Studenti čtou a píší noviny: Téma Vývoj a příroda Kůrovec je surovec, říkají si obyvatelé šumavských vesnic. Jejich názor však nesdílejí ochránci přírody a různá ekologická hnutí jako například Hnutí DUHA. Chtějí ze Šumavy udělat měsíční krajinu, kde jako varovné prsty budou čnít k nebi uschlé kmeny stromů. Měla by si uvědomit, že je to jako u lidí, kdy při slabé viróze si člověk dokáže pomoci sám, avšak při zápalu plic musí k uzdravení pomoci lékař.

Šumavská příroda je v takovém stadiu nemoci, že si sama nedokáže pomoci, a proto by měl zasáhnout člověk a razantně se kůrovci postavit. V současné době se zastupitelé některých měst a obcí proti těmto „rádoby” ochráncům vzepřeli a požadují, aby lesy, které jsou v jejich vlastnictví, byly vyjmuty z NP Šumava a obce si se svým majetkem mohly nakládat dle svého uvážení - kůrovcem napadené stromy vykácet a za vytěžené dřevo posílit rozpočty. Samozřejmě by musely část peněz investovat na obnovu lesního porostu.

Málokdo ví, že ekoaktivisté na Modravě, kteří se přivazovali ke stromům, to nedělali z vlastního přesvědčení, nýbrž jsou to najatí a dobře placení lidé k prosazování scestných nápadů a názorů. Z informací MŽP vyplývá, že Hnutí DUHA získalo za poslední čtyři roky na propagační akce na Šumavě na dotacích 3,2 milionu korun.

Nechci zacházet do extrémů, ale přirovnala bych placené ekoaktivisty k žoldákům, kteří bojují za toho, kdo jim zaplatí. Karel Klostermann ve své knize Ze světa lesních samot popisuje kůrovcovou kalamitu a tohoto broučka nazývá broučkem zlatým, protože přinášel peníze do chudých rodin dřevorubců. Myslíte, že bychom ho mohli takto nazvat i nyní?