Lesní školkaři připravili stovky milionů kusů sazenic pro obnovu lesů, které poničil kůrovec. O sazenice ale podle nich není zájem a pokud se nevyužijí nejpozději při jarním zalesnění v příštím roce, budou muset být zlikvidovány. Tím by ale školkaři přišli o miliony korun investovaných do technologií, vybavení či strojů, a ocitli by se v existenční krizi. Na kritickou situaci v oboru lesního školkařství a semenářství upozornilo Sdružení lesních školkařů ČR v otevřeném dopise ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). Ministerstvo v reakci uvedlo, že si složitou situaci uvědomuje, ale nemá zákonnou možnost řešit odbyt vyprodukovaného sadebního materiálu.
„V tuto chvíli Česká republika disponuje asi 60.000 hektary nezalesněných holin. Přitom na zalesnění současných holin je potřeba až 300 milionů sazenic,“ uvedli v dopise zástupci sdružení.
Pokles zalesnění označili lesníci za absurdní a v dopise se ptají ministra, proč Česko nezalesňuje, když má velké množství holin a jsou k dispozici sazenice i lidé, kteří by je vysadili. Podle sdružení zalesnění odlesněných ploch už není pro lesní hospodářství ČR prioritou. „Vytěžili jsme porosty, které nám odkázali naši předci, našim potomkům produktivní lesní porosty již odkazovat nepotřebujeme," podotklo sdružení.
Úbytek zalesňované plochy zaznamenali loni také statistici. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni zalesňovaná plocha dosáhla 35 222 hektarů, což bylo proti předchozímu roku o 4 747 hektarů méně. Při výsadbě se spotřebovalo 197,5 milionu sazenic. Meziročně loni poklesla také přirozená obnova lesů, snížila se o 522 hektarů na 9 566 hektarů.
Podle ministerstva zemědělství (MZe) péče o lesy v době klimatické změny směřuje více k přirozené obnově. Úřad nesouhlasí s tvrzením, že se téměř zastavilo zalesňování. Upozornil také, že nemůže vstupovat do obchodních vztahů mezi lesními školkaři a soukromými či obecními vlastníky lesů.
Ministerstvo na dotaz ČTK také uvedlo, že letos v září jednalo se sdružením a na základě jednání vyzvalo Lesy ČR i nestátní vlastníky lesů, aby sazenice využili. Lesníci na to podle údajů ministerstva zareagovali navýšením množství sazenic pro aktuální výsadbu. „Tento objem však zásadně nevyřeší celkovou nadprodukci lesních školkařů,“ dodali zástupci MZe.
Pokud se kalamitní holiny nepodaří zalesnit, upozorňují pěstitelé na pokles produkční funkce lesů. „Nebudou dále plnit ani půdoochranné, hydrologické a další mimoprodukční funkce, v ekosystémech bude vázáno jen minimum uhlíku. Bez umělé obnovy lesa nelze ani zásadně měnit druhovou skladbu lesů, ve prospěch klimaticky odolnějších dřevin,“ uvedli pěstitelé v dopise.
Kritická situace v oboru lesního školkařství a semenářství podle sdružení negativně ovlivní i dodavatele technologií nebo lesnických prací a může mít dlouhodobé dopady také na zaměstnanost venkova. „Likvidace sazenic v lesních školkách, kromě uzavření některých provozů, způsobí také propouštění pracovníků v pěstebních činnostech, které mají regionální charakter, a tím se dostáváme do přímého rozporu se současným trendem EU podpory regionů a zaměstnanosti,“ dodali zástupci sdružení.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Vrcholila v roce 2020, kdy bylo kůrovcem mimořádně silně zasaženo či bezprostředně ohroženo až 47 procent katastrálních území v Česku.
Podle ČSÚ je kalamita v českých lesích zatím na ústupu. Těžba dřeva v českých lesích se loni meziročně snížila o víc než čtvrtinu, klesla na 18,5 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, proti roku 2022 je to o 6,6 milionu metrů krychlových méně. Výrazně ubylo podle statistiků zejména vytěženého kůrovcového dřeva.
ČTK