LESY ČR
Výběrové řízení Lesů České republiky na těžební, zalesňovací a další lesnické práce bylo vyhlášeno ve 108 hospodářských celcích po celé republice.
Alespoň krátkodobě pro jediný příští rok mělo státní podnik vymanit z věčných problémů, které jím zadávané tendry neustále provázejí. Je to vůbec první veřejné výběrové řízení vyhlašované podle nových pravidel uzákoněných od středy minulého týdne. Ta mají zaručit, aby státní zakázky nebyly zadány firmám s nejasnou vlastnickou strukturou. Jenže zpackaný zákon zároveň vylučuje vlastníky zaknihovaných akcií, což jsou například firmy obchodované na burze. Velké firmy by tedy musely být ze soutěže vyloučeny. Státní podnik je nyní vystaven nátlaku, že smlouvy uzavřené podle tohoto sporného zákona by byly ohroženy arbitrážemi. Jenže Lesy ČR nemohou soutěž zrušit a vyčkávat, až poslanci zákon další novelou opraví. Odklad by v příštím roce ohrozil zahájení lesnických prací na celém území spravovaném státním podnikem. Veškeré předchozí maléry se týkaly výběrových řízení vždy jen na část dobíhajících smluv, zatímco v jiných částech podniku smlouvy dále platily. Teď by se po uplynutí platnosti tříletých smluv letos v prosinci zastavily všechny práce. Takovou možnost generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora vůbec nepřipouští.
ARBITRÁŽNÍ KOLORIT
Hrozbu arbitrážemi ovšem dotázaný ekonom z oboru považuje za trapný český kolorit posledních let. Vzhledem k tomu, že v Poslanecké sněmovně usilovně probíhá diskuse, jak tuto díru v zákoně zacelit, je velká naděje, že norma bude velmi brzy změněna. Lesům ČR se tedy nabízí možnost nevyřazovat firmy se zaknihovanými akciemi a do doby změny zákona jim poskytnout odklad, takzvaný dispens.
Humbuk kolem zaknihovaných akcií není ovšem nic v porovnání s tím, že se proti jednoročnímu překlenovacímu tendru zvedá odpor zhruba stejných subjektů, které na začátku roku přesvědčivě pohřbily desetiletý tendr v hodnotě šestnácti miliard. Odpůrcům v minulém funkčním období vyjádřila podporu i Poslanecká sněmovna. Desetiletou zakázku pak oficiálně pozastavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Jako optimální způsob hospodaření považuje vedení Lesů ČR i v jednoletém tendru prodej dříví při pni. Expertní skupina ministerstva zemědělství ho posoudila jako mnohem výhodnější než model prodeje na odvozním místě. Loni byl účinnější o 60 milionů, předloni dokonce o půl miliardy. Rozdíl v obou způsobech je markantní – prodej vytěženého dřeva v modelu při pni spočívá v převodu vlastnického práva za úplatu na lesnickou firmu. Ta si pak dřevo sortuje a prodává sama.
V opačném případě firma těží a dopravuje dřevo na odvozní místo jako placenou službu. O jeho prodej se musí postarat Lesy ČR.
Je zajímavé, že k vlastnímu prodeji dřeva státní podnik tvrdě shora tlačili ministři zemědělství Palas a Gandalovič. Teď, když ministerstvo podporuje pouze prodej při pni, o zachování prodeje státem usilují dřevozpracující firmy, zejména Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů a nevládní organizace v čele s Hnutím Duha.
Jsou obavy, že při členění zakázky na 108 částí se uplatní méně menších lesních firem, než když oněch částí bylo 257. Pro otupení strachu dřevařů, že velké lesnické firmy všechno vyvezou nebo zpracují ve svých závodech, daly Lesy ČR do podmínek, že lesnické firmy musejí nejméně 20 procent dřeva uplatnit na veřejných trzích.
Cílem je umožnit přístup ke dřevu všem – i malým – zájemcům.
ROZHODL ZPŮSOB PRIVATIZACE
O nemožnosti vyhovět tlakům na vlastní prodej dřeva rozhodla dle výrobně technického ředitele Lesů ČR Vladimíra Krchova už druhá vlna privatizace v roce 1993. Tehdy bylo ustanoveno, že správa lesů zůstane státu formou jediného obřího státního podniku. Všechny provozní části dřívějších lesních závodů se od tohoto kolosu oddělily a postupně zprivatizovaly. Fúzovaly a měnily se, nicméně se staly základem většiny dnešních těžebních společností.
Podíl vytěženého dřeva, který v minulých letech na odvozních místech připadl státnímu podniku, prodávala až z 90 procent Hradecká lesní a dřevařská společnost, dílem dcera Lesů ČR, dílem produkt nesystémové spolupráce se soukromým subjektem. Tahle symbióza z rozhodnutí Lesů ČR končí. V podniku nejsou obchodníci. A sortimentace na odvozních místech? „Vybavte si zmoklého chlapíka, jak měří stromy a sem tam z nich motorovou pilou kus uřízne. To je náš lesník.
A na překladišti soukromé firmy si představte stroj s počítačem, který navrhne ideální sortiment, a pracovník v suchu jen mačká knoflíky. Vybavení na prodej dřeva by si vyžádalo okamžitou několikamiliardovou investici s velmi nejistým výsledkem,” uvádí Krchov.
