Zásah policie proti demonstrantům na Šumavě byl nezákonný. Krajský soud v Plzni dal zapravdu účastníkovi blokády kácení .

Policie při zásahu proti shromáždění aktivistů blokujících kácení stromů v Národním parku Šumava postupovala protizákonně.  Pravomocně o tom rozhodl Krajský soud v Plzni a proti jeho verdiktu již není odvolání. O odvolání - tentokrát však krajského náčelníka a velitele zásahu - by měl naopak uvažovat policejní prezident Petr Lessy. Po dobu více než měsíční blokády si oba pánové nevšimli, že zasahují na nesprávné straně sporu.

Ke kácení v Národním parku Šumava neměl ředitel Jan Stráský a jím vyslaní pracovníci patřičná povolení. Žalobce, známý přírodovědec a brněnský zastupitel Mojmír Vlašín, se kácení snažil nejprve zabránit formou podnětů kompetentním orgánům i oznámením na policii. Když ale i přes další výzvy veřejnosti byly úřady nečinné, zvolili ekolog a další aktivisté blokádu jako poslední možnost záchrany přírodní hodnoty.

Policie se však postavila na stranu těžařů a na žádost správy národního parku začala vůči demonstrantům zasahovat, aniž by jakkoliv zkoumala, zda je kácení v chráněné lokalitě oprávněné. Jedinou ochranou účastníků shromáždění bylo následné soudní přezkoumání.Policejní chyba na chybu

Podle soudu byla blokáda veřejným shromážděním, které lze rozpustit pouze ze závažných důvodů. Přítomnost policie na místě těžby za účelem ochrany života a zdraví ve vyhrocené situaci byla oprávněná, policie ovšem pochybila při posuzování, proti komu má být zakročeno. Nedostatečně zjistila skutkový stav, nezabývala se dostatečně důvody oprávněnosti kácení v dané lokalitě. Rozsudek s podrobným odůvodněním bude k dispozici do měsíce. Přesto policie trvá na tom, že její zákrok na Šumavě byl v souladu se zákonem. Uvedla to ve čtvrtek policejní mluvčí Martina Kohoutová.

Při nezákonném rozpuštění demonstrace navíc policisté dle soudu neužili zákonných prostředků. Vynášení demonstrantů z prostoru, který si předtím policisté ohradili páskou, a jejich nedobrovolný odvoz na vzdálenou služebnu byl soustavným překračováním českého právního řádu.

"Policejní zásah byl poplatný pojetí policejního státu, jaký jsme dobře poznali do roku 1989. Policie slepě zasahovala na žádost státní instituce, bez ohledu na to, že nebyla v právu. V právním státě by měla policie zasahovat na té straně, která je v právu," komentuje s odstupem času žalobce Vlašín. Byl potěšen tím, že soudní moc, na rozdíl od té policejní, dala průchod právu. "Je to průlomové opatření. Policie nemůže zasahovat na objednávku státu. Za každé okolnosti se musí řídit zákonem!" doplňuje Vlašín.

Právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, jež spolu s právníky Ekologického právního servisu poskytovala účastníkům demonstrace právní rady, to komentovala: "Policisté se podle svého vyjádření nezákonností těžby nezabývali, protože žádný orgán se nevyslovil, že by byla nelegální. Přitom by právě policie měla tuto otázku sama posoudit."Kdo zaplatí dozvuky?

Liga lidských práv zároveň upozorňuje, že za každý protiprávní zásah policie nese stát odpovědnost. Proto doporučuje účastníkům shromáždění domáhat se po státu omluvy a finančního zadostiučinění. "Vyplácení odškodného za nezákonné zásahy do práv občanů by mělo stát motivovat k tomu, aby se podobného jednání příště vyvaroval," vysvětluje Candigliota. Proto by nebylo od věci, aby náklady na odškodné nesli ti, kdo policisty do nezákonné akce poslali.

Vlašín upozorňuje, že tato žaloba se netýká případů, kdy byli účastníci demonstrace vystaveni údajně nepřiměřenému násilí ze strany policistů či strážců parku, kteří třeba za policejního přihlížení sypali spoutaným demonstrantům mravence za krk a podobně. Toto řízení není jedinou soudní dohrou zásahu policie při blokádě na Šumavě, další teprve přijdou na řadu.

Právo je na straně demonstrantů. Ale co sympatie veřejnosti? Příliš mnoho úsilí bylo věnováno tomu, aby právě demonstranti byli prezentováni jako narušitelé pořádku.