KRKONOŠE Krkonošské lesy dostanou 82milionovou injekci, která má pomoci jejich ozdravění a druhové rozmanitosti, podpořit populaci kriticky ohroženého tetřívka a zadržet vodu odtékající z hor.

Projekt Krkonošského národního parku je zacílen na dva tisíce sedm set hektarů mladých smrkových lesů, které byly vysazeny před třiceti lety, v době po imisních kalamitách.

„Jde o přehuštěný les, který prořezáváme. Díky získaným penězům nemusíme dřevo prodávat, ale všechno zůstane na místě a bude sloužit jako zásobárna živin pro stávající stromy a přirozeně zanesená semínka. Navíc tu vznikne asi dvanáct malých oplocenek s buky a javory, které se z nich budou samy šířit,” vysvětluje náměstek ředitele parku Jakub Kašpar.

Buk a javor a v nižších polohách i jedle patří mezi původní stromy. Naopak před lety vysazená borovice a modřín nejsou původní. „Vysazovaly se tu spolu se smrkem, aby se vůbec něco v poškozených plochách chytlo,” podotýká Kašpar.

Od přelomu 18. a 19. století byl jedinou obnovovanou dřevinou smrk, jehož osivo bylo masivně nakupováno především z Rakouska.

„To vedlo k oslabení stability lesních porostů, které byly v období po roce 1980 rozvráceny působením imisí. Kvůli tomu bylo holosečně vymýceno nebo se totálně rozpadlo kolem 8 000 hektarů lesa, které byly zalesněny převážně smrkem ztepilým,” uvedl Kašpar.

Les si poroste podle svého

Les si po zásahu člověka dál poroste podle svého. Záměrem projektu je rekonstrukce lesních porostů do stavu, který bude od člověka vyžadovat jen minimální péči. Zhruba na hektarovém vytipovaném území vznikne prakticky bezlesí, které je ideálním místem pro život kriticky ohroženého tetřívka obecného.

„Práce na projektu jsme zahájili v červenci. Blížící se zima je brzy přeruší, ale předpokládáme, že již letos bude hotovo minimálně na tisíc tři sta hektarů lesních porostů a nově postaveno sto z celkem 600 přehrážek,” říká ředitel správy parku Jan Hřebačka.

Přehrážky tvoří dvě řady klád uvnitř vyplněné hlínou a kamením amají zadržet vodu na starých melioračních kanálech, které nechal zbudovat již hrabě Harrach, který se snažil o hospodářské využití svých hor. „Proto je odvodňoval. My naopak chceme vodu v krajině zadržet,” dodal Kašpar. Celý projekt má být hotový v roce 2013.