Bříza se pomalu stává populární dřevinou. V důsledku klimatických změn a kůrovcové kalamity jí vědci i lesníci věnují stále více pozornosti. S pionýrskou strategií růstu by se měla v širším měřítku uplatňovat při obnově velkoplošných kalamitních holin. Proto je nutné vyhledávat vhodné zdroje reprodukčního materiálu. Pro lesnictví i životní prostředí Česka je významným zástupcem tohoto rodu bříza bělokorá, která obsazuje holé plochy a plní funkci primárního zalesnění. Dorůstá do středně velkých rozměrů až 30 m výšky s průměrem kmene kolem 70 cm.
Na způsob vyhledávání a ověřování genetických vlastností kvalitních jedinců břízy se zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a zpracovali příručku – certifikovanou metodiku – „Metodické postupy ověřování genetické diverzity a klonové identity u břízy bělokoré s využitím mikrosatelitových markerů“.
Metodické postupy DNA analýz u břízy bělokoré pro sledování genetické variability a klonové identity s využitím jaderných mikrosatelitových markerů nebyly dosud pro podmínky České republiky popsány.
Cílem vědců je prezentovat postupy DNA analýz pro objektivní určování identity klonů a sledování úrovně genetické diverzity u břízy bělokoré s využitím polymorfních mikrosatelitových markerů. U fenotypově (vzhledově) kvalitních jedinců bude možné představenými postupy DNA analýz ověřit jejich genetickou kvalitu a provést výběr vhodných klonů s dostatečnou diverzitou pro založení množitelských porostů, např. semenného sadu.
Bříza bělokorá přirozeně zaujímá rozsáhlý euroasijský areál a v Česku roste po celém území od nížin s výjimkou lužních lesů až po horské oblasti do výšky kolem 1000 m. Je to typická průkopnická světlomilná dřevina, která se v lesnictví používá k zalesňování holin po devastovaných lesích. Není náročná ani na klimatické podmínky a snáší i znečištěné ovzduší.
V posledních letech dochází k velkoplošným rozpadům hospodářského lesa, především smrkových porostů, z důvodu vysokých teplot, silného sucha a následného zničení oslabených stromů lýkožroutem smrkovým. Pro zalesňování rozsáhlých holin se výzkumně ověřují efektivní postupy obnovy s využitím vhodných alternativních druhů dřevin. Světlomilná bříza bělokorá, která není náročná na environmentální podmínky a přináší i hospodářský užitek, je vhodným druhem dřeviny pro výchozí zalesňování holin.
Pro využití v lesnictví je podstatné zajistit dostatečné množství kvalitních zdrojů reprodukčního materiálu. Vedle posouzení kvality na základě morfologických znaků lze s využitím DNA analýz získat i genetické charakteristiky. Při zakládání semenných sadů nebo směsí klonů je vhodné ověřit genetickou diverzitu vybraných zdrojových stromů a pro kontrolu správnosti objektivně zhodnotit identitu deklarovaných klonů.
Pro genetická studia jsou vhodné vysoce polymorfní mikrosatelitové markery (Simple Sequence Repeats – SSR), jejichž postupy analýz tato metodika podrobně popisuje. Mikrosatelity představují krátké repetice nejčastěji 2–4 báze dlouhých nukleotidových motivů, které se u jednotlivců liší jejich počtem, tedy délkou lokusů. Pro zhodnocení jejich délky, která se nejčastěji pohybuje mezi 100–300 bázemi, je nutné vzhledem k velikosti celého genomu, který u břízy bělokoré představuje 440 mil. bází, získat jejich mnohonásobné kopie.
Aplikace nových kontrolních metod ověřování klonové identity reprodukčních zdrojů na základě DNA analýz se již využívá státní správou při realizaci dotační politiky v oblasti podpory zachování a reprodukce genofondu lesních dřevin.
Na základě genetického šetření lze vybrané stromy břízy bělokoré využít pro získání kvalitnějšího reprodukčního materiálu, se kterým se dosáhne efektivnějšího zalesnění holin s dostatečnou variabilitou porostů a ověřeným výběrem elitních klonů.
Významnost nových postupů v předkládané metodice spočívá ve využití DNA analýz pro objektivní ověřování příslušnosti ramet (jedinců) k určitému ortetu (klonu) a sledování genetické diverzity mezi jedinci a porosty. Představené postupy byly odzkoušeny na vybraných jedincích břízy bělokoré.
V případě založení semenného sadu s klony břízy bělokoré lze vedle dokumentační evidence zdrojů reprodukčního materiálu, kdy ale případnou záměnu klonů v sadu nelze vyloučit, objektivně potvrdit deklarovanou identitu jedinců k příslušným klonům na základě uvedených metodických postupů analýz mikrosatelitových markerů.
Uplatnění metodiky spočívá v získávání poznatků o úrovni genetické diverzity zájmových porostů břízy bělokoré za účelem výběru vhodných zdrojů reprodukčního materiálu a v ověřování deklarované identity klonů u všech typů klonových výsadeb (semenných sadů a směsí klonů).
V současné zvýšené potřebě zalesňovat kalamitní holiny nabývá bříza bělokorá jako jeden z druhů přípravné dřeviny na významu a pro tyto účely je žádoucí, aby se používaly morfologicky kvalitní a geneticky variabilní břízy.
Při použití dostatečně geneticky variabilního výchozího materiálu pro zalesňování se získají stabilnější a odolnější porosty, které budou zvyšovat biologickou rozmanitost, lépe se přizpůsobovat možným změnám klimatu, a tím přispívat k zachování stability lesních ekosystémů a ochraně životního prostředí.
Při reprodukci porostů z kvalitních genetických zdrojů je vyšší záruka, že v době mýtní zralosti porostů bude dosaženo vyšší kvantitativní (objemové) produkce, což přispívá ke zvýšení ekonomické životaschopnosti a konkurenceschopnosti trvale udržitelného obhospodařování lesů.
Bříza bělokorá byla považována za důležitou pionýrskou a meliorační dřevinu, ale s omezeným využitím a nízkým zhodnocením dřeva. Přitom tato dřevina nacházela široké uplatnění již v dávné minulosti, např. na výrobu lepidla, nádob, v nábytkářství, kosmetice, v lékařství a jako výborné palivo. V Čechách je nedostatek kvalitního březového dřeva pro technické zpracování a většina domácí břízy se zpracovává na palivo. Pro výrobu nábytku a dalších produktů se dýhy a překližky dováží.
Metodika vznikla při řešení výzkumného projektu NAZV č. QK1920328 Komplexní řešení obnovy a pěstování lesa v oblastech s rychlým velkoplošným hynutím lesa.
Metodiku „Metodické postupy ověřování genetické diverzity a klonové identity u břízy bělokoré s využitím mikrosatelitových markerů“ lze stáhnout zde
TZ VÚLHM
