Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
7 bývalých ministrů životního prostředí se obrací na toho současného Tomáše Chalupu. Důvod? Zvažované kácení v nejcennějších zónách šumavského národního parku. V otevřeném dopise vyzývají šéfa resortu, aby o této věci rozhodl na základě odborných názorů a ne na politickou objednávku. Recepty ředitele národního parku Jana Stráského v sobě podle bývalých ministrů nesou velká rizika. Jedním z autorů dopisu je taky Bedřich Moldan, současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí, dobrý večer.
Bedřich MOLDAN, současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí
Dobrý večer.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane profesore, proč především jste se obrátili na ministra Chalupu tím otevřeným dopisem?
Bedřich MOLDAN, současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí
Protože soudíme, že právě pan ministr je tou zodpovědnou osobou, která nakonec rozhodne, co se s tou Šumavou stane.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Co by Šumavě hrozilo, kdyby se začalo kácet i v dosud i bezzásahových oblastech národního parku podle vašeho názoru?
Bedřich MOLDAN, současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí
Podle, podle mého názoru by to byl takový signál, že se celá koncepce národního parku šumavského zásadně změní. 20 let tam probíhá taková veliká snah o to, aby skutečně příroda tam byla tím hlavním, co se... o co na Šumavě jde, její ochrana a to, aby se... vlastně jsme chtěli využít toho, že tam dlouhou dobu nebyly, nebylo lidské hospodaření, že tam příroda skutečně mohla postupně jaksi nabývat síly a řídit si své přírodní procesy sama. A tohle to by potom znamenalo, že vlastně tenhle ten proces se uměle přeruší a to si myslíme, že by bylo špatně.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Co říkáte na názory, že boj s kůrovcem je třeba zesílit, že si příroda sama neporadí?
Bedřich MOLDAN, současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí
Určitě si příroda sama neporadí, pokud jde o hospodářské lesy. Ale v národním parku hospodářské lesy nejsou. Jde o to ochránit ty lesy, které jsou na okraji, které jsou za okrajem parku. To znamená ty hospodářské lesy, které skutečně je potřeba chránit proti všem škůdcům včetně kůrovce a proti nejrůznějším dalším vlivům, ale to neplatí pro národní park a speciálně to neplatí pro ty první zóny, které skutečně by měly být plně bezzásahové.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pokud by se kácelo i v těch bezzásahových zónách, byl by to podle vás nevratný proces?
Bedřich MOLDAN, současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí
Tak určitě nevratný, příroda si samozřejmě časem pomůže, takže nemůžeme říct, že by tohle to bylo nějak nevratné z takového jaksi hlediska. Když bychom se na to dívali opravdu, řekněme, tak obrazně řečeno, sub specie aeternitatis, ale co se týče nějakého blízké, nějaké blízké budoucnosti, řekněme, počítáno v letech nebo maximálně v malých desítkách let, tak by to určitě byl zásah nevratný.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Vy v otevřeném dopise ministrovi životního prostředí varujete zejména před použitím insekticidů k hubení kůrovce. Proč je to tak nebezpečné?
Bedřich MOLDAN, současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí
Protože ty insekticidy nejsou specifické. Základem těch všech přírodních procesů nejsou jenom ty viditelné přírodní organismy, jako jsou třeba stromy, ale je to celý, celý ten ekosystém, všechno živé, co tam je. A ti bezobratlí, kteří by byli právě obětí toho, těch chemických, chemických zásahů, tak ti jsou tam samozřejmě neobyčejně důležitým, důležitou součástí celého toho ekosystému. Takže z toho máme vlastně největší obavy.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje bývalý ministr životního prostředí a ředitel Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan, děkuji za rozhovor, na shledanou.
Bedřich MOLDAN, současný ředitel Centra pro otázky životního prostředí
Na shledanou, děkuji také.
