Antimonopolní úřad minulý týden předběžným opatřením pozastavil obří tendr státního podniku Lesy ČR na práce v lesích po roce 2012. Bez bližších podrobností to oznámil předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj. Lesy ČR tak nemohou s vítězi uzavřít smlouvy. Podle mluvčího Lesů ČR Zbyňka Boublíka podá firma proti vydání předběžného opatření rozklad.

ÚOHS dostal podle agenturních informací dva podněty. Na základě jednoho z nich zahájil správní řízení a vydal i předběžné opatření. Ta úřad vydává pouze v případech, kdy má pochybnosti o správnosti postupu zadavatele. V čem však tyto pochybnosti v případě Lesů ČR spočívají, Rafaj neupřesnil.

To samozřejmě vadí i státnímu podniku. „Netušíme, proti jakým podezřením ÚOHS se máme bránit,” uvedl Boublík. Podle něj je postup ÚOHS překvapující. Současný tendr údajně vychází z loňského zadávacího řízení, které ÚOHS také zkoumal a žádné chyby nenašel. Podle Boublíka Lesy ČR dál ještě více zjednodušily podmínky, aby byly garance „absolutně svobodné soutěže o zakázku co největší”. „Věříme, že ÚOHS v co nejkratší době blíže specifikuje své pochybnosti, které státní podnik bude moci úřadu úspěšně vyvrátit tak, aby bylo správní řízení co nejdříve zastaveno,” dodal Boublík.

Chybějící zdůvodnění se příliš nelíbí ani ministrovi zemědělství Petru Bendlovi. „To rozhodnutí ÚOHS respektujeme zcela v souladu se zákonem. Co nás trochu trápí, je, že v tom nařízení není napsáno nic k důvodům toho pozastavení. Proto jsem zvědav, jaké ty důvody ve skutečnosti jsou, a jak je lesy budou případně vyvracet,” řekl. Ministerstvo má nyní podle něj 15 dní na to, aby zvážilo, jak bude postupovat dál.

Z oficiálního přehledu podaných nabídek vyplývá, že nejlepší cenovou nabídku na lesní práce dala v tendru společnost Less & Forest, a to na 88 jednotkách, což znamená vítězství na 75 procentech z nich. Firma ale uvedla, že se nedá čekat, že by Less & Forest pracoval na všech jednotkách, neboť na to nemá dostatečnou kapacitu.

Předseda představenstva holdingu Less Jan Mičánek se domnívá, že žádný zákonný důvod pro zrušení tendru neexistuje. „Myslím si, ale to je skutečně moje domněnka, která z ničeho nevychází, že to je z jejich strany jenom lhůta na přezkoumání té věci,” řekl v první reakci Mičánek, který věří, že pozastavení tendru bude třeba jen otázkou týdne.

Kritici opatření vítají

Kritici tendru z řad politiků i nevládních organizací krok antimonopolního úřadu vítají a znovu se ozývají hlasy volající po úplném zrušení soutěže a personálních změnách ve státním podniku. Předseda Asociace krajů a stínový ministr zemědělství ČSSD Michal Hašek uvedl, že soutěž kritizoval a varoval před monopolizací a netransparentností. „Znovu žádám v této souvislosti premiéra Petra Nečase a ministra Petra Bendla o audit Lesů ČR a znovuotevření debaty o tzv. Dřevěné knize za účasti odborné veřejnosti i opozice,” uvedl.

Koaliční Věci veřejné zprávu o pozastavení tendru uvítaly. Vládní strana dlouhodobě kritizuje koncepci hospodaření ve státních lesích, známou jako Dřevěná kniha, která vznikla na ministerstvu zemědělství v době, kdy jej vedl Ivan Fuksa. „Koncepce Dřevěné knihy vedla k monopolizaci těžby a prodeje dřeva, na což jsem nejen já dávno upozorňovala a což se jasně potvrdilo výsledkem výběrového řízení. Aby téměř 80 procent územních jednotek obhospodařovala jediná firma? To je nevídané,” uvedla místopředsedkyně strany Kateřina Klasnová. „Věřím, že by závěry antimonopolního úřadu mohly vést k přehodnocení Dřevěné knihy i k obměně managementu Lesů ČR,” dodala.

Podle Jaromíra Bláhy z ekologického Hnutí Duha provizorium, které pozastavením tendrů vznikne, otevře ještě větší prostor pro korupci. „Nový ministr by měl udělat pořádek, megatendr úplně zrušit a odvolat generálního ředitele Lesů ČR, který je za zpackané zakázky spoluzodpovědný, a připravit nová pravidla,” řekl. Pravidla by podle něj měla vycházet z doporučení expertní skupiny Národního lesnického programu, což je koncepční dokument, který v minulosti vláda přijala. Ekologové, stejně jako někteří další kritici upozorňují, že tendry Lesů ČR z koncepce nevycházejí, ač by měly.

Podle šéfa Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů Zdeňka Valného, dlouhodobě asi nejostřejšího kritika tendru, je velkým rizikem neprůhledné vlastnictví firem. Nelze prý vyloučit, že absolutní vítěz tendru je majetkově propojen s některými minoritními vítězi, nebo se takové propojení chystá. „To by pak i v případě odstoupení dominantního vítěze z prvního místa a přepouštění zakázky propojeným firmám znamenalo neměnný monopolní vztah,” podotkl.

„Situace se vyhrotila a je to tam, kde jsme předpovídali, že to bude,” řekl František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Podle něj se potvrzuje to, že je potřeba změnit celý systém obhospodařování státních lesů. Vítěz tendru podle Kučery nastavil ceny dřeva nereálně vysoko. „Pro velké zpracovatele to znamenalo velký problém a pro malé to byla katastrofa, ta cena je pro ně nedosažitelná,” řekl. Trh se dřevem podle něj ale utrpí i tehdy, když se kvůli zrušení tendru počátkem roku zastaví těžba ve státních lesích, což už se opakovaně stalo. Naopak Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře ČR považuje dokončení tendru za nejrozumnější možné řešení, řekl jeho výkonný sekretář Václav Šebek.

Vítězové tendrů Lesů ČR měli zajišťovat pěstební práce, dřevo budou těžit a sami prodávat. Soutěžilo se o 90 procent těžby dříví, zbývající desetina území zůstala vyhrazena k samostatné soutěži určené zejména malým firmám s regionální působností. Vítězné firmy ve velkém tendru měly povinnost pětinu vytěženého dřeva nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.