Lesní práce jsou vidět na mnoha místech v lesních porostech, kde hospodaří státní podnik Lesy ČR a také ve Středních Brdech, kde je lesním hospodářem další státní subjekt, a to Vojenské lesy a statky ČR (VLS).

Návštěvníci lesů nejen těch brdských, se tak při svých toulkách potkají mnohdy za jediný den s těžebními stroji na několika místech. To není nic neobvyklého.

Sobota, neděle, svátek, nesvátek. Pracuje se neustále a mnohdy i za tmy, kdy se snažíte najít zdroj hluku a pak ho prozradí světlomety těžícího harvestoru nebo takzvané vyvážečky.

Na koleje od těžkých strojů, hromady klád nebo kupy klestí připravené pro štěpkování, narazíte na mnoha místech. Z toho laik pochopitelně usoudí, že se těží ve velkém a na úkor budoucnosti našich lesů, respektive na úkor zásob dřeva. To ale státní podniky popírají s tím, že těžba vychází vždy ze závazných ustanovení schválených lesních hospodářských plánů.

Je jasné, že se jedná o hospodářské lesy, tedy k těžbě a pěstování dřeva určené, ale i tak by to asi chtělo trochu úcty k tomuto mimořádnému biotopu, jenž nevyroste za pár roků.

„Informace o tunelování lesů se nezakládají na pravdě,” reagoval na dotaz Deníku ohledně těžby Zbyněk Boublík, mluvčí Lesů České republiky (LČR). LČR podle jejich mluvčího ročně těží okolo 8 milionu m3 (6 m3/ha) a vychází vždy ze závazných ustanovení schválených lesních hospodářských plánů. „Závazné ustanovení je schvalováno a kontrolováno státní správou lesů - přetěžba tedy není možná. Roční přírůst v České republice se v současnosti pohybuje okolo 6,6 metrů kubických na hektar, respektive - dlouhodobý průměr - 8,3 metrů kubických na hektar běžný přírůstek,” upřesnil Zbyněk Boublík a dodal, že ročně se v lesích všech vlastníků a správců v České republice vytěží okolo 16 milionů m? dřeva, přičemž 18 milionů m? dřeva v lesích každoročně přiroste. „Zásob dřeva v našich lesích tedy neustále přibývá. V České republice se rozhodně netěží na úkor budoucnosti lesů,” tvrdí mluvčí Boublík.

Les – továrna na dřevo?

Plocha lesů v ČR na rozdíl od jiných zemí každoročně roste, v posledních letech o více než 2000 hektarů ročně. To je sice pravda, ale návštěvníci lesů spíše vnímají vznikající holiny a pohyb těžké techniky. A není les jako les, když namísto starých porostů vznikají v lesích „díry” po těžbě nebo jsou tam sice už zarůstající nízkým smrčím dřívější mýtiny. A těch vitelně přibývá.

Řídké lesy a samé mlází

Nejen na to lidé stále více poukazují a domnívají se, že lesy nejsou co bývaly – jsou samá mýtina nebo mlází a především jsou všechny věkové kategorie porostů stále řidší. Pravdou je, že jak Lesy ČR, tak VLS ČR stíhají s velkým předstihem zalesňovat ještě před zákonem stanovenou lhůtou.

„Víte, doba pokročila a lidí, kteří by tak namáhavou a fyzicky skutečně extrémně těžkou práci chtěli vykonávat, výrazně ubylo. Postupem doby se s obecným vývojem techniky vyvinuly také moderní technologie na těžební práce, které se ovšem používají jen tam, kde to místní podmínky umožňují. Místa po těžbách jsou navíc v co nejkratší možné době vracena do původního stavu. Je to povinnost smluvních partnerů Lesů ČR. My tuto povinnost řádně kontrolujeme a dohlížíme na to, aby se tak skutečně stalo,” řekl mimo jiného na používání stále dokonalejší a výkonější techniky Zbyněk Boublík.

Cizinci na pasece

Faktem ale je, že lidé nejen na Podbrdsku marně hledají práci a pak vidíte dokonce na lesní mýtině zahraniční dělníky sázet stromky.

Na to reagovala Pavla Kasslová z Vojenských lesů a statků ČR (VLS), že tento státní podnik je ve smyslu zákona o veřejných zakázkách veřejný zadavatel. „Asi 60 procent lesnických výkonů je zajišťováno touto formou. Cizí státní příslušníci nejsou tedy zaměstnanci podniku, ale jsou pracovníky dodavatelských firem, které uspěly ve veřejné soutěži o lesnické zakázky,” upřesnila Kasslová z tiskového odboru VLS ČR.

