Podnikatel Antonín Dočekal z Frýdlantu v Čechách s přesvědčením tvrdí: „Politikům věřit nemůžeme, Japonským topolům ano!”

Severní Čechy – Větrné elektrárny trápí krajinu, solární panely mohou být místo brambor na poli i na střechách, prakticky kdekoliv, ale v obou případech o jejich výkonnosti rozhoduje počasí, ne ti, kteří na nich chtějí vydělat. Existuje ale nedoceněný a skutečně zelený zdroj energie. S jeho pomocí lze rodinné domy vytápět velmi levně, ačkoliv cena všech druhů energií bude podle analytiků v dalších letech stále stoupat. A lze ji prodávat za slušné peníze ve formě štěpky elektrárnám. Jde o rychle rostoucí Japonský topol.

Tento rychle rostoucí strom stále není doceňován, ačkoliv jeho masivní pěstování může pomoci využít méně kvalitní půdu a malé, na první pohled proto nevyužitelné pozemky za domem. Když toto tvrdil před deseti lety Antonín Dočekal z Frýdlantu v Čechách, jeho známí to považovali za módní výstřelek. Dnes patří Dočekal k představitelům Komory pěstitelů biomasy, kterým se nikdo nesměje.

Topol a peníze

Dočekal ukazuje na malý lesík 2 až 3 metrových vysokých jednoletých prutů poblíž Frýdlantu, na dohled zámku. „Máme před sebou reprodukční plochu – matečnici, na které každoročně probíhá počátkem roku sklizeň sadebního materiálu, Japonského topolu (klon J­104, J­105). Ze sklizených prutů – prýtů se získávají řízky pro jarní výsadbu. Plochy matečnic jsou evidované a pravidelně kontrolované rostlinolékařem a Státní rostlinolékařskou správou (SRS). Vzadu na dalším poli je už pětiletý 12 metrů vysoký porost, les Japonského topolu.

Meziročně přece jenom vzrůstá zájem a pěstování této rychle rostoucí dřeviny. Část zájemců si Japonský topol vysazuje s cílem získat palivo pro svou nemovitost a případně získat nezávislost na centrálních zdrojích. Další pěstitelé se rozhodli vysadit japonský topol s cílem podnikat v oblasti takzvané zelené energie. Vysazují topol a v tříletém obmýtí, jak se odborně říká těžbě dřeva, se sklízí porosty na štěpku, kterou prodávají do elektráren a tepláren.

„Kromě platby za prodanou biomasu obdrží pěstitel i každoročně dotaci z plochy (SAPS). O sadbu je rok od roku větší zájem,mimo zájemců z Čech a Moravy prodáváme sadbu zákazníkům na Slovensko, do Iráku, Chorvatska a Řecka. Proto musíme koncem února nadcházejícího roku ukončit prodej sadby, na část zákazníků se nedostane, tímto se předem omlouváme,” vysvětluje Dočekal.

Dodává: „I v tomto případě platí, že ekologická láska je vyztužená penězi.” Za 1 kW elektrické energie vyrobené z uhlí dostane elektrárna kolem 1 koruny. Za stejné množství elektřiny z biomasy dostane elektrárna dotovanou cenu 2,60 korun. Elektrárny se snaží, aby nakoupily co nejvíce biomasy ke spálení, protože to je pro ně ekonomicky výhodnější. A ještě se vytahují, že šetří životní prostředí, protože vypouštějí do atmosféry méně CO2. A tím šetří i povolenky na CO2 a ty mohou prodat. Ale pokud spalují v elektrárně cíleně pěstovanou biomasu tzv. S1, kam patří i hmota z Japonského topolu, dostanou za 1 kW dokonce 4,65 Kč.

Čili o Japonský topol je z tohoto důvodu v elektrárnách velký zájem. V příštích letech budou postavena další odbytiště pro biomasu. Až se připravované velké projekty spustí, může dokonce nastat problém – bude nedostatek, především štěpky a peletek. To je velmi dobrá zpráva pro pěstitele. Pěstování Japonského topolu není rizikové podnikání, ale stabilní proces. Topol je jedna z mála jistot v tomto bláznivém světě, kdy nelze věřit ani politickým ekologům, kteří neustále mění své priority podle toho, s kým se dohodnou. Rychle rostoucí Japonský topol naopak představuje velmi střízlivě získávaný zdroj energie. Pokud říkám střízlivě, myslím tím, že nejsou potřeba velké náklady jako při výstavbě větrných a solárních elektráren či bioplynových stanic,” zdůraznil Dočekal.

Tím narážel na nejistotu v poskytování dotací na ekologické energetické projekty, jež podléhají módním politickým trendům, technickým a ekonomickým limitům.

A co na to RRD?

