Fórum čtenářů

Návrh zákona o Šumavě ničí společný Národní park. Kompromisní zákon ministra životního prostředí? Mé obavy o přeshraniční Národní park Šumava rozhodně nerozptýlil. Šumava nebo Bavorský les, podle mne tyto sousedící parky nedělí žádná neprostupná hranice, pro mne je to jedinečná přírodní krajina. Nakonec jsou oba parky společně nositeli ocenění Transboundary Park. Oblast vidím jako součást jednotného evropského regionu Dunaj - Vltava.

Postupem času jsem se naučil, že mlčky přihlížet ničemu nepomáhá. Když mne začnou zodpovědní politikové nebo úředníci ujišťovat, že je vše na dobré cestě, tak je zapotřebí si sednout a problematiku nastudovat. Po pročtení vícero návrhů nového zákona o Národním parku Šumava si myslím, že je zvláštní, jak se historie opakuje. I u nás v Bavorsku se kdysi tvrdilo, že kůrovec v parku je problém, že nové lesy, kde semenáčky vyrůstají na padlých kmenech, odrazují turisty, že park lidem jen zakazuje, kam nesmí chodit, a vůbec, že by klasické dřevařství bylo pro celý region lepší... Všechny tyto otázky také kdysi byly v Bavorsku na pořadu dne. Na všechny tyto otázky se můžete starostů z okolí národního parku, kteří jsou dnes rádi, že park existuje, zeptat. Dokonce byl během těchto vyostřených debat rozšířen. Dnes je na něj celý region pyšný, ukazují jej skupinám návštěvníků z celého světa. Zní to provokativně, ale kůrovec zde pomohl vzniknout jedné z nejcennějších ploch v celém Německu.

Považuji za smutné, že tyto zkušenosti zdánlivě neumějí překonat hranici. Tam, kde nedochází k výměně zkušeností, se Evropa rozpadá. Proto si kladu následující otázky: Proč jmenoval ministr životního prostředí Chalupa na místo ředitele Národního parku Šumava jako krizového manažera Stráského, který se ani v nejmenším nesnaží vzbudit nadšení a pochopení pro divokou přírodu? Proč se novým návrhem zákona pomocí jakéhosi výboru zcizují správě parku skoro všechny kompetence? Proč se v cenných lesích na svazích smrčiny plánují lanovky a ne zážitkové naučné stezky? Proč se začalo v bezzásahových zónách po dvou letech zase lovit? Proč je podána nová žádost o plošné použití biocidů? Proč se argumentuje ochranou lesů před požáry, když v Bavorském lese nikdy nehořelo?

Na tomto kompromisu se podle ministra Chalupy pracovalo se všemi. Proč se potom obrací starosta Prášil na německou stranu? Protože se s ním nikdo nebavil. Když, tak nebylo jeho stanovisko ani v nejmenším zohledněno v posledním návrhu zákona. Ministr Chalupa rád říká, že na dopisy má ve zvyku odpovídat, starosta plošně největší obce v národním parku má jiné zkušenosti. Chalupův zákon nadále počítá s rozkouskovanými cennými bezzásahovými zónami a vylučuje jejich sjednocení. Nepřekvapuje proto, že obyvatelé Přášil již pracují na nouzovém řešení, vlastním Národním parku Prášily, kde skutečně bude moci být příroda přírodou a kde obec profituje z -návštěvníků hledajících nespoutanou přírodu. Pokud se tento krajní plán uskuteční, tak sice dojde ke zmenšení Národního parku Šumava, ale Bavorský les získá spolehlivého partnera pro přeshraniční spolupráci.

Autor je poslanec Bavorského zemského sněmu