Ze světa
Lucie Suchá
V posledních deseti letech se kácení lesů celosvětově zpomalilo o třetinu. Zásluhu na tom nese Čína, která zalesňuje tisíce kilometrů čtverečních. Doufá, že lesy dají obživu lidem. V Amazonii se však kácení omezit nedaří.
Každý obrázek domorodců v pralese vzhlížejících s děsem v očích vzhůru k tomu podivnému neopeřenému vrčícímu ptáku v oblacích vzbuzuje celosvětově nadšení. Mohlo by to být totiž naposledy, co se podařilo z letadla vyfotografovat přírodní kmen, který ještě nepřišel do kontaktu s civilizací. Poslední takové nadšení vypuklo před týdnem. A provázela ho přirozeně varování před dalším kácením pralesů, který by tento kmen v Amazonii připravil omísto k životu. Nyní se však něco změnilo. Zpráva, kterou zveřejnila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nehrozí, nevaruje, neděsí. Alespoň ne tak, jak tomu bylo v minulých letech.
„Odlesňování se snížilo z osmi milionů hektarů ročně v devadesátých letech na průměrných pět milionů hektarů ročně v posledních deseti letech,” řekl v rozhovoru pro server Spiegel online Eduardo Rojas-Briales, odborník na problematiku lesů FAO.
Odlesňování se podařilo celosvětově zpomalit o 37 procent. Přibývá stále více nových porostů. Zlomil se tedy trend, na nějž jsme si již zvykli a smířili se s tím, že 1,6 miliardy lidí na světě jednou přijde o živobytí, které jim dávaly lesy, že přijdeme o převážnou většinu druhů zvířat i rostlin vázaných na stromy a kyslík si budeme vyrábět chemicky.
„Ještě v sedmdesátých letech bylo jasné, že kde vládne chudoba, ničí se lesy. Dnes se to mění. Zjišťujeme, že když země začínají industrializovat své zemědělství, pak dokážou i lépe pracovat s porosty. Tím samým, čím procházela Evropa v 19. století, tak nyní prochází Asie,” říká Rojas-Briales.
Kdo že to nyní zachraňuje Zemi? Je to mocnost, která rozhodně častěji než s vysazováním stromků je zmiňována v souvislosti s lidskými právy. Je to Čína.
„Lesní zdroje jsou důležitým aktivem pro zemědělce, pro něž jsou také hlavním zdrojem jejich produkce. Čína bude dál pokračovat v zalesňování, což považuje za hlavní opatření pro zlepšení životních podmínek a vymýcení chudoby,” řekl Zhu Lieke, čínský viceministr pro otázky zalesňování.
Čína podle dat FAO zvyšuje počet hektarů pokrytých lesem o tři miliony každý rok. „Žádná jiná země nic takového ještě nedokázala, je to obrovský podíl,” řekl serveru BBC Rojas-Briales.
Jakkoliv je zpráva FAO zlomová, jednu vadu na kráse má. A sice, že není les jako les. I přes masivní zalesňování (hlavní zásluhu má Asie) mizí každý rok z povrchu Země zelená plocha o velikosti Velké Británie. A to především v Latinské Americe. „Především Argentina je středobodem odlesňování. Situace v Brazílii se lehce zlepšila, ale i tam je ještě hodně práce,” dodal v rozhovoru pro Spiegel online RojasBriales.
Až příště uvidíte obrázek vyděšených pralesních lidí vzhlížejících k obloze, i tak raději zajásejte. Čínské umělé lesy sice pomohou s kyslíkem a obživou, původní kmeny, zvířata či rostliny se v nich však objeví těžko.
FAKTA
Jak si stojí lesy V letech 1990-2000 ubývalo ročně v průměru 83 tisíc kilometrů čtverečních lesů. V letech 2000-2010 to bylo ročně 52 tisíc kilometrů čtverečních. Zásluhu nese především Čína, Indie a Jižní Korea. Plocha lesů v Asii vzrostla z 905 tisíc kilometrů čtverečních v roce 2000 na loňských 1,198 mil. km čtverečních. Lesy pokrývají 40 milionů kilometrů čtverečních Země, tedy o něco méně než třetinu povrchu.