Milovníci zkratek si mohou zapsat novou: RRD. Znamená Rychle Rostoucí Dřeviny. Pěstitel na své nebo na pronajaté půdě může vypěstovat RRD, v tomto případě Japonský topol, po třech letech získá 150 až 200 kubických metrů štěpky, kterou prodá. Nebo po 5 až 6 letech těží klasické palivové dříví ze vzrostlých stromů. Dočekal radí: „Máte­li Japonský topol, ať vám roste budoucí štěpka. Za prodej štěpky elektrárnám či teplárnám dostane pěstitel dvakrát více než za prodej klasického palivového dřeva, přitom také není dnes již nejlevnější. Občané koupí plnometr palivového dřeva za 900 až 1200 korun. Čili je to ekonomicky rozumná investice. A kromě toho má rychle rostoucí dřevina také rozumný energetický potenciál. Její výhřevnost je o něco vyšší než u hnědého uhlí, samozřejmě energeticky vydatnější je černé uhlí a zemní plyn. Jenže nehrozí nebezpečí přerušení dodávek zemního plynu a nejde o technicky náročnou aktivitu jako je těžba černého uhlí.”

A dodává, že kdo má rád matematiku, může si spočítat, co znamená pro energetiku, že 1 kg topolové štěpky = 19 MJ/kg = 5,26 kW.

Pěstovat RRD Japonský topol na zemědělské půdě je doporučeno po dobu pětadvaceti let. V té době dojde zhruba k osmi tříletým cyklům – obmýtím při produkci štěpky, při pěstování klasického palivového dřeva k pěti sklizním. Po poslední sklizni je nutná likvidace kořenového systému půdní frézou či jinou formou. Kvalita půdy potom vykazuje lepší vlastnosti než před samotným zahájením výsadby!

Frýdlantský pěstitel dodává: „Nákupčí štěpky dle našich informací dostanou za jednu tunu čerstvé štěpky s 50 procentní vlhkostí do 5000 Kč, ale pěstitelé dostanou od 1400 do 1700 korun za tunu. Pokud se několik pěstitelů spojí, a sami dohodnou obchod s elektrárnou, vydělají více než přes prostředníka. Co k tomu dodat?” Zájem roste postupně. Nedošlo k budovatelské hysterii jako v případě fotovoltaických elektráren, protože pěstování energetických dřevin je spojeno s pokácením a dalším zpracováním dřeva. Lidé ještě nedocenili, kolik mohou ušetřit už na několika málo arech či vydělat na hektarech nevyužité půdy. Pro vlastníky půdy, nezemědělce, je to velmi dobrá příležitost jak podnikatelsky využít pozemky.

Již před pěti lety jsme psali v Deníku o Japonském topolu: „Dotace od státu jsou určeny na založení porostů rychle rostoucích dřevin na dobu pěstování 15 let. Sázení řízků topolu se provádí nejlépe do těžké půdy, dokonce se k tomu hodí pro zemědělství nevhodná podmáčené půda,” uvedl tehdy Ing. Martin Mrázek, ředitel pobočky Zemědělské agentury v Liberci.

Stále platí, že na pěstování rychle rostoucích dřevin není potřeba živnostenský list. Japonský topol je registrovaná polní plodina a pěstuje se ve stejném režimu jako obilí, řepka či brambory.

Čas zimy

Topol je možné těžit celoročně, ale je preferováno zimní období. Od ledna na plantáži z matečnic získávají pěstitelé vysoké pruty a z nich potom vytvářejí pěstitelé řízky k sadbě. Po třech až pěti letech se sklízí dřevo -­ od té chvíle ušetříte, podle velkosti domu, za topení až 50 000 Kč ročně. Bez ohledu na to, kolik v budoucnosti budou elektrárny platit za dřevo pro spalování, desítky tisíc domácností v rodinných domech v obcích a na okrajích měst mají naprostou jistotu, že nepotřebují ani finančně nákladný štěpkovač, stačí nadělat polínka. S topolem vytopíte i penzion s hospodou a máte i teplou vodu,” zdůrazňuje Dočekal.

„Pokud vysadíte jenom několik stovek řízků, vyroste vám za pár let i na malé zahradě pěkný lesík, a když si koupíte i pilu, začnete sklízet vlastní teplo či prodejem dřeva získáte i peníze. Při současných cenách energií a jejich růstu stojí za úvahu, zda si nezaložit vlastní plantáž s „polním dřívím”. Věnujte chvilku a podívejte se na internet, co pro nás může znamenat Japonský topol,” dodává pěstitel s úsměvem.

Na můj překvapený pohled, proč básní o internetu, se smíchem dodává: „Protože, o čem se nepíše na internetu, jako by ve skutečném životě neexistovalo. Tak smutně naše civilizace dopadá. Realita již není nejdůležitější. Alespoň lze využít internet pro dobrou věc a lidé se tam dozvědí, že pěstovat Japonský topol je jednoznačně rozumnější, než bádat kdo vám prodá lacinější zemní plyn, zda RWE nebo ČEZ.”