Starostové chtějí dál jednat o vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko a upravit harmonogram, aby se mohli více zapojit do jeho schvalování. V dubnu více než 30 představitelů obcí vyzvalo poslance a senátory, aby záměr opustili, nynější ochrana je podle nich dostatečná. Uvádějí, že chybějí oficiální podklady, které by prokázaly, že vyhlášení parku je nezbytné. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce podklady zveřejnit s červnovým začátkem procesu vyhlašování parku, který má být završen schválením zákona. Ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL) chystá další cestu na Křivoklátsko. ČTK to za ministerstvo řekla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení. Starostové jednali s ministryní ve čtvrtek, uvedli, že jim chybí informace k návrhu NP, chtějí další materiály a informace přímo z regionu. ČTK to řekl starosta obce Běleč Lukáš Kocman.
Plánovaný národní park má chránit především křivoklátské lesní ekosystémy, které mají bohatou strukturu. Změnit se má i systém tamějšího hospodaření, přednost má dostávat přírodní charakter a působení přírodních jevů před činností člověka. „Vyhlášení národního parku umožní rozvinout potenciál zdejších přirozených lesů. Takové lesy jsou dlouhodobě stabilnější, rozmanitější a lépe se vyrovnávají s nejrůznějšími nepříznivými vlivy, jako jsou například kalamity škůdců dřevin, klimatické výkyvy a změny,“ uvedla za ministerstvo Pospíšilová. Veškeré zásahy v lesích v národních parcích mají směřovat ke zvýšení jejich druhové i věkové rozmanitosti. Podle starostů i některých odborníků lze ale systém hospodaření upravit i za fungování nynější chráněné krajinné oblasti. Poukazují na kulturní původ lesů, které vznikly lidskou činností, podle nich je třeba v nich právě pro zajištění jejich životaschopnosti hospodařit. Lidé zedení obcí také upozorňují na to, že v turistický ruch spojený s národními parky znamená zvýšenou dopravu a nadměrný turismus, což bude zátěž pro místní i přírodu.
Cílem vyhlášení NP má být také ochrana rozmanité krajiny včetně desítek ohrožených rostlin a živočichů. NP by se měl podle dosavadních podkladů dotýkat katastru 19 obcí. Plocha národního parku má zabírat 12.000 hektarů, což je zhruba 16 procent plochy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Ministerstvo ve svém vyjádření pro ČTK uvedlo, že stojí o otevřenou komunikaci s obcemi, připomnělo, že se uskutečnilo několik setkání a potvrdilo, že Hubáčková má po únorové návštěvě Křivoklátsko znovu navštívit. „Stále jsme ale v období před vyhlášením záměru, tudíž ještě nejsou a ani nemohou být při společných diskusích na stole dokumenty k záměru vyhlášení NP Křivoklátsko (včetně výměry, vymezení a členění národního parku, návrhu bližších ochranných podmínek ad.), ty představíme obcím, tak jak zdůrazňujeme, začátkem června,“ informovala Pospíšilová. Podle ní bude součástí kompletních podkladů také informace o nákladech na vyhlašování NP včetně zajištění potřebné infrastruktury a pracovníků.
Vedení obcí, kterých se má vyhlášení národního parku dotknout, se obává toho, že pokud bude legislativní proces vyhlášení NP spuštěn k 1. červnu, nebude prostor k jeho projednání s obcemi. "Starostové požádali paní ministryni, aby byl harmonogram celého procesu pozměněn tak, aby v něm vznikl prostor pro jednání s obcemi, a to na základě relevantních a komplexních materiálů, koordinovaně oponovaných mimo resort životního prostředí," napsali starostové ve zprávě ze čtvrtečního setkání s Hubáčkovu. ČTK ji zaslal starosta Bělče Lukáš Kocman.
ČTK
