Průzkum společnosti Factum Invenio vyzněl lépe pro přírodovědce a aktivisty než pro politiky. Většina dotázaných nechce nové lanovky a sjezdovky

PLZEŇ Jedny nedávno podpořil prezident Václav Klaus a druzí včera vytáhli jako trumf pro ně příznivý průzkum veřejného mínění. První mluví o tom, že Šumava čelí kůrovcové kalamitě tisíciletí, druzí je okřikli: Nestrašte lidi!

I bitvou o přízeň veřejnosti je urputný spor o budoucnost Národního parku Šumava. Správa parku a politici prosazují v rámci boje s kůrovcem zásahy i v nejpřísněji chráněných oblastech. Naproti tomu mnoho vědců a aktivisté prosazují, aby alespoň na třetině rozlohy parku byla území, ve kterých lidé zasahovat nebudou a dají přírodě prostor, aby se samovolně vyvíjela.

Podle šetření společnosti Factum Invenio je většina lidí na straně vědců a ochránců přírody. Přes 70 procent z téměř tisícovky dotázaných bylo například proti tomu, aby na Šumavě vznikaly nové lanovky nebo sjezdovky.

Při zjišťování, komu ze skupin kolem sporů o Národní parku Šumava lidé nejvíc věří, dopadli nejlépe přírodovědci a druhé místo připadlo ochráncům přírody - aktivistům. Třetí skončili starostové obcí. Teprve za nimi se umístil nový šéf správy parku Jan Stráský, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a krajští hejtmani.

„Tak příznivý výsledek jsme nečekali,” reagoval na průzkum Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha. Jeho organizace ale šetření objednala, takže může čelit podezření, že výsledky jsou proto pro ochránce přírody dobré. „Tak lze zpochybnit každý průzkum. Ale myslím, že Factum Invenio má už nějaké jméno,” uvedl Jaromír Bláha. Ten je přesvědčen, že lze například těžko napadnout zjištěnou míru důvěry. „Otázka: Komu víc věříte? je standardní a moc ohýbat nejde,” sdělil Bláha. Zástupce Duhy upozornil, že už před třemi roky vyzněl průzkum zadaný ministerstvem životního prostředí ve prospěch nezasahování proti kůrovci v nejpřísněji chráněných oblastech. Politici Plzeňského a Jihočeského kraje i lidé z nového vedení správy parku jsou ovšem přesvědčeni, že byla chyba, když se v nejpřísněji chráněných oblastech v uplynulých letech nezasahovalo. Poukazují, že tím kůrovcová kalami narostla do nebývalých rozměrů. „Zastánci bezzásahového režimu kůrovcovou kalamitu vypěstovali, když vědomě nezpracovali polovinu polomů po orkánu Kyrill,” tvrdí například radní Plzeňského kraje pro životní prostředí Petr Smutný.

Vedení Plzeňského kraje proto připravilo návrh zákona o národním parku Šumava. Jím chce například citelně omezit rozlohu takzvaných bezzásahových oblastí. Výrazně zvětšit by se naopak měla rozloha třetích a čtvrtých zón, kde je možné stavět. „My chceme otevřít Šumavu lidem. Nevidím důvod, proč by tam neměly být služby, které turistiku rozvíjejí. A to, co by se stavělo, stejně musí být v souladu s posláním národního parku,” argumentuje Petr Smutný.

Jaromír Bláha ale vidí v návrhu zákona nebezpečí, že chráněná příroda utrpí, a připomíná výsledek průzkumu veřejného mínění.

„Lidé si na Šumavě přejí národní park, ne lunapark. Turisté chtějí v národním parku obdivovat divokou přírodu, nikoli chodit od jedné atrakce ke druhé. Navrhovaný zákon by radikálně proměnil Šumavu a otevřel většinu národního parku komerční výstavbě,” konstatoval Bláha.