Každá korektnost v jednání a zdrženlivost při vypouštění silných výroků na veřejnosti má své hranice. A zdá se, že k té dospěl i Český statistický úřad (ČSÚ) poté, co je práce jeho specializovaných odborníků statistiků delší dobu a cíleně napadána („Dřevěný index” už řeší i premiér, LN 22. 8.).

Žalobcem je zde státní podnik Lesy České republiky (LČR). Jádro problému tkví v tom, že ČSÚ letos nevydal jeden z řady cenových indexů. A právě na jeho pravidelném čtvrtletním zveřejňování si LČR pojistily ve svých smlouvách s komerčními obchodními partnery, aby se od aktuálního růstu cen dříví vlastníků jejich příjmy zvyšovaly nad rámec uzavřených kontraktů. Vysvětlit metodické změny, které vedly ČSÚ k rozhodnutí nevydat index v prvním čtvrtletí, není jednoduché.

Důrazně se ohrazujeme Pro přiblížení problematiky: ČSÚ čtvrtletně zveřejňuje průměrné ceny surového dříví. S ohledem na významnou změnu v souboru respondentů (tedy firem, které nás pravidelně a podrobně informují o aktuálních cenách dříví) zveřejnil úřad za letošní první čtvrtletí průměrné ceny surového dříví bez jednoho z dílčích cenových indexů – indexu cen surového dříví za vlastníky.

Proč? Soubor respondentů se totiž velmi významně změnil. Dvě třetiny dlouhodobě sledovaných firem totiž ze souboru „zmizely”. Šlo přitom o LČR, které kvůli reorganizaci podniku přestaly těžit dřevo vlastními silami a práci přenechaly specializovaným firmám. Tyto však už statistici evidují v indexu cen takzvaných nevlastníků.

Podle názoru expertů ČSÚ, ale i odborníků z akademického prostředí byl soubor respondentů změněn natolik, že přestal být v dané podobě schopen relevantně zobrazit ekonomickou realitu. Tedy neměl být zveřejněn a měl být změněn tak, aby opět byl schopen tuto realitu odrážet. Což se také stalo. A tento postup je v souladu s nejlepší statistickou praxí.

Český statistický úřad se proto velmi důrazně ohrazuje proti uvedenému napadání, že způsobil mnohamilionové škody někomu, kdo nevhodně použil jeho data. Navíc data primárně určená ke zcela jiným, specifickým potřebám. Považujeme za bezprecedentní, aby ekonomický subjekt žaloval za svůj vlastní chybný postup národní statistický úřad, který má být ze své podstaty nezávislý, a není možné, aby produkoval účelové statistiky.

Pevně věřím, že nezávislost, kterou úřadu zaručuje zákon o statistické službě, zůstane i nadále zachována a bude podpořena v zájmu rozvoje a prosperity demokratické české společnosti.