Posílit ochranu životního prostředí a apelovat na šetrné využívání vody a půdy je cílem návrhu zákona na ústavní ochranu vody, který ministerstvo životního prostředí (MŽP) v úterý poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Zveřejněný návrh podle MŽP také sjednocuje některé termíny související s právem životního prostředí. Ministerstvo navrhlo účinnost zákona, v případě jeho schválení, k 1. červenci 2023.
Podle dokumentu je smyslem navrženého zákona posílit ochranu životního prostředí jako celku se zdůrazněním šetrného využívání přírodních zdrojů, především vody a půdy coby nejzranitelnějších složek, nejvíce zasažených změnou klimatu.
„Voda a půda jsou zdůrazněny s ohledem na svou zranitelnost, zejména pak v kontextu změny klimatu, s ohledem na svůj význam pro další složky životního prostředí, které jsou na vodu a půdu navázány. Akcentování šetrného využívání vody a půdy bude rovněž představovat příkaz zákonodárci, aby při tvorbě zákonů ochranu vody a půdy zohledňoval,“ uvedli autoři návrhu.
Podle MŽP by také zákon sjednotil terminologii v oblasti práva životního prostředí. Změna spočívá v nahrazení zastaralého a právně nedefinovaného označení „přírodní bohatství“ legislativně zakotveným termínem "životní prostředí".
Ústavní ochrana vody je součástí programového prohlášení vlády Petra Fialy (ODS), která předložení návrhu slíbila do konce letošního roku. To, že se podařilo návrh připravit pro připomínkové řízení zmínila bývalá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) při úterním převzetí řízení MŽP vicepremiérem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Připomínkovat návrh zákona je možné do 30. listopadu.
ČTK