Ochránci přírody volají o pomoc: brazilští zákonodárci připravili normu, která vychází vstříc hlavně menším farmářům. A má zmírnit přísné zákony na ochranu lesů. Katastrofa, komentují zákon brazilští ekologové.

BRASÍLIA, PRAHA „Tato země je naše. Oni mohou odejít zpátky do svých měst, ale my žijeme tady, v lese. Kácejí stromy, ničí okolí. Zabijí každé zvíře, které uvidí. Budeme mít hlad,” říká Pire’i Ma’a reportérovi listu The Observer.

Pire’i Ma’a je příslušníkem kmene Awá, který žije v brazilské části Amazonie. Podle expertů jsou jeho lidé v současnosti nejohroženějším kmenem této planety.

„Oni” jsou dřevorubci či farmáři, kteří se na území původních obyvatel Brazílie derou. A najímají si k tomu zabijáky neboli pistoleros, kteří indiány likvidují.

Krutí vrazi i sametoví lobbisté

Zkraje roku šokovala svět zpráva, podle které těžaři či jejich pohůnci loni upálili osmiletou indiánskou dívenku. Pro výstrahu odbojným obyvatelům lesa.

„Patřila k jinému kmeni, který žije hluboko v lese a se světem okolo není v žádném kontaktu. Bylo to nejspíš vůbec poprvé, co viděla bělochy,” uvedl tehdy hořce Luís Carlos Guajajaras, lídr jiného amazonského kmene, pro deník The Daily Telegraph. A dodal, že vrazi se prý při mučení dítěte smáli.

Svět o brutálním počínání pistoleros a jejich zaměstnavatelů ví i díky vystoupení britského herce Colina Firtha, který se za kmen Awá u brazilských úřadů přimluvil. Odporné metody zabijáků jistě odpuzují i zákonodárce demokratické Brazílie. Ti však zřejmě podlehli nesrovnatelně citlivějšímu, přesto činnému postupu - lobbingu.

A tak se stalo, že brazilský Senát již loni schválil zákon, který mění, respektive zmírňuje dosavadní zákony o ochraně (pra)lesů. Politici vyslechli volání zemědělské lobby, v Brazílii velmi silné. Včera dostali zákon na stůl poslanci dolní komory: ti s ním také většinou nemají problém.

Kdo problém cítí, jsou ekologové. „Pokud zákon projde, bude to pro životní prostřední katastrofa. Přijetí normy povede k dalšímu, rychlejšímu odlesňování a znamená amnestii pro ty, kteří již porušili zákony,” uvádí Paulo Adario z organizace Greenpeace, který je koordinátorem její kampaně na záchranu amazonských pralesů.

Oč jde? Zemědělci zřejmě budou moci rozšířit - hlavně v Amazonii - pastviny a pole. Měli by totiž dostat možnost zemědělsky využívat také půdu blíže vodním tokům. A na dalších místech, kde jim to úřady dosud zakazovaly, například kvůli nebezpečí sesuvů půdy. Nový zákon navíc přenese mnohé pravomoce v ochraně životního prostředí na jednotlivé státy - Brazílie je federací. Lze předpokládat, že zvláště ve státech se silným podílem zemědělců či potenciálem pro těžbu dřeva budou místní politici hůře odolávat tlaku na zmírnění přísných ekologických pravidel.

Poslední nadějí ekologů je prezidentka. Podepíše?

Je pravda, že Brazílie přijala značně nesmlouvavé ekologické zákony. Proto se svět mohl loni radovat, že odlesňování amazonského deštného pralesa sice i v roce 2011 pokračovalo, ale nejpomaleji za posledních 23 roků.

Nový zákon všechna ochranářská pravidla neruší a nezákonnou těžbu samozřejmě nepovoluje. Vychází vstříc hlavně zemědělcům, podle cynických hlasů především pěstitelům sóji, kteří bohatnou na obchodu s Čínou. Ekologům zbývá již jen jediná naděje, prezidentka Dilma Rousseffová, která musí normu podepsat. Ta dala najevo, že s některými částmi zákona nesouhlasí, a proto zřejmě normu vrátí zákonodárcům.