Miroslav Kubín, Správa CHKO Beskydy, AOPK ČR
Podívej se, je to úplně suché, vidíš to?
Jan Husák, učitel, člen spolku Voda pro les, voda pro lidi
A tady taky.
Miroslav Kubín, Správa CHKO Beskydy, AOPK ČR
Člověk by řekl, že v březnu, tak tedy bude mít bahna až po kotníky.
Jan Husák, učitel, člen spolku Voda pro les, voda pro lidi
No a dívej, tady už je voda.
Miroslav Kubín, Správa CHKO Beskydy, AOPK ČR
To je super, takže spoustu vody.
Jan Husák, učitel, člen spolku Voda pro les, voda pro lidi
No, nevypadá to špatně.
moderátor
Jsme v Beskydech nedaleko Rožnova pod Radhoštěm, kde před dvěma lety začal experiment na zadržení vody v krajině, zjednodušeně řečeno, jde o rozbagrování lesních cest, linek vybudovaných pro lesní stroje a svážení dřeva.
Miroslav Kubín, Správa CHKO Beskydy, AOPK ČR
Ta půda, pokud funguje tak, jak by měla, tak je takovou jakoby skrytou přehradou v kopci, protože 1 m3 půdy je schopen zadržet tak 200-500 l vody na metr krychlový, což je poměrně velké množství a teď, když si třeba představím, Honzo, jak my jsme tady měli nějaké přívalové deště, tak po těch přibližovacích linkách tekly potoky vody
Jan Husák, učitel, člen spolku Voda pro les, voda pro lidi
My jsme si za ty poslední desítky let udělali z krajiny takovou střechu, po které vlastně ta voda stéká pryč, ale my chceme zpátky z té krajiny houbu, která by vlastně vsakovala tu vodu a nechávala si ji v sobě.
Miroslav Kubín, Správa CHKO Beskydy, AOPK ČR
Teďko, když se podíváme nahoru do toho svahu, tak on je poměrně prudký. No a tady se právě ukazuje, že je naprosto zásadně nutné udělat i ten výkopek nebo respektive ten vsakovací pás jako hlubší a tu hlínu nahromadit tady, jak stojíš, to je vlastně ta hrázka, která to stabilizuje, takže i kdyby jako jakákoliv srážka přišla, třeba klidně 150 mm, ano, tak zadrží a neposune se to. Tady to je opravdu načechrané tím bagrem, je to na stranách, takže co spadne, to vsákne a nemůžete se to pohnout, protože tady máme krásnou stabilizační hrázku, ale naopak v té spodní části tam ty jámy byly napuštěné vodou nebo respektive to je voda, která tam natekla, anebo je to dešťová voda, a ta se drží celoročně a je to dobré pro obojživelníky, pro žáby, pro čolky a pro to, aby to mikroklima v tom bezprostředním okolí bylo chladnější, vlhčí.
moderátor
Jde o jámy a hrázky, které jsou vybagrovány v určité vzdálenosti a zářezy do boků lesních cest. Po prvních zkušenostech se ukazuje, že nelze pracovat s jakoukoliv technikou a nezkušenými bagristy.
Miroslav Kubín, Správa CHKO Beskydy, AOPK ČR
Ta technologie je poměrně jako jednoduchá, ale člověk se jí fakt musí naučit a musí se naučit číst tu krajinu, aby tou technologií třeba neudělal víc škody než užitku, což se ukazuje třeba na příkladu, že když použijete lehčí bagr na tady ty opatření, tak opravdu naopak můžete zamezit průsaku nebo vsakování vody do té půdy a vznikají vám vlastně bazény plné vody.
moderátor
K experimentu s přibližovacími linkami přivedl Honzu a Mirka lesní dělník Ondřej Brož. Při své práci viděl, jaké je v lese po těžbě sucho a obrátil se na Agenturu ochrany přírody a Mirka. Společně objevili originální nápad na rozbagrování lesních linek od východoslovenského podnikatele, bývalého stavitele lesních cest Štefana Vala a rozhodli se ho vyzkoušet v Beskydech.
