Životní potřeby brouků žijících ve starých stromech, kteří i přes půl století ochrany z přírody stále mizí, chtějí podrobně prozkoumat vědci z Biologického centra Akademie věd. Získané poznatky mají zlepšit management jimi obývaných lokalit a jejich aktivní ochranu, řekl ČTK vedoucí projektu Lukáš Čížek.

V České republice se z těchto saproxylických brouků, tedy brouků vázaných na mrtvé dřevo, jimž hrozí zánik, vyskytuje tesařík alpský, tesařík obrovský, kovařík fialový, roháč obecný, lesák rumělkový, rýhovec pralesní a páchník hnědý. Neubývá pouze lesák rumělkový, který osídlil staré topoly v rozpadajících se větrolamech. Tesařík alpský a páchník hnědý patří k prioritně chráněným druhům v Evropské unii.

Staré stromy a tlející dřevo jsou podle vědců opomíjenou, ale mimořádně důležitou součástí přírody. Závisí na nich nejen tito brouci, ale i mnozí ptáci, netopýři, tisíce druhů hub, mechů, lišejníků a především hmyzu. Jde o jednu z nejrozmanitějších, ale s intenzifikací a modernizací lesnictví zároveň nejohroženějších složek české i evropské přírody.

Příčinu mizení těchto brouků vědci vidí především v intenzifikaci lesnictví, které v minulém století prodělalo stejně zásadní změny jako zemědělství. Intenzifikace zvedla výnosy z polí, ale vytlačila z nich zajíce a koroptve, zvýšila produkci dřeva, ale lesy se staly pro mnoho svých dosavadních obyvatel neobyvatelné. Jejich ohrožení obyvatelé ale mizejí i z rezervací a chráněných území. Takže ani nynější ochrana přírody si s péčí o přírodní rozmanitost neví rady.

Změnit tuto situaci mohou podle autorů projektu jen co nejpřesnější znalosti o životě těchto brouků a o tom, co k životu potřebují. Je proto nezbytné přesně popsat požadavky těchto organismů, zjistit, kde se vyskytuji, a podle toho navrhnout způsoby managementu jimi obývaných lokalit tak, aby bylo možné skloubit lesní hospodaření s jejich přežitím.

Projekt získal finanční podporu Technologické agentury ČR v programu Alfa.