»Byznys na Vysočině Dřevozpracující závod ve Ždírci nad Doubravou vyváží nyní čtyřicet procent produkce. Odbytiště má firma například i v Asii nebo Africe

ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU Významným zaměstnavatelem na severu Havlíčkobrodska je pila a dřevozpracující závod finské společnosti Stora Enso. Práci tam má zhruba 350 lidí.

Podnik se v minulých letech rozvíjel, pak jej zasáhla globální hospodářská krize a nyní vznikají plány na další rozvoj. V rozhovoru se o nich zmínil jednatel závodu František Vomočil. Také vylíčil, jak může výrobu firmy ovlivnit událost, jakou bylo zemětřesení v Japonsku a havárie elektrárny ve Fukušimě.

* Kolik dřeva zpracuje ročně ždírecký závod? A s jakým obratem?

Ročně zpracujeme okolo 950 tisíc metrů krychlových dřeva s celkovým ročním obratem téměř 150 milionů eur.

* Skoro milion kubíků dřeva, to je nepředstavitelné množství. Dá se říct, jakou plochu lesa ročně závod ve Ždírci zpracuje?

Velmi zjednodušeným výpočtem to může být plocha o rozloze okolo 2 500 hektarů.

* Kudy takový náklad dřeva do areálu ve Ždírci nad Doubravou proudí?

Z 83 procent využíváme silniční síť a ze 17 procent železnici.

* Převaha silniční dopravy, to nezní moc ekologicky. Proč nejsou ta čísla naopak - ve prospěch železnice?

Tato procenta se týkají dovozu suroviny ke zpracování, tedy jehličnaté kulatiny do závodu. Vše se odvíjí od otázky ceny a rychlosti. Bohužel, silniční přeprava má dnes tu výhodu, že je cenově konkurenceschopná nebo i levnější než železniční přeprava a z hlediska rychlosti je rozhodně pružnější. Dřevo se naloží pouze jednou v lese a vyloží v závodě, kdežto u železniční přepravy se dřevo musí z lesa přepravit k vlaku na nakládací rampu a znovu v závodě z vlaku vykládat.

* Cesta po železnici je tedy zatím pro vás nevýhodná.

Složitá manipulace samozřejmě prodražuje logistickou zátěž. Pokud se má něco změnit, musí to vzejít z podpory železniční přepravy jako ekologické dopravy od státu nebo železniční dopravce musí najít efektivnější cestu přepravy jehličnaté kulatiny ke zpracovateli. Jak, to není otázka na nás.

* Jaký je poměr vývozu a výroby pro tuzemský trh?

Export je zhruba na úrovni 40 procent. V devadesátých letech byl na 98 procentech.

* To je výrazná změna, čím to je?

Je to dáno jednak tím, že pila má interního zákazníka, kterému dodává řezivo pro výrobu. A také máme každým rokem více zákazníků v České republice, a my tak nemusíme složitě exportovat a hledat logistická řešení v zahraničí.

* Kolik máte zaměstnanců?

Přímo ve Ždírci měla pila před vstupem zahraničního kapitálu okolo stovky zaměstnanců. Dnes u nás pracuje kolem 350 lidí. »

Fukušimu jsme cítili v odbytu

»Byznys na Vysočině Dřevozpracující závod ve Ždírci nad Doubravou vyváží čtyřicet procent produkce. Odbytiště jsou i v Asii nebo Africe

* Jaká je fluktuace zaměstnanců?

Obměna personálu je minimální a dá se říct, že téměř nulová.

* Ovlivnila počty zaměstnanců nebo strategii podniku hospodářská krize? Jak jste ji přežili?

Krize se u nás projevila nejvýrazněji na přelomu let 2008 a 2009, kdy klesla poptávka, na což jsme reagovali redukcí výroby o pětinu, tedy zhruba o jednu směnu. Pro porovnání, konkurence podle našich informací přitom musela výrobu redukovat o 50 až 70 procent. Pak jsme se začali orientovat na výkonnost výroby a efektivitu práce, abychom byli ve třísměnném provozu schopni co nejdříve dohnat manko, které nám způsobil výpadek čtvrté směny. To se nám podařilo a z toho důvodu se už dnes k nepřetržitému provozu ani vracet nechceme. Krize nás paradoxně mnohé naučila, a přinesla tak i pozitivní efekty v produktivitě a efektivnosti.

* Na jaké pozici je ve vašem oboru nyní celá nadnárodní společnost Stora Enso v Evropě?

Patříme k největší lesní a dřevozpracující společnosti v Evropě.

* Ždírecký podnik svou historií sahá až do roku 1872. Můžete zmínit ty nejzásadnější investice z posledních let?

Nejzásadnější investice jsme v závodě ve Ždírci nad Doubravou provedli v letech 2001 až 2006, kdy jsme zejména postavili nový závod na výrobu konstrukčních lepených prvků používaných ve stavebnictví (tento závod vyrostl v letech 2001 a 2002 - pozn. redakce). Další důležitou investicí byla v letech 2005 a 2006 modernizace pilařské linky. Nyní připravujeme záměr výstavby takzvané kogenerační jednotky. Díky ní nebudeme vyrábět z provozu pouze teplo, ale už i elektrickou energii, kterou budeme sami spotřebovávat nebo dodávat do sítě. Investice je to zhruba za 21 milionů eur, tedy v přepočtu asi za 500 milionů korun. Návratnost tohoto zařízení je spočítána přibližně na pět až šest let.

