá schválit vznik lesnicko-dřevařského fondu ještě letos
Může se také stát, že při nedostatku vody začnou listnatým stromům postupně vadnout listy, pak přijdou barevné změny a listí opadá. Například v roce 2018 se to stalo u některých stromů výrazně dříve než standardně na podzim. „U jehličnatých stromů takové postupné změny nevidíme. Když už jehličí změní barvu, strom je v tu chvíli de facto mrtvý,“ řekl Krejza. Strom odumírá ve chvílí, kdy se kvůli dlouhodobému nedostatku vody dostane do vodivých cest vzduch a strom ztrácí schopnost vodu nasávat. „Říká se tomu embolie, strom odumře zevnitř,“ řekl Krejza.
Lesní pozemky zaujímaly podle statistiků na konci loňského roku plochu 2,68 milionu hektarů, což představovalo 34 procent rozlohy Česka. Lesy ve vlastnictví státu tvořily 54 procent všech lesů.
Podle ČTK, red.
Komentáře
Můj názor je, že je rozhodnuto.
Aspoň tady, na Klatovsku.
Ten podstatnej okamžik, kdy to je nevratné, je zaschnutí jemných kořenů, což již proběhlo.
Z toho se jehličí už letos neprobere, jedinej důsledek eventuálního deště bude napadení václavkou.
Smrk ani borovice tady praktiicky nemají téměř žádné letošní výhony a to co mají se do neděle normálně upeče.
Jediný jehličí, co je jakš takš je švarc borovice.
Je jasný, že dobrej českej lesník dnes nesmí studovat v Praze ani Brně - ale v Záhřebu.
To, co se učí tady, je už úplně mimo klimatickou realitu.
Nadšenci, co stále perou na paseky smrk s borovicí, nebo jedli, jsou přežití jak dinosauři.
Je YX stromů, co ty hice dávaj, ale z našich jen hruška, jalovec a lepším případě zimák.
A možná nějakej břek a pod.
Ostatní je trága.
Je potřeba vyrazit na jih, pro nápady.
Vořech si na sluníčku úplně chrochtá, navíc ho nic nežere - je dost hořkej.
Jako meliorační dřevina naprosto super.
Některé stromy maj kořeny od přírody nad rostlý - to je třeba ten vořech, hruška, dub - speciálně cer. Nebo ten cedr.
Jiný s hicem nepočítají a mají jen čut-čut.
Tam se to hodně ovlivní / zkazí / pěstebním způsobem. Čím strom musí jet víc do výšky - v hustém porostu - a tím míň kořeny rostou.
Nejdřív rostou větve, pak kořeny. Když vám větve chcípaj z nedostatku prostoru, kořeny nerostou. Mladé stromy rostou do kořenů víc a staré míň.
Tohle se využívá v sadařství - kdy starý, nepřirůstavý strom "omladíte" razantním ořezáním větví. Tím se srovná kořenová plocha k listové - a - strom začne růst jako za mlada.
Já tohle využívám při pařezení s jasanem - mám u země v podstatě rovnou korunu, neořezávám vše, jen silné větve - a roste jak fík a hlavně v pohodě dává největší hice.
Je to daný tím, že kořeny maj furt výrazný náskok, čili dávají i v hicech vodu do koruny.
Jaký maj kořeny význam letos vidím v parku před barákem - kde podřízli katalpu, komplet. Teď je tu vše úplně na prach, nic neroste a listí padá. Nic méně katalpa obrazila a teď v těch hicech jede jak fík bez známek vodního stresu. Má kořeny jak velkej strom - takže ani totální sucho nebrání dostatečnému zásobení listový vodou.
Celý to má prakticky ten význam, že kdo si všímá kořenů - a chrání se toho aby nevznikl nepoměr listí/kořeny může při správné dřevině dávat i fakt velký hice v lese - a opačně.
Kdo pěstuje přichcíplou smrkovou vytáhlinu - protože nemá na probírky čas, při té záplavě nahodilky, že, - tomu nakonec chcípne všechno.
A o kořenech jsem zatím nikde nečetl ani řádku...
Snadno a mechanizovaně.
https://www.youtube.com/watch?v=viNRw8g8ynE
"V Emskirchenu ve Středních Frankách stojí uprostřed lesa několik nádherných 120 let starých jedlých kaštanů. Nikdo neví, kdo je zasadil, ale současný majitel lesa si uvědomil jejich hodnotu. Sbírá kaštany a vysévá je jako semena, protože tento hluboce zakořeněný strom má v době klimatických změn budoucnost."
Jen to dřevo žádná velká sláva, co se dnešních prodejů tejče.
Ale zmáknutý to má. To je pane produktivita. I s dubem by to takhle šlo jako fík.
Kdepak rumun s motykou.
Po deseti letech to má krásně odrostlý.
Šelma sedlák nejni žádnej malej blbec.
Jo, vysoký školy a výzkumné ústavy.
Todle je přesně ten přínos soukromého vlastnictví, tady se jen kafrá, jak vše sežere zvěř.
A prd. Saděj se zase blbý smrčky.
Hlavně, že máte tři tituly a jezdíte do Mongolska vyučovat lesnictví.
Článek o aktuálním přirozeném šíření vořešáků ve Westfálsku :
https://www.westfalen-regional.de/de/walnussbaum/
"Jedním zřejmým vysvětlením popsaného explozivního šíření ořešáku je, že změna klimatu vytváří příznivé podmínky pro růst, které v jihozápadním Německu již dlouho panují a prospívají růstu ořešáku, popisovaného jako „teplomilný“ (viz Loacker a kol. 2007). Novější počítačové modely předpovídající klima na příštích sedmdesát let také předpovídají „úspěšnou“ budoucnost ořešáku (Pompe a kol. 2009)."
https://www.youtube.com/watch?v=NjZD66KZQg0
Špírling - oskeruše - čumím na drát, jakej je to slušnej strom.
Skopčák tvrdí, že je na horka lepší jak dub s habrem.
A mrkněte, jakou maj parádní sadbu / kterou sází na podzim / - to jsou pane jiný hrnky, jak český kelímky vod jogurtu.
Ta už je v krásném, podzimním hávu. Celkem plošně.
Jen začít sněžit....
Dub je parádní, buk s mléčem to zatím dávají / 500 m+ / stejně, jako lípa. Modřín a douglaska bídné....tak jako klen.