František Jaskula, CHKO Beskydy
I pro mě bylo obrovské překvapení jít jakoby na exkurzi s pane Štefanem Valou, který už to zkoušel na Slovensku. A nám tady ukázal v reálu, že to, co jsem si vždycky myslel, že podél té lesní cesty, jak tam zpoza toho mechu vyčuhují kameny a nějaké ty díry, takže to nejsou díry od myší a že to jsou vlastně díry, kterýma vytéká voda, když zaprší, tak tam tedy ten čůrek teče na cestu a potom ta voda rychle mizí pryč. To jsou ty přerušené kapiláry, a takto funguje to odvodnění té krajiny a vidím ty kilometry a kilometry linek, které to odvádí tu vodu z té krajiny místo toho, aby jí tam zadržely. Potom úplně tragické je, když dojde k zahloubení těch cest, když ony opravdu začnou fungovat jako drenáž a nemusí to být vždycky taková ta klasická po spádnici, to úplně stačí v podstatě vodorovná cesta svahem, protože celý ten svah je tou cestou takhle odvodněný. Všechna voda, která by takto plošně tekla tady dolů, tak najednou se tedy zarazí do nějakého příkopu a už nám to frčí příkopem do nějaké kanalizace, do prvního potůčku, prvním potůčkem dolů, dolů a dole vesnice najednou má vysoký stav vody, potoků a bleskové povodně tady.
moderátor
Opatření v beskydských lesích má mít i protipovodňový a protierozní efekt. Od začátku sledují experiment vědci z ostravské a olomoucké univerzity.
František Jaskula, CHKO Beskydy
Je to teda po prvním roce, červená je kontrolní hladina vody v těch lokalitách a tady je nějaký zprůměrování. A to je ta krajina, kde fungovaly linky bez nějakého zásahu. Modrá, vidíme, že jsme nad tím a tady je teda ten průměr viditelně výš, je to množství vody, které zasáklo po rozkopání těch linek a vytvoření těch hrází, tenhle princip zadržování vody mí´á opodstatnění, že to bude tam v tom místě fakt zůstávat, že to není jenom takové nějaké naše přání nebo první pohled.
moderátor
Skupina lidí kolem experimentu zpočátku fungovala jen na sociální platformě, ale pro získávání peněz na další realizace se ukázalo nutné založit spolek, a tak vznikla Voda pro les, voda pro lidi. Dnes už má spolek za sebou další realizace a oslovují ho lidé i z jiných částí republiky, ze Slovenska i z Chorvatska. To, co je ale zásadní, je komunikace s vlastníky lesů, kde je přirozený odpor k rozbagrování cest. Proto spolek pořádá workshopy i přímo v lese. První linku experimentálně zrekultivovali v Biskupských lesích, které se do toho nebály jít.
Petra Latnerová, zástupce lesního správce, Lesní správa Ostravice
Můžeme si to tady dovolit na tomto revíru, protože je to kalamitní revír. Musím zdůrazni, opravdu není to metoda, která je vhodná pro jakýkoliv les. Vlastník lesa si musí velmi dobře uvědomit, co to bude přinášet, jaké to má negativa, jaká to má pozitiva, že po té cestě nebude potom dalších třeba 40 let moct jezdit. Tady tahle ta malba se pro každého vlastníka obnovuje každých 10 let, takže my tady ještě nemáme v téhle té mapě, která je z roku 2015, nemáme zakreslený ten aktuální současný stav, ale už tady teďko vidíte ty žluté barvičky. To jsou plochy, které byly odlesněné v tom předchozím decéniu, tady, kdy už se vám vlastně ty žluté plochy slévají a spousta z těch tmavších ploch, těch hnědých a kolikrát, bohužel i už tady těchhle třeba zelených, tak nám spadnout taky do té žluté, a ty žluté plochy se vám začnou slévat. V tom případě je vhodné, abychom tam nad touhle tou metodou začali uvažovat.
František Jaskula, CHKO Beskydy
Když za tu krátkou dobu dvou let, protože to je opravdu krátká doba na způsob uvažování, aby se změnil u těch hospodářů, tak je velmi pozitivní reakce, co je na tom úplně nejlepší, není to jeden vlastník, který by s námi takhle komunikoval, jsou to městské lesy Rožnov, jsou to Lesy České republiky a ti, kteří to vlastně začali - Biskupské lesy.
moderátor
Zdánlivě jednoduché a logické řešení, ale může ztroskotat třeba na rozčílených turistech, kteří neprojdou po rozbagrované cestě, jak říkají beskydští - partnerem v lese je každý a s každým je třeba nové řešení pro krajinu probrat, aby mělo šanci na úspěch.
ČT 2