* Umožní tato plánovaná investice i další rozvoj areálu a výroby ve Žďírci?

Výstavba kogenerační jednotky nám umožní roční produkci až 50 tisíc tun pelet vyráběných z pilin a hoblin. Na výrobu takového množství pelet nám v současnosti chybí suchý materiál - hobliny nebo piliny. Na jejich sušení nemáme dostatek tepla. Poté, co bude fungovat kogenerační jednotka, bude situace jiná.

* Padesát tisíc tun pelet, to je hodně. Nebude pak nedostatek pilin pro další odběratele?

Jedním z našich největších odběratelů pilin je jihlavský Kronospan. Myslím, že nová situace neovlivní nijak zásadně dodávky této firmě.

* Firma Stora Enso se v celoevropském měřítku v posledních letech hodně profiluje i ve vztahu ke koncovému zákazníkovi. Už nechce být jenom hrubým zpracovatelem dřeva. O jaké nové finální produkty rozšiřuje sortiment?

Především se v poslední době jedná o výrobu, která je zajišťována v centrální Evropě. V rakouském závodě společnosti Stora Enso se vyrábí takzvané CLT, tedy masivní dřevěné panely, které slouží k výrobě dřevěných domů. Je to forma „stavebnice”, kdy se přesně podle projektu vyrobí panely na míru a pak se přímo na základové desce stavby během dvou tří dnů smontují. Hrubá stavba je velmi rychle hotová. V současné době se staví již druhý takový výrobní závod v rakouském Ybbsu. Do provozu bude uveden v prvním pololetí 2012.

* Ždírecký závod má s touto finální výrobou, s panely pro dřevěné domy, něco společného?

Doufáme, že pokud bude finální výrobek úspěšný v Rakousku a v zemích, kam se vyváží (Německo a Itálie), není vyloučené, že výroba podobného produktu může být v budoucnu umístěna v dalších zemích, například v Česku nebo Polsku. Vše je odvislé od spokojenosti zákazníků a od rozhodnutí vyššího managementu. U nás ve Ždírci je kromě provozu pily, sušicího a hoblovacího procesu zastoupená výroba konstrukčních lepených prvků, což plně odpovídá konceptu ve firemní divizi Wood Products.

* Dnes se dřevěné montované stavby čím dál více prosazují. Jak citelný je boj mezi dřevařskými a betonářskými lobby?

Myslím, že vše je jen o marketingu a o osvětě. V minulých letech, zejména počátkem 90. let, byla lesní a dílem i pilařská výroba vnímána částí laické veřejnosti jako negativní proces, který les využívá pouze k hospodářským a ekonomickým účelům a může docházet i k „drancování” lesa. S takovými názory jsme se setkávali.

* Dnes je situace jiná?

V České republice se mnoho let dřevo spíš nedotěžuje, možnost těžby je tak teoreticky vyšší, než je současná praxe. Navíc dřevo je obnovitelný zdroj, tedy jeho používání šetří neobnovitelné zdroje. Do budoucna jsem velký optimista, protože pracujeme s materiálem, ke kterému se náš zákazník bude víc a víc klonit pro jeho vlastnosti.

* O kolik by se mohla ještě zvýšit produkce závodu ve Ždírci nad Doubravou? Tak abyste jeli na plný výkon.

Pokud bychom zavedli i čtvrtou směnu a systém z let před krizí, mohli bychom dosáhnout kapacity zpracování dřeva někde kolem 1 150 tisíc kubíků. Ovšem dnes takovou ambici nemáme.

* Co ovlivňuje výrobu ve Ždírci? Říkal jste mi třeba, že to byla i katastrofa ve Fukušimě.

Centrální Evropa je silným výrobcem na japonský trh. Havárie ve Fukušimě se projevila v naší výrobě výrazně na jeden či dva měsíce. Dnes už je ale situace stabilizovaná a v Japonsku by měla teoreticky nastat konjunktura kvůli obnově zničených budov. Japonsko a Amerika jsou největší importéři na světě, co se týče dřevostaveb.

FAKTA František Vomočil (48) * Narodil se 5. května 1963. * Vystudoval střední obchodní akademii ve Svitavách. * Přes dvacet let je zaměstnán v dřevozpracujícím průmyslu. * Nyní figuruje na pozici jednatele a finančního ředitele společnosti Stora Enso Wood Products v České republice a v Polsku. * Je předsedou správní rady Nadace Dřevo pro život. Firma Stora Enso Ždírec nad Doubravou * Ždírecký závod zpracuje ročně okolo 950 tisíc metrů krychlových dřeva. Velmi zjednodušeným výpočtem to může být plocha o rozloze 2 500 hektarů lesa. * Firma má celkovým roční obrat ve výši téměř 150 milionů eur. * Dnes v tomto závodě pracuje kolem 350 osob.