Staleté stromy rostou i jinde v Boubíně, vědci chtějí větší plochu bez kácení (zpravy.iDNES.cz)

to je tak, když někdo špatně čte porostní mapu a hospodářskou knihu a vůbec nečte historický průzkum boubínského pralesa a jeho okolí. Potom si může průměrný věk porostní skupiny zapsaný jako 150 let vykládat jako stejnověkou monokulturu - kdyby studoval lépe matematiku a lesnictví, tak by mu mělo dojít, že průměr 150 let může znamenat, že v lese jsou stromy ještě podstatně starší a nemusí to znovu a lépe vědecky vyzkoumávat.

Tragédií je to, že to ekologicky stabilní prostředí udržované mimojiné hospodářskou činností lesního personálu dostane nový dárek - bezzásahovost. Spolu s bezzásahovostí dojde k nárůstu denzity Ips typographus, který je všechno jiné, než symbiont a altruista, jak si k úžasu mnohých ve skutečnosti myslí vedoucí dotčeného výzkumu. Výsledkem tzv. vědeckého výzkumu bude spálení několika miliónů korun v grantech a doporučení na všechny dosavadní způsoby hospodaření se vykakat. Bude to moderní a hloupé a moudrými zůstanou jen úplně obyčejní lidé žijící v okolí, kteří si povzdychnou nad tím, proč pořád někdo musí něco zachraňovat až k úplnému zachránění ! Stejným způsobem zahynul např. Lukenský smrk - 54 metrů vysoký kandidát na nového Krále smrků, kterému ublížila zelená parta tím, že nechala bez dozoru obligátního parazita , který se dožívá s bídou 1,5 roku, ale ve velkém množství přemůže i takového mohykána, kterému táhlo na 400.