Nedávný seminář v jednacím sále Senátu Parlamentu ČR ukázal, že spor o Národní park (NP) Šumava nekončí kompromisem u kulatého stolu. Akci pořádaly Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu PČR, dále platforma Zelená Šumava, Česká zemědělská společnost a Dendrologická Dobřichovice, o. s.

Mezi přednášejícími byli zejména lesničtí experti, mezi nimi také Hubert Demmelbauer, který je předsedou občanského hnutí na ochranu Bavorského lesa. Mezi vystupujícími se za řečnickým pultem vystřídali také odborníci z jiných profesí – sociolog, historik, publicista, lékařka a další. Přednášky a diskuse nebyly tentokrát pouze z oblasti stavu lesů v NP Šumava, ale s důrazem na společenská témata. To proto, že šumavská lesní, krajinná a sociologická tragédie nemá jen racionální původ, ale je i problémem ideologickým, politickým a duchovním.

Mezi přítomnými senátory nechyběli Jiřina Rippelová a Tomáš Jirsa ze šumavských senátních obvodů. Přítomny byly i další osobnosti z veřejného života – Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR a František Talián za Občanské sdružení Zachraňme Šumavu.

Na konferenci přednesené příspěvky přinesly drsnou satisfakci lesníkům. Letité kompromisy mezi lesnickým a biologickým způsobem ochrany přírody se nevyplatily. Na konci všech byl suchý les. Přednášející a diskutující také zhodnotili úspěšnost Správy NP Šumava v ochraně lesů před kůrovcem.

Ani po pěti letech se nepodařilo zastavit kůrovcovou kalamitu. Množství vytěženého kůrovcového dříví vypovídá o tom, že v jihočeské části parku je kůrovec na ústupu. Ovšem v lesích na území Plzeňského kraje, gradace usychání lesů trvá a stejný stav lze předpokládat i v letošním roce.

Proč tomu tak je, když v lesích mimo park je již po kalamitě? To byla spíše otázka na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, který se jednání v senátu úmyslně nezúčastnil a za to sklidil kritiku z předsednictva. Právě on na jaře 2011 vyřídil Stráského žádost o povolení zásahů proti kůrovci polovičatě. Výsledkem jeho naivního rozhodnutí a následných organizačních zmatků bylo nejméně 100 000 suchých stromů, které mohly zůstat zelenými. Dle uvedeného odborného odhadu mohla být roční těžba zhruba o tolik nižší, pokud by se zasahovalo včas a tam, kde to bylo nutné.

Ministr Chalupa se nepřítomností také vyhnul obhajobě jeho návrhu zákona o NP Šumava. V něm je navrhováno vyhlásit 26,5% prvních zón ihned a 35% v budoucnu. Jde tedy o 9 000 ha lesů, v nichž by mohl i nadále existovat vysoký zelený les avjeho stínu růst nový. A protože je známa tragická historie lesů v NP s rozsahem pouze 13% prvních zón, jen „zelený” snílek si namlouvá, že uvedené tisíce ha lesů zůstanou v budoucnu zelené. Na semináři bylo tak namístě,aby ministr garantoval, že 9 000 ha neuschne. Toho se však účastníkům nedostalo.