Tam, kde rostly borové háje, zeje nyní les prázdnotou, a podobné to zanedlouho bude i se smrkovými nebo modřínovými porosty v celém Podyjí. Projet se v těchto dnech na kole tímto národním parkem třeba mezi Hradištěm a Mašovicemi není nic romantického.

Holé mýtiny, těžkou technikou vyježděné koleje v kdysi hustém lese a vyskládané klády určené k následnému prodeji nijak nepřipomínají nedotčenou krajinu národního parku.

"Jezdím tudy s přáteli každý rok. To, co je ale teď vidět, je k pláči. Všude v Podyjí převládají duby, když je pak někde pár borovic, hned je pokácí. A přitom se takzvaní ochránci pyšní, kolik je tady druhů rostlin a živočichů. Takhle tady nezbude nic," míní Jakub Sláma z Brněnska, který do Podyjí pravidelně vyráží na kole.

Právě v okolí Hradiště, ale i na Čížovsku nebo na Vranovsku nyní lesníci těží černé borovice, modříny a další jehličnany. Nahradit je mají buky a duby a další listnaté dřeviny - podobně jako časem i jinde v národním parku.  Kácené stromy do Podyjí nepatří, vysvětluje správa parku

A proč vlastně má být Podyjí v budoucnu téměř bez jehličnatých stromů? Správa parku to zdůvodňuje tím, že tyto dřeviny tam nejsou původní.

"Z lesů Podyjí nyní těžíme hlavně borovici černou a modříny, ale na některých místech i smrky a borovice lesní. Člověk je pro ekonomickou výhodnost rozšiřoval na místa, kam s ohledem na jejich životní nároky nepatří. Smrk a borovice se navíc vysazovaly v monokulturách, kde chybí mezidruhový konkurenční boj o takzvané místo na slunci," zdůvodňuje rozsáhlou těžbu jehličnanů vedoucí odboru péče o les Správy Podyjí Petr Vančura.

Stejnověké a stejnorodé porosty vysazené mimo jejich přirozené lokality mají podle něj navíc horší stabilitu a odolnost. "Jsou náchylné na působení nepříznivých vlivů, jako je sucho, silný vítr, mokrý sníh, dřevokazné houby, hniloby nebo podkorní hmyz," míní pracovník správy parku.  "Holiny nevznikají. Tam, kde se těží, jsou tisíce semenáčků"

Turistům a místním ale vadí nejen to, že z Podyjí kvapem mizí atraktivní jehličnany, ale že po těžbě vznikají rozsáhlé holiny, které přitom správa parku ještě před několika lety odmítala.

Pokácené stromy ve druhé zóně.

Pohled z cesty Králův stolec - Hradiště směrem k řece.

"O žádné holiny ale nyní určitě nejde. V místech, kde se těží, jsou vidět tisíce malých semenáčků převážně dubů a habrů," tvrdí Vančura. Přesvědčit obyvatele o nutnosti těžby jehličnanů se ale přírodovědcům stále nedaří.

"Prostě mají teď od státu peníze a potřebují je někde rozpustit, tak proč ne na těžbu. Navíc za vytěžené dřevo dostanou další nemalé peníze," vidí příčiny jeden z obyvatel městské části Hradiště, který nechce být jmenován. Takové nařčení ale správa národního parku odmítá.