To ano, jenže není zákonem nařízené, aby podnik musel najímat jiné firmy a přestal si vážit práce svých dřívějších kmenových zaměstnanců, tak, jako tomu bylo v minulosti a někde ještě je.

Ještě zhruba před rokem pracovalo na jedné lesní správě hořovické divize zhruba 25 zaměstnanců celkem v pěstební a také těžební činnosti. Dnes je to přibližně pět lidí na správu! Chce se říci, nic proti dodržování zákonů, ale nejsou tak trochu podivné, když tu práci najdou desítky lidí z jiných krajů včetně zahraničních dělníků a místní zůstanou v evidenci úřadu práce.

Na maximum se netěží

Pavla Kasslová Deníku opověděla také na otázky, týkající se těžby ve vojenských Brdech. Na těžbu ve Středních Brdech, která se provádí ve větší míře, než v nedávné minulosti, totiž také poukazuje veřejnost. O údajné enormní těžbě hovoří každý turista a na webech o brdské přírodě se na toto téma často vedou diskuze. Na poplach bijí i někteří zástupci obcí, kteří v dosavadním způsobu těžby, kdy vzniká jedna holina za druhou, spatřují velké nebezpečí. Obávají se totiž povodní v době přívalových dešťů.

Podle výsledků hospodaření je zřejmé, že ani na jedné lesní správě hořovické divize nedochází k překročení maximální celkové výše těžeb. Co je to platné, když je ta těžba ale viditelnější více než doposud. Zřejmě tomu i nahrává příznivá cena dřeva na trhu. Jenže lidé se ptají, co chtějí tyto státní podniky těžit třeba za deset, dvacet let.

Plnění těžeb k 31. prosinci 2011 se podle jednotlivých správ hořovické divize pohybuje od 67 do 81 procent z maximální celkové výše těžeb. Obecnice má například plnění na 76 procent, Jince na 67 a Nepomuk, jenž už není samostatnou správou, na 81 procent.

„Lesní hospodářské plány obsahují pro vlastníka tři závazná ustanovení - jedním z nich je maximální celková výše těžeb, která je na období platnosti LHP nepřekročitelná,” dodala Kasslová z VLS ČR.

DUHA pro zdravější hospodaření v lese

Se současným způsobem hospodaření v českých lesích není spokojeno ani ekologické Hnutí DUHA. Ekologická organizace prosazuje reformu lesního zákona, která zajistí zdravější hospodaření v lesích. Bude vyžadovat větší výsadbu listnáčů či smíšených porostů a kácení po jednotlivých stromech namísto plošné, holosečné těžby. Ale plány ministra zemědělství a podniku Lesy ČR jsou jiné. Spouští obří tendr na lesnické práce i veškeré dřevo, který mohou vyhrát jen největší těžařské firmy. A zvažují převedení státního podniku na akciovou společnost.

Vznikne „lesní ČEZ”?

K tomu podotýká Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA: „Ministři plánují proměnit státní lesy v pouhou továrnu na dřevo. Na tendru nejvíce vydělají kmotři s politickými konexemi, kteří jsou napojení na velké dřevařské firmy. Přeměna na akciovku by pak proměnila Lesy ČR v lesní ČEZ˜, polostátní komerční firmu na pěstování a prodej dřeva. Lesy však mají sloužit nám všem. Utvářejí českou krajinu a chodí do nich miliony turistů.”

Kvůli tomu vznikla pod taktovkou DUHY nová kampaň na webu Netunelujtelesy.cz. Kampaň mobilizuje tisíce turistů, houbařů i milovníků přírody a chce šéfy koaličních stran zaplavit emaily s požadavkem, aby ve vládě odmítli megatendr i částečnou privatizaci státních Lesů ČR a zajistili zdravou péči o krajinu.

„Státní podnik Lesy ČR pečuje o 16 procent české krajiny, slouží milionům turistů a také obchoduje se dřevem. Ale ministr zemědělství Ivan Fuksa jej hodlá přeměnit na akciovou společnost a uvažoval, že několikaprocentní podíl rozprodá přes burzu. Dopis koaličním předsedům argumentuje, že správce veřejných lesů by se tak proměnil v polostátní komerční firmu na pěstování a prodej dřeva,” říkají lidé z Hnutí DUHA."