Do řeky, jejíž chráněné okolí je evropsky významnou lokalitou, teče odpad z obce Modrava. Kapacita její 25 let staré čističky si neví rady hlavně s nápory turistů, kterých sem ročně přijede zhruba 250 tisíc. Na její rekonstrukci za 56 milionů Modrava nemá peníze. A se žádostí o evropskou dotaci neuspěla.
MODRAVA Šumavská řeka Vydra -výkladní skříň národního parku, není tak čistá, jak se zdá. Znečišťují ji splašky z obce Modrava, která marně žádá o dotaci na rekonstrukci moderní čistírny odpadních vod. Ta by vyšla na 56 milionů korun.
OVydře, která vzniká na Modravě soutokem Modravského a Filipohuťského potoka, hovoří ochranáři jako o mezinárodně významném toku s přísnou ochranou i evropsky významné lokalitě, kde se vyskytují vzácné rostliny i živočichové. Nikomu ale nevadí, že v ní končí odpad z uvedené obce. Lidé se tu také často koupou u Hradlového mostu, kde je záchytné parkoviště. Modrava přitom vypouští nečistoty ještě nad tímto místem.
„Čistírnu odpadních vod máme ještě z dob komunismu, je stará 25 let. Tehdy ji stavěli pro místní obyvatele a návštěvníky plánovaného komunistického rekreačního střediska a pohraniční roty. Odhaduji, že je nyní schopna zachytit pouze 80 procent nečistot,” popsal starosta Modravy Antonín Schubert.
Modrava má momentálně pouze 70 trvale žijících obyvatel, ale jen v obci mají penziony a hotely kapacitu 450 lůžek. Ročně se zde ubytuje zhruba 70 tisíc turistů, což i s těmi, kteří tudy projdou, činí kolem 250 tisíc lidí. Takový nápor nemůže čistírna zvládnout.
Obec proto letos na jaře zažádala o evropskou dotaci přes státní fond životního prostředí, z něhož úřad rozděluje od roku 2007 do roku 2013 celkem 140 miliard korun. Pro Modravu se však peníze nenašly.
„Nepředpokládali jsme, že bychom neuspěli. Všichni se dušují, jak je Vydra významnou řekou a jak všem leží Šumava a ochrana přírody na srdci. A co se pro to dělá? Nic. Akorát nám vzkázali, že jsme se svým projektem neuspěli o 2,5 bodu,” kritizuje Schubert.
Firma AquaŠumava, která čistírnu na Modravě provozuje, vypracovala projekt, jak zařízení přestavět, aby do přírody vypouštělo čistější vodu. Paradoxně s ním ale Česká inspekce životního prostředí, která dává k žádosti o dotaci stanovisko, nesouhlasila. „Zdál se nám předimenzovaný,” uvedla Eva Kolovratová z oddělení ochrany vod České inspekce životního prostředí v Plzni.
Jednatel firmy AquaŠumava Igor Kasalický tvrdí, že Modravě uškodilo především to, že nestaví novou čistírnu, ale chce jen rekonstruovat starou. „Čistírna je dnes na hraně svých možností, ale požadavky na kvalitu odpadní vody jsou dnes přísnější. Tím, že chceme zlepšit její účinnost, tak nedosáhneme takového rozdílu v kvalitě odpadní vody, jako když obce nemají vůbec žádné zařízení a chtějí stavět nové,” snaží se vysvětlit problém Kasalický.
Státní fond životního prostředí projekt Modravy nevybral, za co ale přesně strhl obci body, nezveřejňuje. Modrava bude znovu usilovat o dotaci nyní na podzim. Věří, že tentokrát už peníze získá. I proto, že ochrana vod a zlepšení její kvality je hlavní prioritou takzvaného Masterplánu - dokumentu, který vznikl ještě za exministra životního prostředí Martina Bursíka a sliboval obcím pomoc právě s podobnými investicemi.
Padají ale i názory, že by si mohla Modrava zaplatit čistírnu sama. Do obecního rozpočtu jí jdou totiž ročně miliony korun díky tomu, že tu má trvalý pobyt miliardář Zdeněk Bakala. „Praha či Budějovice mají větší rozpočet a také jsou příjemci dotací,” odmítl podobné spekulace starosta Schubert.
Jeho snahy, které by ve finále znamenaly čistší vodu ve Vydře, přitom podporuje i správa národního parku. „Za tímto projektem jednoznačně stojíme, protože jde o cenné území. Psali jsme i doporučující posudek pro dotaci,” uvedl náměstek ředitele správy parku Tomáš Hlavatý.
