OLOMOUC Prioritními okruhy, které by se v roce 2012 měly začít intenzivně řešit, je především obnova lužních lesů a luk v často zaplavovaných územích, revitalizace vodních toků a obnova mezí, mokřadů a remízků v zemědělské krajině. V současnosti jsou rozsáhlé plochy zemědělských a lesních pozemků obhospodařovány bez ohledu na ochranu půdy a protipovodňovou ochranu.

Například pozemky mezi obcí Štěpánov a CHKO Litovelské Pomoraví jsou navzdory častému zaplavování každoročně orány, a tak dochází nejenom ke splachům půdy a hnojiv do řeky Moravy, ale i ke zvýšení povodňových rizik pro Olomouc a Horku. Na druhém břehu řeky hospodaří Lesy města Olomouce a zde by se dala očekávat větší vstřícnost k projektům protipovodňové ochrany. Není tomu tak - vedení městských lesů se zdráhá vydat souhlasné stanovisko s revitalizací řek Písečné a Moravy. Doufejme, že město Olomouc, jako vlastník lesů v záplavovém území, si brzy uvědomí prioritu protipovodňové ochrany města. U zemědělců je však situace složitější. Zatravnění či zalesnění pozemků se bez důkladné znalosti dotačních titulů zdá být ekonomicky nezajímavým a zemědělci sami nemají na čistotě vody či protipovodňové ochraně sídel níže po proudu řeky přímý zájem. Zvyšující se poptávka po palivovém dříví a změna dotací však brzy mohou v tomto ohledu mnohé změnit. Po založení porostů olše, vrby, jasanu a dubu by za několik let bylo na těchto pozemcích možné produkovat energetickou biomasu a používat ji v centrální výtopně v některé z blízkých obcí nebo palivové dřevo přímo prodávat. Stejná příležitost existuje i podél mnoha dalších řek v Hornomoravském úvalu.