V Amazonii za posledních bezmála čtyřicet let ubylo deset procent původní vegetace, což je zhruba třetina rozlohy Evropské unie. Z většiny se jedná o deštné pralesy. V čele odlesňování stojí Brazílie, uvádí podle agentury AP nová studie.
Mezi lety 1985 a 2021 se odlesněná plocha v Amazonii prudce zvýšila ze 490 000 kilometrů čtverečních na 1,25 milionu kilometrů čtverečních, což je bezprecedentní nárůst, uvedlo sdružení nevládních organizace RAISG, které na studii spolupracovalo s kartografickým projektem Mapbiomas.
K výsledku dospěli autoři studie na základě každoročního satelitního snímkování v Bolívii, Peru, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Venezuele, Surinamu, Guyaně a Francouzské Guyaně.
„Ztráty jsou obrovské, prakticky nevratné,“ uvádí se v prohlášení organizace RAISG. „Údaje představují oranžové světlo a vyvolávají naléhavou potřebu koordinovaných, rozhodných a přesvědčivých mezinárodních opatření.“
Brazílie, které patří přibližně dvě třetiny plochy Amazonie, stojí rovněž v čele odlesňování tohoto regionu. Za téměř čtyři desetiletí bylo zničeno 19 procent jejího deštného pralesa - především kvůli rozšiřování chovu dobytka, které je podněcováno budováním nových silnic. Na tuto zemi připadá 84 procent všech zničených pralesů v Amazonii za dané období.
Podle studie zveřejněné v roce 2021 v časopise Nature je odlesňování tak rozsáhlé, že východní Amazonie přestala být pro Zemi pohlcovačem oxidu uhličitého a stala se naopak jeho zdrojem.
V roce 2021 pokrývaly 74 procent rozlohy Amazonie tropické deštné lesy a devět procent ostatní přirozené typy vegetace. V oblasti o rozloze 8,5 milionu kilometrů čtverečních žije podle odhadů na 47 milionů lidí.
„V celé Amazonii je uloženo nejméně 75 miliard tun oxidu uhličitého,“ uvedl Wayne Walker, výzkumný pracovník amerického institutu Woodwell Climate Research Center. „Kdyby všechen tento oxid uhličitý okamžitě skončil v atmosféře, představovalo by to asi sedminásobek celosvětových ročních emisí,“ dodal.
ČTK
