Země Evropské unie našly shodu, jak v době ekonomických dopadů ruské agrese na Ukrajině a energetické krize společně usilovat o plnění vyšších globálních klimatických závazků. Ministři životního prostředí unijních států dnes sladili přístup sedmadvacítky k nadcházející světové klimatické konferenci COP27, kde evropský blok hodlá přesvědčit zejména méně ekonomicky vyspělé země o potřebě snižovat emise. EU tam chce mimo jiné hovořit o podpoře méně vyspělých zemí zasažených výkyvy klimatu či slíbit brzké navýšení vlastních emisních cílů.
Evropský blok se tradičně spolu se Spojenými státy a dalšími západními zeměmi snaží přesvědčovat asijské či latinskoamerické státy o nutnosti omezovat emise skleníkových plynů. Unie to má v plánu i na listopadové klimatické konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu.
„Všechny zraky se v Šarm aš-Šajchu budou soustředit na nás. EU stála vždy v čele boje proti změnám klimatu a my nadále povedeme ostatní svým příkladem,“ řekla po jednání s unijními kolegy česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, která za české předsednictví Rady EU zasedání řídila.
EU sladila svou pozici v otázce zpřísnění vlastních klimatických závazků. Některé unijní země argumentovaly tím, že je zaručeno brzkým přijetím klimatického balíčku Fit For 55, který vytyčuje pravidla pro dosažení nových emisních cílů k roku 2030. Část států ale nechce s ohledem na současnou energetickou krizi předjímat, v jaké podobě bude sada 13 norem přijata a zda se cíle podaří splnit. Unie se proto shodla na formulaci, že své závazky přehodnotí „jakmile to bude možné“ s ohledem na výsledné přijetí zmíněného balíčku.
Ministři řešili také téma finanční podpory zemí, které chtějí získat pro klimaticky odpovědnou politiku. Podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse je ve hře i to, že unie připustí odškodnění pro země trpící následky záplav a dalších jevů, které podle vědců souvisejí s globálním oteplováním.
„Podle mě je důležité, aby EU hrála tuto roli,“ řekl dnes Timmermans. Unie podle něho předloží „nápady“, jak v otázkách „ztrát a škod“ uspokojit méně hospodářsky vyspělé země. Unijní země se dnes shodly na tom, že připustí debatu o tomto dosud odmítaném tématu, o případných vlastních závazcích však zatím nehovoří.
Podle Klimatické koalice, sdružující ekologické organizace v Česku, ovšem EU vyrazí na konferenci bez závazku, který by odpovídal adekvátnímu unijnímu příspěvku k dosažení cíle Pařížské dohody udržet oteplení planety co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia. Podle koalice je třeba snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 65 procent oproti roku 1990, nynější závazek je 55 procent.
„Vyšší cíl pro snižování emisí znamená v praxi větší úspory energie a rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů, tedy zásadní strategický zájem EU i Česka na snížení závislosti na Rusku i účtů domácností, obcí a firem za energie. Proto je velká chyba, že se státy EU neshodly na zvýšení cíle pro snižování emisí a EU nepřijde na mezinárodní scénu s vyšším cílem,“ uvedl dnes Jiří Koželouh z Hnutí Duha v tiskové zprávě Klimatické koalice.
ČTK
