Zemědělská prvovýroba, lesnictví i myslivost patří neodmyslitelně k činnostem, jimiž se od nepaměti živí obyvatelé venkova. Jejich význam v ekonomice a zaměstnanosti v Evropské unii však postupně klesá.

Podobný trend vykazují i některé navazující obory, například výroba potravin.

Zemědělský a potravinářský sektor vytvořily v roce 2009 kolem 17 milionů pracovních míst (7,6 procenta z celkové zaměstnanosti) a 3,5 procenta celkové hrubé přidané hodnoty celé evropské sedmadvacítky. Většina potravinářského sektoru ve zmíněném roce přitom přímo závisela na surovinách ze zemědělské prvovýroby. O situaci a perspektivách zemědělství a venkovských oblastí v Evropské unii vypovídá zpráva vydaná Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri). Podle ní je zemědělsko-potravinářský sektor, a to zejména prvovýroba důležitější na venkově v nových členských zemích evropské dvanáctky.

V celé sedmadvacítce bylo v roce 2009 zaměstnáno v prvovýrobě (zemědělství, myslivost a lesnictví) 12,2 milionu lidí, což v celé unii představovalo 5,5 procenta pracovních míst. Podíl lidí zaměstnaných v zemědělství kolísal od jednoho procenta ve Velké Británii do 28 procent v Rumunsku. Vysokou zaměstnanost v zemědělství – 13 procent – vykazuje i sousední Polsko. DG Agri však připomíná, že zemědělská prvovýroba hraje v některých regionech unie daleko větší roli, než jaká odpovídá průměrným hodnotám pro daný členský stát. Tak třeba podíl zemědělské výroby na zaměstnanosti je více než poloviční v několika rumunských a bulharských regionech.

Hodně částečných úvazků

Evropské zemědělství jako celek je stále hodně závislé na práci rodinných příslušníků farmáře. Ti představují více než 80 procent pracovních sil (stálí zaměstnanci jen 12 procent) v rodinných zemědělských podnicích, které jsou v EU-27 nejrozšířenější. V zemědělství také pracuje poměrně dost velký podíl (kolem 33 procent) lidí (včetně rodinných příslušníků) jen na částečný menší než poloviční úvazek. Plně se práci na farmě věnuje jen 37 procent pracovníků.

Význam prvovýroby v ekonomice klesá

Prvovýroba vytvořila ve zmíněném roce v unii úhrnnou přidanou hodnotu 168 miliard eur, což činilo 1,6 procenta celkové hrubé přidané hodnoty v unii. Nejméně vykázalo Lucembursko (0,5 procenta), nejvíce – 8,5 procenta – dosáhl tento ukazatel v Bulharsku. V některých bulharských regionech však dosáhl příspěvek zemědělské prvovýroby do celkové hodnoty hrubé přidané hodnoty až 25 procent.

Zpráva DG Agri uvádí, že se podíl zemědělské prvovýroby na celkové zaměstnanosti v unii snížil mezi roky 2000 a 2009 o 1,4 procentního bodu, o 07 procentního bodu ubyl podíl na hrubé přidané hodnotě. Ve stejném období poklesl počet pracovních míst v zemědělství o 2,8 milionu (tj. o 2,3 procenta ročně). Nejvýraznější roční snížení vykázala Litva (o sedm procent), Polsko (o šest procent) a Rumunsko (rovněž o šest procent).

Celkově lze říci, že význam zemědělské prvovýroby v ekonomice unie klesá. Je to dáno nejen zvýšením produktivity práce, ale také snižováním cen zemědělských výrobků.

Přidaná hodnota poklesla o 20 miliard eur, její relativní podíl však za uvedené desetiletí nepatrně vzrostl, a to v celé unii o 0,7 procenta za rok. Situace v členských zemích nebyla stejná. V některých podíl přidané hodnoty ze zemědělství klesal (například v Dánsku o 4,6 procenta), jinde naopak vzrostl – nejvíce (o 12 procent) na Slovensku.

Půda mizí

Zemědělství zaujímá 47 procent a lesnictví 31 procent rozlohy evropské sedmadvacítky. Tyto hodnoty se mezi členskými státy značně liší. Lesy dominují v zemích severských (Estonsko, Finsko, Švédsko) a hornatých (Slovinsko, Rakousko).

Mezi roky 1990 a 2000 vedla postupující urbanizace ke ztrátám zemědělské půdy. Částečným důsledkem byla přeměna lesní a polopřírodní půdy na zemědělskou. K tomu došlo zejména ve Španělsku a Řecku. Na druhou stranu je vidět zejména v marginálních oblastech unie tendence k opouštění zemědělské půdy a ukončování farmářské činnosti, hlavně v hornatých regionech unie a také třeba v Maďarsku, Portugalsku, Itálii a na Slovensku. Podobně v Německu se v některých místech procesem přirozené obnovy mění zemědělská půda na lesní.

Lesnictví

Hospodářské lesy zaujímají 129 milionů hektarů, což činí 72 procent z celkové rozlohy lesů v evropské sedmadvacítce. Podíl hospodářských lesů je daleko nižší ve středomořských členských státech.

