Vývoj lesa na pískovcích byl podstatně dynamičtější, než dosud prezentují konzervativní modely přirozené druhové skladby dřevin.

Tajemství pískovcových skal jedno po druhém mizí. Průlomové studie z nedávné doby, které se zabývají druhovou skladbou lesa, odhalily, že na lesní i ostatní ekosystémy na pískovcích měly výrazný vliv přirozeně vznikající požáry. Učebnicový příklad o jejich významu pro sekvojové lesy v USA lze doložit příklady z domácích pískovcových měst i dalších skal.

Díky reliéfu s extrémně suchými partiemi na vrcholcích skal s množstvím hořlavého materiálu vystaveného slunečnímu žáru tato území opakovaně zasahovaly přirozené požáry, které pravděpodobně vznikaly zejména od blesků. Vývoj lesa proto byl i před příchodem lidské civilizace minimálně v minulých pěti tisících letech podstatně dynamičtější, než věda dosud předpokládala. Je tedy možné, že podíl nejen borovice, ale i smrku a břízy byl v pralesích pískovcových oblastí významně vyšší, než se dosud vykládalo.

Čas teprve ukáže, jak tyto výsledky změní způsob managementu chráněných území a do jaké míry budou tyto přirozené procesy do budoucna umožněny či simulovány. Požár i v takových lesích je považován za největšího nepřítele, a dospěje-li věda na základě zmíněného výzkumu k opačnému závěru, nepochybně narazí na lesnickou tradici jako kůrovec v bezzásahových zónách Šumavy. Před laserem se žádná skála neschová

Poznání o dynamice vývoje ekosystémů způsobené přirozenými požáry není jedinou novinkou v právě prezentovaných výzkumech pískovců. S rozvojem technologií dálkového průzkumu Země, konkrétně využitím laserového skeneru, který dokáže pronikat vegetací (technologie LIDAR), získali vědci v nedávné době podrobný obraz reliéfu významných pískovcových oblastí s detailním rozlišením. Ten nejen napomáhá popisu těžko přístupných a členitých terénů s lesním porostem, poznání vzniku pískovcové krajiny, objevování nezřetelných pozůstatků historického osídlení, ale odhaluje i současné problémy půdní eroze.

Na formování druhové skladby rostlin a živočichů má velký vliv mikroklima, které se v členitém reliéfu plošin, skalních stěn, skalních měst a roklí značně mění

Daří se také zpřesňovat časové představy o vzniku pískovcových útvarů. Některé pískovcové jeskyně totiž obsahují druhotné vápencové výplně, takzvané speleotémy. Jsou to tenké, plošně nepříliš rozsáhlé povlaky, jejichž datování umožňují moderní radiouhlíkové a radioizotopové metody. Na základě těchto výzkumů lze usuzovat, že se současná podoba pískovcových neboli pseudokrasových jeskyní vytvořila během starších čtvrtohor. Zato od konce poslední doby ledové se příliš nemění.

Pískovcová města i skalní dutiny prolézá či v mladším čase prolézala většina z nás. Leckdo si o jejich vývoji učinil stereotypy, které bude třeba na základě nových výzkumů změnit. Zprávu o novinkách výzkumu pseudokrasu pomohl ČESKÉ POZICI zpřístupnit zástupce vedoucí Správy CHKO Broumovsko Petr Kuna. Výzkumné práce byly prezentovány pod patronací Wroclavské univerzity na mezinárodní konferenci v lázních Kudowa Zdrój, nedaleko od polského národního parku Góry Stolowe a českých přírodních pískovcových skvostů Broumovských stěn a Adršpašsko-teplických skal.Vztah živých na neživých složek ekosystémů

Přítomné vědce a ekology také zaujaly výsledky nejnovějších studií, které zkoumají vztahy mezi živými a neživými složkami ekosystémů. Na formování druhové skladby rostlin a živočichů má velký vliv mikroklima, které se v členitém reliéfu plošin, skalních stěn, skalních měst a roklí značně mění. Proto jsou na malé ploše takřka vedle sebe odlišné ekosystémy. Ty v hlubokých stržích mají svou obdobu ve vysokých horách, a naopak na vysokých skalách najdeme sluncem a větrem vysoušená stanoviště příbuzná suchým stepím.

Až dosud bylo obtížné zaznamenávat natolik propastné rozdíly v teplotě a vlhkosti, které charakterizují konkrétní mikroklima. Vývoj cenově dostupných, lehkých a v terénu odolných automatických měřidel teploty a vlhkosti s elektronickou pamětí však umožnil velký pokrok v podrobném měření meteorologických veličin. První miliony záznamů pořízených za pouhý rok na několika stovkách měřidel se budou ještě dlouho zpracovávat. Ale vědci a ochranáři jsou přesvědčeni, že po důkladném vyhodnocení poskytnou i ony převratné informace o pískovcovém pseudokrasu.