Bezpečnostní informační služba (BIS) zjistila nestandardní a netransparentní jednání jak zadavatelů, tak i soutěžitelů u státních zakázek. Píše se to ve výroční zprávě BIS za rok 2010 zveřejněné na internetu. Podle tajné služby selhávali někteří zástupci státu, kteří se účastnili vyvádění majetku ze státních institucí.

Bezpečnostní informační služba (BIS) zjistila nestandardní a netransparentní jednání jak zadavatelů, tak i soutěžitelů u státních zakázek. Píše se to ve výroční zprávě BIS za rok 2010 zveřejněné na internetu. Podle tajné služby selhávali někteří zástupci státu, kteří se účastnili vyvádění majetku ze státních institucí.

"Mezi časté jevy patřily provázanost veřejného zadavatele a uchazeče o zakázku, snaha o přidělení veřejné zakázky bez výběrového řízení, úprava zadávacích podmínek ve prospěch předem vybraného kandidáta, nadhodnocování zakázky," uvádí zpráva. Podle ní však byli ovlivňováni také členové hodnotících komisí, časté bylo i zadávání zakázek na nepotřebné služby. Ekonomické zájmy státu ohrožovaly i vzájemné dohody uchazečů o ceně a vítězi zakázky, čímž bylo v některých případech omezeno konkurenční prostředí, a nebylo tak možné dosáhnout optimální ceny.

Jako příklad netransparentního a nehospodárného chování uvádí BIS nestandardní postupy některých zaměstnanců Správy železniční a dopravní cesty při zadávání veřejných zakázek. "Takové jednání umožnilo vybraným uchazečům rozdělit si zakázky mezi sebou anebo koordinovat výše podávaných nabídek do výběrových řízení," píše výroční zpráva. Konečné ceny zakázek tak byly výhodné pro soukromé subjekty, ne pro stát.

Podobně jako v předchozím roce "přitahovaly Lesy ČR pozornost lobbistů a podnikatelů, kteří se snažili získat podíl na jejich veřejných zakázkách". Bezpečnostní informační služba zachytila pokusy o manipulaci se zadávací dokumentací nebo rozšiřování již uzavřených smluv o nevýhodné dodatky.

U části nakupovaných služeb také vynaložené náklady zřejmě neodpovídaly skutečnému objemu odvedených prací a běžným cenám na trhu. Otázkou byla v určitých případech i jejich nezbytnost. BIS upozorňuje na rizika spojená se zakázkou na odstranění některých ekologických zátěží. Varuje zejména před nadhodnocením nabídek či případnou dohodou zájemců. Výslednou podobu zakázky může také negativně ovlivnit způsob vykazování provedených sanačních prací, který je prý obtížně kontrolovatelný.

Energie a energetika

Zpráva také tvrdí, že některým soukromým subjektům se úspěšně podařilo ovlivnit legislativní proces. Terčem lobbistického tlaku se podle ní staly předpisy z oblasti regulace hazardu a energetiky.

Tajná služba se zajímala i o fungování významných podniků s majetkovou účastí státu - například společnosti ČEZ nebo Českých aerolinií. Podle zprávy vedení některých společností cíleně omezovalo kontrolní a řídící roli státu. Využívalo k tomu zejména zkreslené a neúplné informování dozorčí rady či osobních vazeb mezi managementem a představiteli kontrolních orgánů. BIS se zajímala také o energetickou bezpečnost České republiky. Na ni měly v loňském roce významný vliv zahraniční subjekty, které mají potenciál se podílet třeba na dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Problémy v oblasti energetické bezpečnosti vidí BIS například " ve sporech ohrožujících projekty zaměřené na zvýšení kapacity podzemních zásobníků zemního plynu".

"V oblasti obnovitelných zdrojů energie docházelo ke snahám o neoprávněné čerpání finančních prostředků určených na podporu jejich rozvoje například prostřednictvím zneužívání rozdílných výkupních cen pro různé kategorie biomasy," uvádí zpráva. Investoři také podle ní účelově zkreslovali stav projektů s cílem zajistit jejich včasnou kolaudaci.