Lesy hrají důležitou roli nejen pro životní prostředí, ale také v ekonomice členských zemí. V roce 2009 představovalo lesnictví a těžba dřeva 0,2 procenta hrubé přidané hodnoty evropské sedmadvacítky. Celý sektor (tedy včetně navazujících výrob – pily, zpracování dřeva, a to i na celulózu a papír apod.) se na ekonomice některých členských zemí podílí výrazněji. Je tomu tak ve Finsku (3,9 procenta hrubé přidané hodnoty) a Švédsku (2,1 procenta). Menší hospodářský efekt – kolem jednoho procenta hrubé přidané hodnoty – má tento sektor v Estonsku, Rakousku, České republice a na Slovensku. V průměru EU-27 dodával jen 0,6 procenta hrubé přidané hodnoty a jeho podíl na ní v posledním desetiletí ve většině členských zemí klesal. Ke zmenšení došlo zejména ve Švédsku a Finsku, zatímco v ČR, Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Rumunsku zůstal na stále stejné úrovni. Počet pracovníků v sektoru během desetiletí klesal, nejvýrazněji v Lotyšsku, Švédsku a Finsku.

Potravinářský průmysl

Potravinářský průmysl v EU27 poskytoval v roce 2009 kolem 4,8 milionu pracovních míst a jeho příspěvek k hrubé přidané hodnotě dosáhl 1,9 procenta na celkové hrubé přidané hodnotě unie. Stejně jako zemědělská prvovýroba je i potravinářský průmysl podle DG Agri důležitější pro ekonomiku nových zemí unie než států původní evropské patnáctky. Větší váhu má zejména v Rumunsku, Irsku, Litvě, Řecku a Bulharsku. V desetiletí 2000 až 2009 klesal v unii podíl zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti a naopak rostl význam jeho přidané hodnoty.

Evropská sedmadvacítka je největším producentem potravin a nápojů na světě s obratem odvětví 965 miliard eur v roce 2008. Naprostou většinu podniků (99 procent) představují malé firmy, které zaměstnávají 62,5 procenta celkových pracovních sil v odvětví a vytvářejí 45,5 procenta jeho celkové přidané hodnoty. Na vzniku přidané hodnoty se nejvíce podílí produkce pečiva, cukru, cukrovinek a ostatních produktů (36 procent z celkové hodnoty), dále výroba nápojů (17,3 procenta), zpracování masa (15,3 procenta) a mléčných výrobků (devět procent). V některých regionech je potravinářský a nápojářský průmysl zastoupen ve větší míře, například ve francouzské Bretani a ve velkopolském regionu.

Zahraniční agrární obchod unie

Unie je důležitým hráčem na světovém trhu se zemědělskými komoditami. V průměru let 2007 až 2009 jich jako největší globální importér ročně dovážela za 81 miliard eur. Mezi exportéry si drží s průměrnými vývozy 76 miliard eur ve zmíněných letech až druhou příčku za USA. Zahraniční agrární obchod unie v desetiletí do roku 2008 postupně rostl, a to ročně v průměru o 5,7 procenta v případě importu a o 5,9 procenta u exportu. V roce 2009 jej významně ovlivnila ekonomická krize. Dovoz se omezil více než export, což umožnilo snížit deficit obchodní bilance z rekordních sedmi miliard v roce 2008 na 2,5 miliardy v roce 2009. Hodnota exportu poklesla v roce 2009 meziročně o osm procent a import se snížil dokonce o 13 procent. Kromě zmíněné krize, která silně ovlivnila export i import, se projevil (a to výrazněji u hodnoty dovozu) také pokles cen komodit.

Unie vyváží zejména zpracované výrobky, které tvořily v letech 2007 až 2009 kolem 68 procent hodnoty jejího exportu a 54 procent hodnoty importu. V obchodu s těmito produkty měla unie pozitivní saldo s průměrným přebytkem 8,1 miliardy eur. Meziprodukty představovaly 23 procent a zemědělské komodity devět procent celkové hodnoty evropského exportu. V importech měly tyto kategorie větší váhu – 27 procent meziprodukty a 19 procent komodity. Nejvyšší exportní hodnotu mělo v letech 2007 až 2009 víno (4,4 miliardy eur), éterické oleje (3,1 miliardy eur), potravinové přípravky (3,1 miliardy eur), pšenice (2,7 miliardy eur) a whisky (2,6 miliardy eur). Těchto pět produktů dohromady představovalo pětinu celého exportu unie.

Importu kraloval sójový šrot (s hodnotou 5,9 miliardy eur), káva (4,8 miliardy eur), sója (4,3 miliardy eur) banány 2,8 miliardy eur) a kakaové boby (2,5 miliardy eur). Hodnota těchto pěti produktů představovala čtvrtinu celého agrárního dovozu unie.

Hlavním obchodním partnerem unie v agrárním obchodě jsou USA, a to jak pro dovoz, tak i vývoz. Přes pokles od roku 2006 USA stále odebírají 16 procent agrárního vývozu unie. Stejně tak druhým největším odbytištěm unijního exportu zůstává Rusko (přes devět procent z celého jejího exportu). Největším dovozcem agrárního zboží do unie je Brazílie (15 procent z celého importu v roce 2009). EU je největším dovozcem agrárního zboží z rozvojových zemí. Průměrně do ní v letech 2007 až 2009 směřovalo 72 procent jejich vývozu.