Když přilétl do zdejších lesů kůrovec před 150 lety, Šumavané zbohatli. Proč to dnes neplatí, diví se místní

VIMPERK Někteří šumavští starostové nabízejí recept na zlepšení vyhrocených vztahů mezi místními lidmi a ochranáři přírody.

Pokud by Národní park Šumava dokázal zajistit více pracovních příležitostí domácím obyvatelům, bez ohledu na spor o kůrovce by byl pohled místních na ochranu přírody v jejich okolí mnohem vstřícnější.

Ani systém takzvaných minitendrů na lesnické práce totiž navzdory očekávání neznamenal rapidní nárůst práce pro šumavské živnostníky. Hlavními vítězi soutěží jsou velké dřevařské firmy se sídlem mimo Šumavu. Mnozí šumavští dřevorubci přitom často hledají práci třeba až na severní Moravě.

„Park by měl podle mého názoru jako státní organizace vyvinout iniciativu k tomu, aby mohl být na Šumavě zaveden určitý systém pozitivní diskriminace místních zájemců o práci v lese,” myslí si starosta Modravy Antonín Schubert. Současné rozdělování zakázek totiž podle něj vede k paradoxní situaci.

Když série vichřic po roce 1860 srovnala se zemí rozsáhlé plochy šumavských lesů a z nezpracovaných polomů se rozmnožil kůrovec, znamenalo to zlaté časy pro všechny Šumavany, kteří začali vydělávat dosud nevídané peníze. „Dnes ale mají z takzvaného zlatého broučka místní lidé minimální profit, vydělává někdo jiný,” tvrdí starostka Borových Lad Jana Hrazánková.

Rozhoduje cena Park jen loni vytěžil takřka 350 000 metrů krychlových dřeva, tedy zhruba sedmkrát tolik než v roce 2000. Dřevo prodal za 364 milionů korun a peníze z naprosté většiny použil na financování lesních prací, včetně zalesňování. V minitendrech na tyto práce ale nejvíce zakázek získala místo místních živnostníků jedna z největších dřevařských firem v zemi Less & Forest a další velké společnosti, z nichž řada zaměstnává zahraniční dělníky. A jejich cenám nemohou místní konkurovat.

Kůrovcová kalamita, která měla domácím přinést práci, naopak znamenala výrazné snížení výdělků. „Před čtyřmi lety například dostával dělník za házení klestí na hromadu 60 korun za kubík, dnes činí běžná vysoutěžená cena za tuto práci 20 korun i méně. To znamená maximální výdělek tak 400 korun za den,” řekl LN jeden ze šumavských hajných. Podle zástupce ředitele parku Jiřího Mánka se ale i národní park musí řídit zákonnými pravidly výběrových řízení, v nichž rozhoduje nabízená cena. „My už pak nemůžeme kontrolovat, koho ta firma zaměstnává, to je věcí jiných kontrolních orgánů,” uvedl Mánek.

Na druhou stranu prý chápe, že mnozí místní lidé těžko nesou, když vedle jejich domu pracuje v lese zahraniční dělník, zatímco oni musejí za prací daleko cestovat, případně zůstávají na podpoře. „Jenže s tím my nemůžeme prakticky nic dělat, pokud budeme dodržovat zákony,” uvedl Mánek.

***

Dřevorubci mají 14 dní „pauzu”

* Na začátku září vyprší dvoutýdenní pauza v kácení stromů napadených kůrovcem. Zda se dřevaři po uplynutí lhůty na šumavskou Modravu vrátí, zatím není jisté. Příští týden v úterý vyrazí do lokality Na Ztraceném tým složený z odborníků správy národního parku a zástupců Hnutí Duha. Pokud zjistí, že výskyt plísně, která brouka zabíjí, je dostatečně masivní, s kácením se znovu už nejspíš nezačne. * V případě, že se dřevorubci pustí do práce nanovo, aktivisté jsou připravení pokračovat v blokádě. „Během tří týdnů se na ní vystřídalo na 500 lidí, většinou studentů,” řekl mluvčí blokády Mojmír Vlašín. Připustil však, že s koncem léta počty případných blokádníků zřejmě oslabí. * Aktivisté si stěžují nejen na postup správy parku, ale i na zásahy policie vůči protestujícím. Některé z nich označili za brutální a domáhají se odvolání velitele zásahu i šéfa plzeňské policie.