Elektrárny se snaží snižovat emise, kraj však trpí škodlivinami, které sem připutují ze severu Čech a z Polska. Nejvíce ale přírodě ubližuje doprava.

PARDUBICE Kyselé deště nejsou minulostí. V 70. a 80. letech zničily lesy v Krkonoších i Orlických horách, zamořily půdu. A i když Česko provedlo odsíření velkých zdrojů oxidu siřičitého, což vedlo ke snížení emisí síry o devadesát procent, déšť je v Pardubickém kraji kyselý stále.

Třebaže loni opatovická a chvaletická elektrárna snížily množství vypouštěných látek, které způsobují kyselé deště, lidem ani přírodě v kraji to nepomůže.

Déšť je za normálních okolností jen velmi mírně kyselý s pH nad úroveň 5,6 (neutrální hodnota je 5), ten se ale v Česku moc často nevyskytuje. „V dobách, kdy nebyly elektrárny odsířeny, tu byly velmi kyselé srážky, často s pH pod 4. Nyní se to ve východních Čechách pohybuje kolem 4,4 až 4,6, což je na úrovni západních zemí. Ideální to samozřejmě není. Navíc není velká šance, že se to ještě nějak výrazně změní,” uvedl Jiří Novák z Českého hydrometeorologického ústavu, který se zabývá měřením čistoty ovzduší.

Například studenti gymnázia ve Svitavách měří kyselost dešťů pravidelně každý rok. „Zjišťujeme, že je to stále problém. Průměrná hodnota pH byla 4,4,” uvedl učitel Jiří Mach.

V roce 1999 bylo v České republice dokončeno odsíření velkých zdrojů oxidu siřičitého, což vedlo ke snížení emisí síry o devadesát procent oproti polovině osmdesátých let. Tak dramatické zlepšení ovzduší nemělo ve světě obdoby. „Lesy se díky tomu změnily k nepoznání. Stromy byly ještě na začátku devadesátých let holé, suché. To se s dneškem nedá srovnat,” řekl lesník z Chráněné krajinné oblasti Orlické hory Jan Chládek.

Ovšem odborníci upozorňují, že Česká republika stále vypouští tolik emisí jako severské státy dohromady. A je to znát.

„V současnosti Česká republika vykazuje téměř dvojnásobné emise síry na jednoho obyvatele, než jsou průměrné hodnoty Evropské unie, průměrné hodnoty přesahuje rovněž u oxidů dusíku,” uvádí se například v loňské zprávě o stavu přírody a krajiny, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí.

Chvaletická a opatovická elektrárna loni snížily množství vypouštěných látek, které způsobují kyselé deště, za poslední dva roky téměř o dvacet procent. Má to jednu vadu. Možná to ocení lidé někde na Moravě, ale lidem a hlavně lesům v Pardubickém kraji to nepomůže. „Pro Pardubický kraj je důležité, jak se vyvíjí situace v severních Čechách či v Polsku,” řekl Jiří Novák.

Proces, kterým se přeměňuje oxid síry a dusíku na kyselinu sírovou a kyselinu dusičnou, je podle něj pomalý, a tak se projeví až na území o pár set kilometrů dál. Například elektrárna v Prunéřově vyprodukovala loni 33 tisíc tun látek, které způsobují kyselé deště. Je to více než dvakrát tolik, co obě elektrárny z Pardubicka dohromady.

Ke kyselým dešťům navíc stále více přispívá automobilová doprava, výfukové plyny se mění v ovzduší na kyselinu dusičnou. „Právě tato kyselina podle mne nyní ohrožuje stromy nejvíc. Stromy pak rostou rychleji, ale jsou zase náchylné na lámání při větru, nemají dostatečnou sílu a pevnost,” uvedl lesník z Orlických hor Chládek.