Čekají nás po kůrovci odolnější lesy? A necháme si s péčí o ně pomoci od přírody? O stavu krajiny Libereckého kraje hovoří lesní hospodář Jan Duda.
Pro většinu z nás je smrčina synonymem lesa. Smrkové lesy se však v posledních letech potýkaly s houbovými onemocněním a pak s ničivou kůrovcovou kalamitou. Znamená to, že smrk není v Libereckém kraji rád? Nebo se o něj špatně staráme?
Smrk naši předchůdci rozšířili do míst, kde se původně nevyskytoval vůbec a nebo pouze menšinově, ve směsi jiných druhů. Poměrně rychlý růst a výhodné technické vlastnosti smrkového dříví jsou však jen jednou stranou mince. Tou druhou, odvrácenou stranou je fakt, že mělce kořenící smrk špatně snáší nedostatek vláhy a neodolá bořivým větrům. Se zakládáním smrčin proto roste riziko rozvoje kalamit. Nyní sledujeme změnu klimatu doprovázenou delšími obdobími sucha, vysokými teplotami a častějšími vichřicemi. Důsledkem jsou rozpady smrkových porostů. Doufám však, že v horských polohách Libereckého kraje bude mít smrk své místo i v budoucnosti. Mimo vyšší polohy však potřebujeme v lesích mnohem větší pestrost.
Celý rozhovor najdete zde
